Během senosečí umírají tisíce srnčat: zachraňovat se je daří i pomocí dronů
Nejsou vidět ani slyšet a ukrytá v trávě se mylně domnívají, že jsou v bezpečí. Stovky srnčat se už od jara schovávají na loukách, kde se ale právě často stanou obětí senosečí. Na jejich záchranu se proto do přírody každoročně vydávají stovky dobrovolníků. V poslední době jim v jejich práci pomáhají také drony.
Srnčata přicházejí na svět obvykle během května a června, ale kvůli letošnímu chladnému jaru se některá rodí teprve teď. A právě v tomto období, kdy se instinktivně a nehybně schovávají ve vysoké trávě, jsou nejvíce ohrožena. Ve stejnou dobu totiž začínají na loukách senoseče.
Na jejich záchranu proto každé ráno vyrážejí do terénu myslivci, ochránci přírody nebo dobrovolníci. Těm v poslední době významně pomáhají drony, které díky termokamerám dokážou najít v ranním šeru teplé tělo ukryté v trávě. Srnčata, která matka ponechala na rádoby bezpečném místě, tak mohou být včas zachycena.
„Zvíře má v tu dobu vyšší tělesnou teplotu než okolí, takže je krásně vidět na obrazovce,“ vysvětluje Ondřej Staněk ze společnosti Dronetech, která se mimo jiné této problematice věnuje. „Po nalezení srnčete je ale potřeba dojít až na místo, šetrně ho přenést ke kraji, zafixovat ho – srnče má tendenci se vracet zpět do pole, kde ho matka odložila – a až po posečení vypouštět. Matka si ho tam zpravidla znovu najde,“ doplňuje.
Rozprášení pachové stopy
Například v regionu Kladenska, Rakovnicka, Berounska, Prahy-západ a nově také u Vlašimi tyto akce organizuje spolek Zachransrnce.cz. „Letos se nám podařilo zachránit více než pět set srnčat, což je oproti loňskému roku více než dvojnásobek,“ popisuje předsedkyně spolku Irena Křesáková.
Drony dobrovolníkům s nalezením mláďat významně pomáhají, nicméně čas zatím stále hraje proti nim. „Jakmile slunce vyjde, termovize ztrácí účinnost,“ vysvětluje Ondřej Staněk. Nyní proto testují novou metodu, při níž by drony rozprášily po loukách pachovou stopu. „Pomocí speciální neškodné vůně lze srnky ‚přemluvit‘, aby se určité části louky vyhnuly. Výsledkem je menší potřeba lidské síly a větší šance, že se senoseč obejde bez zbytečných obětí,“ uzavírá Staněk.
