Cestovatelské tipy: Turistické cíle kolem Bělehradu
Duben je pro návštěvu „Paříže Balkánu“ jako stvořený. Stromy uprostřed ulice Kneze Mihailova jsou sytě zelené a splavy, tedy proslulé bělehradské plovoucí bary a kluby na řekách, ještě neslouží jako lapače na turisty, ale jako místo, kde atmosféru města nasajete všemi smysly.
Za historií: do kláštera Rakovica
20 minut autem
- Asi 12 kilometrů jihozápadně od centra Bělehradu najdete nejproslulejší posvátné místo v okolí srbské metropole. Pravoslavný ženský klášter, který ukrývá hrob významného patriarchy Pavleho, sem láká nejen poutníky toužící po klidu a duchovní obnově, ale také turisty hledající únik z šedivých městských kulis. Klášter obklopený lesy, jehož vznik se datuje do 14. století, se původně nacházel na úpatí nedaleké hory Avala, ale následně byl přestěhován blíž k Bělehradu. I proto, že byl neustále ničen a rabován. Odlehlejší místo jej mělo chránit a také kultivovat. V roce 1905 zde byla založena první klášterní škola v Srbsku, a v 50. letech tu dokonce sídlil Bělehradský seminář, což jeho význam ještě pozvedlo.
- Návštěva kláštera je exkurzí do několika historických období najednou, 15. stoletím počínaje a současností konče. Zástupy poutníků míří také k prameni svaté Petky. Traduje se, že místní voda je přímo zázračná a uzdravuje. Podle legendy si tu kdysi jistý slepec umyl obličej vodou z potoka a následně ulehl ke spánku. Po několika hodinách, kdy se mu ve snu zjevila svatá Petka, se probudil a prozřel. Doslova.
Do zeleně: do Obedské Bary
50 minut autem
Pokud se chcete utopit v zeleni, vyrazte do přírodní rezervace Obedska Bara, které se právem přezdívá srbská Amazonie. Rozsáhlá bažinatá oblast kolem bývalého meandru řeky Sávy je jedním z nejstarších chráněných přírodních území v Evropě. Na své si tu přijdou hlavně milovníci ptáků, kterých tu žije víc než 200 druhů. Ornitologové tu mohou trávit hodiny a hodiny jejich pozorováním. V minulosti byla tato oblast spojována s různými mýty a pověstmi, zejména o skrytých pokladech a neznámých druzích zvířat. Pravdou je, že Obedska Bara je jednou z mála dosud zachovalých lužních bažin, kde se díky autentické kombinaci hlušin, rybníků, průlezů, bažinné vegetace, vlhkých luk a lesů s mimořádně bohatou rozmanitostí ekosystémů daří také mnoha ohroženým druhům.
Za výhledy: na Avalskou věž
30 minut autem
Bez návštěvy hory Avala by seznámení s Bělehradem nebylo kompletní. Z 205 metrů vysoké televizní věže, která je nejen nejvyšším bodem v okolí, ale i symbolem města, se nabízí úžasný panoramatický výhled. Podle místních pověstí je Avala jedním z energetických bodů Balkánu s pozitivním vlivem na lidskou psychiku. Pravdou je, že pozorování západu slunce při skleničce dobrého vína v místní restauraci má skutečně terapeutické účinky. Za prohlídku stojí také brutalistní památník Neznámého vojína, tedy mauzoleum věnované památce neznámého vojáka padlého za první světové války, i vzpomínkový park Jajinci, který je zasvěcený obětem druhé světové války. Už ve středověku byla hora Avala v centru dění, protože se tu těžily kvalitní nerosty, včetně olova, stříbra, železa, rumělky nebo rtuti. Opravdový zájem o Avalu ale vzrostl až díky jejímu symbolickému významu ve 20. století. V roce 1999 byla věž zničena bombardováním NATO během války v Jugoslávii. Po jejím znovuotevření v roce 2010 se stala symbolem obnovy Srbska.
Do lázní: do Vranjské Banje
50 minut autem
Lázně Vranjska Banja jsou jedněmi z osmi královských lázní v Srbsku, které si své přízvisko vysloužily díky četným návštěvám členů vládnoucích dynastií. Najdete je ve Vranjské dolině v okrese Pčinja, která je bohatá nejen na léčivé prameny, ale také na kulturní vyžití, zejména v sezoně. Lázně se nacházejí v nadmořské výšce 400 metrů nad mořem, obklopené horami Besna Kobila, Patarica a Srpska Čuka. Podle archeologických výzkumů byly místní léčivé vody využívány už v dobách pravěku, kdy se zde praktikovaly četné rituály. Místní prameny se vyznačují především vysokými teplotami, takže voda v bazénech je často ochlazována. Nejteplejší pramen má kolem 110 stupňů Celsia, což z něj dělá vůbec nejteplejší léčebný pramen v celé Evropě. Někteří vtipálci a lázeňští hosté si v něm prý dokonce zkoušeli uvařit vejce.
