Jeskyně Balcarka

Jeskyně Balcarka Zdroj: Profimedia.cz

Sloupsko-šošůvské jeskyně - skalní útvar Hřebenáč
Jeskyně Výpustek
Jeskyně Na Pomezí
Chýnovská jeskyně
Bozkovské dolomitové jeskyně
6
Fotogalerie

Nejen Koněprusy: V jakých českých jeskyních se v létě příjemně zchladíte?

V České republice se nachází přes dva tisíce jeskynních útvarů. Z nich je pouhých čtrnáct trvale zpřístupněno veřejnosti Správou jeskyní České republiky. Mezi tyto objekty patří i hojně navštěvované Koněpruské, Punkevní či Javoříčské jeskyně. V tomto stručném výběru se podíváme na některé z dalších neméně zajímavých bran do podzemí.

Moravský kras

Většina českých jeskyní je k nalezení v Moravském krasu. Samozřejmou dominantou oblasti je dobře známý komplex Macocha – Amatérská jeskyně – Punkevní jeskyně, vedle kterého se občas na další blízké jeskyně zapomíná. Hned vedle tohoto útvaru můžeme jižně od Ostrova u Macochy nalézt pod skalnatým meandrem Suchého žlebu zvaného Balcarova skála jeskyni Balcarka. Její pět metrů vysoký vstupní portál je znám už od pravěku a celý komplex byl jeho objevitelem Josefem Šamalíkem propojen v roce 1936.

Po vstupu návštěvníci sestupují uměle raženou chodbou do Wilsonových rotund, což je název pro duo kruhových propastí, jejichž stěny zdobí sintrové kaskády. Následují Dóm zkázy a také sedmdesátimetrový Velký Fochův dóm, jeden z největších jednolitých útvarů celého Moravského krasu. Po Velkém dómu vstupujeme do Galerie a Přírodní chodby, které jsou se svou bohatou a čistou krápníkovou, brčkovou a kaskádovou výzdobou obecně považovány za nejbrilantnější jeskynní prostory v celé zemi. Skrze Objevitelský komín pak procházíme do Popelušky, která je poslední částí prohlídky.

Pět kilometrů odtud severním směrem nalezneme mezi Sloupem a Šošůvkou Sloupsko-šošůvské jeskyně. Ty spojuje s Amatérskou jeskyní podzemním tokem Sloupský potok a dohromady tak technicky tvoří společný systém. Ještě před vchodem do jeskyně upoutá pozornost skalní útvar Hřebenáč, u kterého se Sloupský potok propadá do podzemí. Stejně jako Balcarka jsou Sloupsko-šošůvské jeskyně pravěkým nalezištěm. Po průchodu vstupním portálem se dostaneme do Nicové jesykně, pojmenované podle „nekamínkové“ výzdoby stěn. Následuje Eliščina jeskyně, která vedle krásné krápníkové a sintrové výzdoby vyniká skvělou akustikou.

Prokopaná cesta dále vede do Starých skal, nejrozsáhlejší části komplexu. Gotická chodba se postupně rozšiřuje a končí přemostěnou 65metrovou Stupňovitou propastí. Následuje Kolmá propast a poté obří Nagelova propast. Ta je zpřístupněna dvěma můstky, ze kterých je to k hladině Sloupského potoka na dně propasti devadesát metrů. Prohlídka dále vede Trámovou chodbou, jež přechází ve Stříbrnou chodbu, která je typická výzdobou sintrových krystalků. Dlouhá prohlídková trasa pokračuje proraženou chodbou do Šošůvské části komplexu a postupně navštěvuje Brouškovu pohádkovou síň, Riegrovu síň a Černou propast.

Deset kilometrů na jih od Ostrova u Macochy pak v údolí Křtinského potoka nalezneme jeskyni Výpustek. Ta je specifická svou vojenskou historií – prvorepubliková armáda ji využívala jako sklad, nacisté jako továrnu pro letecké součástky, a československá lidová armáda dokonce v jedné chodbě vybudovala protiatomový kryt a přísně tajný velitelský post, který byl využíván až do roku 2001. Tyto unikátní prostory byly veřejnosti zpřístupněny v roce 2008 a k vidění jsou zde jak původní krápníková výzdoba, tak moderní vojenské přídavky. Dva kilometry na východ od Výpustku nalezneme systém Býčí skála – Barová jeskyně – Rudické propadání. Mytická Býčí skála je známým nalezištěm: unikátní byl především nález tzv. Halštatského pohřbu, rituálního pohřbu s více než čtyřiceti oběťmi ze starší doby železné. Býčí skála se však veřejnosti otevírá jen zcela výjimečně při Dnech otevřených dveří.

Jeseníky

Jesenický kras nabízí dvě přístupné jeskyně: Na Špičáku a Na Pomezí. Jeskyně Na Špičáku u Písečné nedaleko hranice s Polskem jsou nejstarší písemně doložené jeskyně ve střední Evropě. Ke vchodu v hluboké skalní průrvě nás přivede schodiště. Po vstupu míjíme nepřístupnou odbočku do Spodního patra a míříme doprava Hlavní chodbou, která nás přivede do srdce systému, křižovatky Kalvárie. Vedle klasické výzdoby na stěnách zaujmou i četné historické záznamy. Cesta vede Srdcovou chodbou do Ripperova sálu. Poslední částí systému je síň Naděje, kterou s povrchem spojuje umělá štola. Pokusy o odkrytí dalšího pokračování systému ze síně Naděje prozatím nikam nevedly.

Jeskyně Na Pomezí, objevené v roce 1949, najdeme kousek na východ od samotného Jeseníka u obce Lipová-lázně. Jedná se o největší české jeskyně vzniklé rozpouštěním mramoru a vyznačují se stísněnými, vysokými chodbami. Umělá štola nás přivede do Ledového dómu, pojmenovaného podle velkého „zamrzlého“ sintrového vodopádu na stěně. Následuje podobně bohatě zdobený Dóm u Smuteční vrby, ze kterého dále vede Chodba římských lázní, nazvaná tak podle přítomných sintrových hrází. Bílý dóm je typický prozářenými sintrovými záclonami a čiře bílou krápníkovou výzdobou. Následuje dvacet pět metrů vysoký Královský dóm, o jehož vzniku propadem svědčí velké balvany. I další prostory se vyznačují sintrovými útvary, zejména symbolem jeskynní – Zkamenělým psem.

A kam pod zem v Čechách?

Chýnovskou jeskyni, největší krasový útvar jižních Čech, najdeme pár kilometrů na východ od Tábora. Poměrně náročná trasa prohlídky vede přes 400 schodů. Skrze Vstupní a Schwarzenberskou chodbu se dostaneme k Čertovým schodům s krásně zbarveným stropem. Na Žižkově střelbě si můžeme povšimnout prohlubní ve stropě připomínajících bombardování děly. Srdcem jeskyně je Kaple svatého Vojtěcha, jejíž akustiku přiblíží hudba J. S. Bacha. Sestup končí v hloubce 51 metrů u Purkyňova jezírka. Poslední zastávkou na trase je pak Ohniště čarodějnic se zářivě prosvícenými krystaly kalcitu.

Bozkovské dolomitové jeskyně u Bozkova na Semilsku jsou jako jediné u nás tvořené vápnitým dolomitem. Trasa prochází Kaplí se Zkamenělým orlem a pokračuje do Půlnoční jeskyně s efektním ultrafialovým nasvícením. Následuje Jeskyně za prahem a Křižovatka, ze které se vydáme do systému Nových jeskynní s Labutími jezírky za jeskyní Peklo, kterou následuje neobvykle zbarvená Blátivá chodba. Zpátky na Křižovatce pokračuje prohlídka proraženým tunelem na jih do svrchních pater Starých jeskyní, ve kterých na oko návštěvníka čeká celá řada zajímavých krápníkových a sintrových útvarů.

Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.