Řeka Nerodimka se vlévá do dvou moří.

Řeka Nerodimka se vlévá do dvou moří. Zdroj: lepotesrbije

Divoká krása Kosova.
Podmanivá krása Šar planiny.
Pohádka kosovského venkova.
4
Fotogalerie

Nerodimka v Kosově: řeka, která se vlévá do dvou moří

V místě, kde kdysi bývalo jedno z královských sídel středověké dynastie Nemanjićů, se větví řeka Nerodimka. Její levá větev se vlévá do Černého moře, pravá teče přes Lepenac a Vardar až do moře Egejského. Je tak jedinou řekou v Evropě, která dělí své vody tak, že tečou do dvou různých moří.  

Kuriózní přírodní fenomén, nazvaný bifurkace, se přitom týká jen dvou řek na světě. Kosovské Nerodimky a brazilské řeky Casiquiare. Ta jedním ze svých ramen ústí do Orinoka a dále do Karibského moře. Další rameno teče do Rio Negra, což je levý přítok Amazonky, která se pak na úrovni rovníku vlévá do Atlantského oceánu.

Divoká krása Kosova.Divoká krása Kosova.|Shutterstock

Řeka Nerodimka pramení jako Golema Reka v pohoří Nerodimka a skládá se ze dvou hlavních přítoků, Golema Reka a Mala Reka. U města Uroševac v jihovýchodní části Kosova se opět rozděluje. Severní větev ústí do řeky Sitnica, která se nakonec přes řeky Iber, Morava a Dunaj spojí s Černým mořem. Její jižní větev pokračuje v cestě k Egejskému moři přes řeky Lepenac a Vardar.

Řeka v centru dění

Kolem horního toku Nerodimky vzniklo ve středověku jedno z královských sídel Srbska se soudem v Nerodimlje. Toto sídlo bránilo opevnění zvané Velký a Malý Petrič.

Před pár lety bylo z prostředků Evropské unie vysypáno koryto Nerodimky, a to třicet metrů před a třicet metrů za rozvětvením. Přístup a samotné koryto jsou tak čisté a bez nánosů bahna.

Řeka se rozdvojuje uprostřed zelených pastvin a lesů a oblast je od roku 1979 chráněna zákonem Srbska jako zvláštní přírodní rezervace, a to na ploše 12,7 hektaru. Samotná bifurkace je natolik raritní jev, že je velmi atraktivní pro vědce i turisty.

Podmanivá krása Šar planiny.Podmanivá krása Šar planiny.|Shutterstock

Nedaleko místa se nachází velký mlýn starý šest století. Čtyři mlýnské kameny tu pohání egejská větev Nerodimky, která ústí do Lepenacu a Vardaru, dodnes tu melou obilí z úrodných polí Kosova a Metohije. Levá větev Nerodimky, která pokračuje směrem k Sitnici, protéká pláněmi a slouží převážně k zalévání zahrad a luk.