Městské hradby: Historické centrum Lipníku nad Bečvou vymezují pozůstatky středověkých hradeb. Mohutné zdi, které chránily město ve dvou nepravidelných kruzích, pocházejí ve své současné podobě z přelomu 15. a 16. století. I přesto, že již v 19. století zkolabovaly hradební brány Hranická a Osecká, zachovaly se dodnes poměrně rozsáhlé úseky obou zdí, včetně sedmi bašt z původních minimálně třinácti.

Městské hradby: Historické centrum Lipníku nad Bečvou vymezují pozůstatky středověkých hradeb. Mohutné zdi, které chránily město ve dvou nepravidelných kruzích, pocházejí ve své současné podobě z přelomu 15. a 16. století. I přesto, že již v 19. století zkolabovaly hradební brány Hranická a Osecká, zachovaly se dodnes poměrně rozsáhlé úseky obou zdí, včetně sedmi bašt z původních minimálně třinácti. Zdroj: Profimedia.cz

Kaple svatého Josefa: Kaple byla za podpory děkana Jiřího Balšánka postavena v roce 1695 vedle dnes již zaniklé Hranické brány. Raně barokní kaple byla původně součástí městského špitálu. Jedná se o jednolodní stavbu s pětibokým kněžištěm, ke kterému přiléhá sakristie. V interiéru zaujmou fresky evangelistů a malby s mariánskou symbolikou.
Kostel svatého Jakuba Většího: Původně románský kostel svatého Jakuba Většího byl zřejmě kolem roku 1400 přestavěn v gotickém stylu. Z této gotické struktury dnes zůstává obvodové zdivo a dolní část věže. V roce 1594 přibyla kaple Panny Marie a v roce 1596 byla navýšena kostelní věž, jež byla zastřešena celkem třemi měděnými báněmi. Věž se i s báněmi zřítila při požáru v roce 1613. Po dalším požáru v roce 1788 byly cibulovité střechy nové věže nahrazeny jehlanem, který vydržel dodnes. Věž měla původně tři zvony – pětitunový zvon Michal z roku 1604 se však ukázal jako příliš velký a jeho silná rezonance poškozovala věž. Zvony tak byly přemístěny do nově postavené zvonice.
Zvonice: Renesanční zvonice vyrostla hned vedle kostela svatého Jakuba v roce 1609 jako nový domov pro kostelní zvony. Tato mohutná stavba je jedinou svého druhu na Moravě, která se zachovala v původní pozdně renesanční podobě. Nad jejím nejvyšším patrem najdeme arkádovou výzdobu. Vedle již zmiňovaného zvonu Michal hostí také zvony Jakub a Barbora. Jedenapůltunový Jakub je nejstarším zvonem na Přerovsku. Menší Barbora slouží jako umíráček.
Synagoga: Dnes již nečinná městská synagoga byla postavena pravděpodobně mezi lety 1520 a 1540 jako součást městských hradeb. Jako taková je pravděpodobně nejstarší synagogou na Moravě. Zajímavostí interiéru je gotická cihlová síťová klenba. Synagoga byla na počátku 17. století rozšířena o severní přístavbu. Lipnická židovská komunita bohužel zanikla během druhé světové války a dnes je synagoga v majetku Církve československé husitské, jež ji přestavěla na modlitebnu a zastřela tak některé původní aspekty památky.
Zámek a zámecký park: Stavbu městského zámku realizoval Jiří Bruntálský z Vrbna v roce 1609 poté, co zemřel jeho otec, který za tímto účelem nakoupil pozemky. Zámek byl původně postaven v renesančním stylu, což dokládá ornamentální štuková výzdoba kleneb. Nejpozději na konci 17. století bylo přidáno druhé patro a v 60. letech 19. století prošel zámek novoklasicistní přestavbou. Dnes zámek slouží jako sídlo městského úřadu. Obklopuje jej rozsáhlý zámecký park, který byl z původního francouzského stylu převeden do stylu anglického po roce 1880. Po schodech se dá vystoupat také na střešní zahradu, která se rozkládá na jedné z bývalých zámeckých koníren.
9 Fotogalerie

Udělejte si skvělý výlet a navštivte architektonické perly Lipníku nad Bečvou

Marek Borč

Historie Lipníku nad Bečvou se píše přinejmenším od roku 1238. Za těch skoro osm století vyrostla v tomto městě na Olomoucku zajímavá sbírka památek v řadě architektonických slohů. Za středověkými hradbami najdete kaple, synagogu, zámek i měšťanské domy obklopující náměstí T. G. Masaryka. Na tyto a další skvosty se můžete podívat v komentované fotogalerii.