Přívětivé krajině okolo Slaného naštěstí pořád chybí spousta kroků do natřískaného turistického eldoráda. Přitom tu najdete mnoho unikátů a rarit, které uchvátí objevitelsky laděné cestovatele.
Hlavní magnet Slánska připadá obci Klobuky. Tam se jako posel z jiného světa tyčí mezi lány polí tmavý pokřivený prst našeho nejznámějšího menhiru. Výletníci sem putují načerpat energii a sílu. Menhiru se říká Kamenný ovčák, Zkamenělý pastýř nebo také Kamenný muž. Jedna z pověstí vypráví, že pokaždé, když se v Klobukách rozezní kostelní zvon, Kamenný ovčák postoupí o zrnko písku blíže k tamní svatyni. A až bude přímo u ní, nastane konec světa.
Klobucký menhir zachytily mapy už ve druhé půlce 18. století. Přesný účel Kamenného ovčáka zatím ještě nikdo neobjasnil. Každopádně byl kámen vztyčen uměle. Původně prý okolo něj stálo ještě šest, případně dvanáct menších kamenů. Podle legend představovaly zkamenělé stádo ovcí. Od silnice vede k menhiru nově zbudovaný chodník. Současně Kamenného ovčáka vroubí upravený kruh s informační tabulí. Do puklin menhiru někteří návštěvníci zasouvají drobné mince či se pokoušejí vyrývat rozličné symboly. Zdaleka nejlepší je ale u kamene tiše postát, dotknout se a podívat do dáli, kde se matně rýsuje nezaměnitelná silueta legendárního Řípu.
Od zvonu ke zvonu
Skutečným šperkem Slánska jsou zdejší líbezné dřevěné zvonice. Snad nikde jinde u nás jich není tolik na tak malém prostoru. Stačí se podívat na mapu: Železnice, Přelíc, Nabdín, Skůry, Řisuty a mnoho dalších vesnic tají svoji originální zvoničku. Kromě duchovní role jejich hlas varoval před nebezpečím a plnil úlohu komunikačního prostředku. Odborníci rozlišují čtyři kategorie zvonic: čistě dřevěné, polodřevěné/polozděné, hrázděné/polohrázděné a zděné. Slánsku dominují první dva typy. Bezkonkurenčně nejkrásnější a nejznámější zvonice celého regionu se krčí pod korunami stromů uprostřed návsi v Neprobylicích. Tu kdysi býval obecní hřbitov. Bohaté tvary a ostré hrany stavby naznačují středověký původ. A skutečně až tam sahá její historie. Nicméně jde o věrnou repliku z konce předminulého století, jelikož původní zvonice předtím nadobro zchátrala.
Dávné časy pak ještě připomíná šlechtický náhrobek zasazený do jejího bočního zdiva. Prvenství nejstarší zvonice Slánska tedy putuje do blízkých Kvílic. Ta dává dohromady svéráznou dvojici s oprýskaným, kdysi vyšňořeným kostelíkem, kde odpolední slunce rozehrává barevný kaleidoskop okenních vitráží. Naopak kontrast bohatě ozdobeného průčelí barokní svatyně a prostého lidového rázu přilehlé zvoničky ostře vynikne v Hořešovicích.
Adrenalin nad Slaným pramenem
Byla by škoda minout i metropoli regionu – někdejší královské město Slaný. Už jeho atypické jméno příjemně rozdráždí chuťové pohárky – byť o něco méně než ostatní naše sídla, třeba Hovězí, Telecí nebo Brambory. Důležité ochucovadlo totiž stálo přímo za zrodem pozdějšího města. Už při vzniku českého státu se zde prý získávala sůl odpařováním vody z tamního Slaného pramene. Bájné zřídlo se dochovalo dodnes, ale téměř ztratilo obsah soli.
Přímo nad ním se vypíná magická Slánská hora. Mezi rozšklebenými skalními průrvami se tu klikatí spletitá trasa naučné stezky. Černé útesy složené z čedičových sloupů napovídají, že Slánská hora je původem sopka. Oproti známým kamenným varhanám jsou ale zdejší sloupce horniny vedeny vodorovně. Romantická zákoutí Slánské hory zvýrazňují bizarní skaliska prostoupená četnými puklinami i otvory nekrasových jeskyní. Část hory v minulosti poničil lom. Nenávratně tak zanikly zbytky prastarého hradiště, kde nejspíš také existovala megalitická svatyně s menhiry. Několik povalených bloků i stél ze světlého materiálu, tolik odlišného od temného čediče, zůstalo volně ležet po úbočích, včetně záhadného „Obětního kamene“. Teď magickou atmosféru Slánské hory uchovávají pouze tři dřevěné kříže na vrcholové plošině. Odtud je půvabný výhled k sopečným kuželům Českého středohoří.
Slánská hora se může pochlubit i ferratou. Ta má celkem devět variant výstupových tras různých obtížností. Pokud nemáte na adrenalin náladu, prozkoumejte architektonické dědictví minulosti Slaného, třeba gotickou Velvarskou bránu, honosný středověký chrám svatého Gotharda nebo bravurně zrestaurovanou kapli Božího hrobu nad Kvíčkem.
Kam ještě za menhiry?
Kromě Kamenného ovčáka se okolí Slaného a přilehlé části Rakovnicka, Lounska i kladenského okresu honosí mnoha dalšími místy s dotekem dávné historie. Na primát nejvyššího menhiru Česka aspiruje Tyršův kámen, instalovaný ve Slaném jako památník spoluzakladatele „sokolů“. Ten se původně volně tyčil na pláních u Dolína. A spekuluje se o něm, že i on sloužil Keltům. Dva menší menhiry se pak ukrývají vedle polňačky poblíž Přelíce. Kousek od Klobuk, ale již v sousedním regionu, leží známé megality Kounovských řad. Zároveň se Slánska téměř dotýkají Mšecké Žehrovice, proslavené unikátním a výjimečně cenným nálezem hlavy Kelta. Zbytky tamní keltské svatyně se ale nacházejí za plotem veřejnosti nepřístupné obory.
Selské baroko a sbírka slánek
Ladné křivky selského baroka zdobí náš venkov i mimo půvabné jižní Čechy. Na Slánsku je zastupuje honosný Cífkův statek. Ten je spolu s dalšími zdejšími objekty venkovské architektury součástí komplexu expozic Národopisného muzea Slánska v Třebízi. Kromě bohatého statku tu návštěvníci nakouknou pod střechu ševcovny či vesnického koloniálu z časů našich prababiček. Najdete tu i rodný dům vlasteneckého literáta Václava Beneše Třebízského. A co ještě stojí za prohlídku? Třeba kuriózní sbírka slánek přímo ve slánském infocentru.
Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:
