Shetlandské souostroví je napůl cesty mezi Spojeným královstvím a Norskem a ukáže vám neskutečně ryzí přírodu, útesy, zálivy a také docela drsný život místních. Kde jinde se můžete prohánět po loukách mezi ovcemi, pozorovat mořské ptáky nebo tuleně, nadšeně vyrazit s batohem a nocovat ve volné přírodě nebo na pláži?
Asi každý, kdo chce poznat Shetlandy, navštíví hlavní město souostroví Lerwick. Je to jediné město, které nabízí radosti civilizace, a také místo, odkud se dá cestovat dál do odlehlejších končin. Tady se v hospodách hraje na kytary a housle, pivo teče proudem. Vlastně celé město je jeden velký přístav, domy omývají vlny a stará pevnost bdí nad bezpečností. Tady jsou ty nejhonosnější domy a obchody. Kdo zatouží po chuti moře, je na správném místě. Ryby mají ve většině restaurací a obligátní fish and chips servírují všude. Oblíbenou přílohou bývá také vařený hrášek. Ale většina místních se těší, až otevřou smažírny. Tady je k mání ohromná porce ryby obalená v těstíčku. Součástí je kopa mastných hranolek s octem a majonézou, to vše zabalené jen tak do papíru. A u nejbližší lavičky se všichni ládují prý nejčerstvější specialitou ve Skotsku. Pravdou je, že to vědí i racci a zákeřně čekají na svoji příležitost.
Majestátní útesy na ostrově Unst s nejsevernějším majákem Británie Muckle Flugga jsou tou nejúžasnější podívanou|Tomáš Kubeš
Království útesů
Dotknout se oblázků na pláži, vychutnat si západ slunce nebo zažít všechna čtyři roční období během jediného dne, to všechno skýtají Shetlandy. Nekompromisní drsná příroda, kde člověk přežívá od pravěku v kamenných příbytcích. Vystřídali se tu Vikingové i norští králové. Přece jen do Norska je to blíže než do Londýna. Nakonec ostrovy získaly skotskou správu. Místní však nejsou Skotové, považují se za Shetlanďany. I zdejší angličtina je dialektem. Stačí opustit Lerwick a každý ostrov má svůj dialekt. První otázkou Britů ve vyhledávačích bývá, jestli se tu domluví anglicky. Kdo se ale usmívá, má vyhráno. Místní se rádi podělí o novinky a starodávné příběhy. Tady, daleko na severu, se na vesnicích ani nezamyká, přece jen přežít kruté podmínky vyžaduje spolupráci a důvěru. Kdo sem přijede poprvé, buď si ostrovy zamiluje, nebo si jen pokládá otázku, jak je možné, že v tak odlehlých končinách mohou lidé přežít a být šťastní.
Severní Unst
Ostrova Unst je možné dosáhnout dvakrát denně autobusem s dvěma přestupy. Nejlepším bodem je vesnička Haroldswick, kde je proslavené muzeum lodí a kavárna. Toť vše. Většina rybářů odpradávna čekala na tah ryb, které poskytovaly jedinou potravu. Až příchod podnikavců, kteří ulovené tresky nacpali se solí do sudů, udělala z místních machry na velkoprodukci. Rybolov dodnes poskytuje obživu a množství zpracovaných ryb se uvádí okolo 73 000 tun. Většinou se loví makrely, tresky, ďasové, mušle a korýši. Místní rybáři používají kromě sítí také udice, které mají čtyři háčky. Když taháte ryby, neměli byste počítat, místní jsou pověrčiví, ale většinou to budou čtyři kousky. Rybolov je pěkná dřina, jenže ostrované moc dobře vědí, že bez moře by nebyl výdělek. Přes všechnu námahu si nikdo na nic nestěžuje.
Na ostrově Unst byla postavena replika vikinského dlouhého domu a vikinské lodě|Tomáš Kubeš
Poblíž muzea je také první stopa připomínající Vikingy: kopie velkého dlouhého domu a vikinské lodě. Není divu, že Vikingové asi před 1200 lety na ostrovy zavítali, přece jen dosah ze Skandinávie byl uprostřed jejich tras. Ve vesnicích Hamar, Underhoull a Belmont jsou k vidění repliky jejich velkolepých lodí. Odkaz na dávné dobyvatele zůstal zachován i ve formě svátku Up Helly Aa, který se slaví na všech ostrovech. Asi nejvelkolepější oslavy probíhají v lednu v Lerwicku, který se na dva dny vrátí do vikinské éry. Impozantní průvod ve vikinských kostýmech kráčí s pochodněmi ulicemi a nese repliku lodě, kterou nakonec zapálí a nechají shořet. Bohužel sehnat ubytování během ledna je víceméně nemožné, vše bývá zamluveno i na několik let dopředu. V zimních měsících navíc může být moře natolik rozbouřené, že nejezdí trajekt ani nelétají letadla.
Ptačí ráj
Národní rezervace Hermaness na samotném severním výběžku ostrova je tím nejlepším místem pro pozorování kolonií mořských ptáků. Kdo se vyškrábe až na vrchol útesů, bude překvapen rozeklanými skalisky a nepřehlédnutelným majákem Muckle Flegga, který je na osamoceném skalisku doslova v zajetí vln. Hlavním lákadlem jsou kolonie štěbetajících ptáků, kterých je tu prý na sto tisíc. Celé útesy jsou pokryty hnízdy především fantastických letců terejů bílých, ale také tu plachtí chaluhy velké a hnízdí alkouni, buřňáčci či potáplice. V červnu už terejí páry pečují o vylíhlá mláďata, která připomínají plyšáky. Každý skalní komín nebo kousek římsy jsou zaplněny hnízdy. Populace se odhaduje na 26 000 hnízdících párů.
Skaliska rezervace Hermaness jsou hnízdištěm pro tereje bílé, hnízdí tu okolo 26 000 párů|Tomáš Kubeš
V minulých letech i tuto kolonii zasáhla ptačí chřipka, a tak nastal velký úhyn ptáků, ale zdá se, že je vše překonáno. Koho člověk hledá marně, jsou papuchalci, kteří zde v minulosti také hnízdili. Došlo ke změně skladby jejich jídelníčku, kvůli malému množství ryb v některých letech dokonce nevyváděli žádné mladé. V poslední době se z kdysi početné populace vrací jen několik jednotlivců. Ostatní si našli nová loviště a změnili své zvyky. I když jsou zdejším symbolem a nechybí v prospektech a na pohlednicích, musíte na ně mít štěstí. Potkali jsme průvodce, který jich na samém jihu souostroví na mysu Sumburgh Head viděl tisíce. O týden později jsme tam už neviděli žádného, kolonie opustila Shetlandy o něco dříve než v minulosti.
Mlžný Fetlar
Fetlaru se někdy přezdívá „zahrada Shetland“. Nám nastavil jinou tvář. Sotva nás trajekt vyklopil v přístavu, ukázal se ostrov jako místo, kde zažijeme ty pravé Shetlandy. Mlha, déšť, vítr a vlezlá zima, to byly první pocity ze zapomenutého ostrova. Naštěstí jsme nemuseli šlapat na druhou stranu ostrova: v přístavu už na nás čekaly dvě dámy s autem, které nás naložily a dovezly k ruině statku, kde končila silnice. Tady, mezi rezavějícími opuštěnými stroji, započalo poznávání Fetlaru. Z moře nás zvědavě pozorovali plaší tuleni a křikem doprovázeli racci hnízdící na útesech. Divoká skaliska se šťavnatými loukami a rozbouřené moře byly ta nejlepší pastva pro oči. Divokost pobřeží a tříštící se vlny oceánu nemůžou nechat chladným nikoho. I přes vydatné přeháňky bylo stále možné putovat po pastvinách oddělených kamennými zídkami a ploty. Jen stromy se výjimečně krčí v zahradách u domů.
Skalní okna či podvodní jeskyně, to všechno nabízí pobřeží Shetland|Tomáš Kubeš
Na konci Skotska se ovce pasou samy a člověk je tu jen jakýmsi doplňkem. Vichřice a bičující déšť prověřily odolnost stanu. Déšť totiž neútočí jen shora, ale díky větru ze všech stran. Nemá cenu si na sebe brát pláštěnku, do pár minut je vše promočené, včetně bot. Zimní teplota se navíc od letní zase tolik neliší: obvyklých je zde 10–15 stupňů, v zimě na spodní hranici. Výjimečně tu sněží a teplota okolo 17 stupňů už je považována pomalu za tropický den, kdy je dobré ukrýt se doma.
Některé výběžky připomínají jazyky ztracené ve vlnách|Tomáš Kubeš
Na ostrově žije okolo 60 obyvatel a jediným místem setkání je obchod v obci, nebo spíše shluku několika domů. Je tu také jediná pumpa a drobné občerstvení v jedné z budov. Otevírají tři dny v týdnu, a to od deseti do čtyř odpoledne, kdy se dají zakoupit základní potraviny. Překvapením je informace, že ostrov získal první elektřinu až v 70. letech, jak se dozvídáme v malém muzeu Fetlar Interpretive Centre. Tam jsou k vidění všechny pamětihodnosti a zvěsti o ostrově. „A pravidelný trajekt funguje až poslední dva roky. Ještě nedávno se na ostrov bylo možné dostat jen dvakrát až třikrát týdně,“ dozvídáme se od Jacka v centru. Můžeme být tedy rádi, že loď už jezdí častěji. Kdo se chce seznámit s místními, v pátek a v sobotu bývají v komunitním centru setkání.
Domy s příběhem
Kdo plánuje, může získat docela levné ubytování ve staveních zvaných böd. Tyto domy sloužily převážně rybářům v době sezony nebo byly získány po smrti majitelů. Je to fantastická možnost ubytovat se v domku od 20 liber za noc a užít si pravou chuť života na Shetlandech.
Domy Lerwicku omývají vlny oceánu|Tomáš Kubeš
Když jsme byli promočení a po několika dnech dešťů batoh připomínal spíše rybník, byla to úžasná možnost záchrany. Většinou se böd rezervuje hodně dopředu, ale pokud je volno, stačí zaplatit on-line a hned přijde kód na otevření schránky s klíči. Nečekali jsme nic zázračného, ale když jsme odemkli dveře, užasli jsme. Dole v přízemí byl krb s připraveným dřevem na podpal, kuchyň s elektřinou a dva pokojíky s palandami. Jen musí mít každý svůj spacák. Nejvíce ovšem překvapila koupelna a toaleta stranou od domu, kde byla i vyhřívaná podlaha. Doslova luxus na konci světa. Náš böd byl domovem jednoho z místních rybářů, který se jmenoval James John Laurenson. Zemřel v roce 1983 a jeho dům nás doslova zachránil. S díky jsme na Jamesův pohostinný dům připili!
Norská stopa
- Shetlandy tvoří asi 100 ostrovů, ale osídlených je trvale jen 23 z nich. Žije tu přes 23 000 obyvatel.
- První lidé začali obývat místo už v pravěku a stavěli si jednoduché kamenné přístřešky, později se tu vylodili i Vikingové.
- Nesmazatelnou stopu zanechali norští králové, kteří se souostroví snažili obsadit už od 13. století. Dokonce král Norska Haakon Haakonsson vojensky obsadil ostrovy a táhl se svým vojskem až do Skotska k městu Ayr, kde byl poražen. Nad Shetlandami a Orknejemi si ale udržel moc.
- Až v roce 1469 norský král Kristián I. zastavil souostroví jako záruku za zaplacení věna dcery Markéty, která byla zasnoubená se skotským králem. Jelikož věno nebylo zaplaceno, ostrovy skončily pod skotskou korunou. Norský vliv tím ale neskončil. Obchod s ním neustal a dodnes je norština patrná v dialektu a místních názvech.
Dobré vědět
Jak se tam dostat
- Shetlandy jsou součástí Skotska, tedy nejvýhodnější je let například s KLM do Aberdeenu, který stojí okolo 8000 Kč.
- Odtud jezdí každý den noční trajekt Nortlink Ferries do Lerwicku, hlavního města Shetland. Cena za 12hodinovou plavbu bez kajuty, jen na sezení, začíná na 39,50 £. Kajuty bývají na celé léto zamluvené, je nutné tedy plánovat předem.
- Cestu je možné spojit také s vystoupením na Orknejích v přístavu Kirkwall. Každý druhý den staví loď i zde; jakmile vystoupí cestující, na lodi zůstanete skoro sami. Druhou možností je letecký přesun na letiště Sumburgh, které je asi hodinu od Lerwicku. Vrtuláč firmy Loganair stojí cca 8000 Kč za jednu cestu.
Ubytování a doprava na místě
- Nejlepší možností je ubytovat se v Lerwicku a odsud pořádat hvězdicové výlety. Na každém větším ostrově je vždy po jednom ubytování, a dokonce je tu i několik kempů. V létě to bez rezervace bude těžké, a tak zvítězí stan. Stanování ve Skotsku je povoleno mimo obdělávané pozemky, často se stačí zeptat místních a ti poradí, kde složit hlavu.
- S pronajatým autem bude poznávání ostrovů nejjednodušší, počítejte ale s malou kapacitou trajektů mezi ostrovy a častými frontami.
- Autobus jezdí na méně navštěvované lokality jen některé dny v týdnu. U odjezdů je navíc kouzelná poznámka, že některé spoje je nutné objednávat nejpozději předchozí den telefonicky.
- Na hlavním ostrově jezdí všechna doprava častěji stejně jako linka na ostrov Yell a Unst, kam na spoje navazují přípoje.
- Kdo by toužil navštívit nejodlehlejší ostrov Fair Isle, musí mít domluvené spojení a ubytování. Cesta lodí je dlouhá a moře neklidné, takže návrat se může pěkně zpozdit. V případě nepřízně počasí bývá odřeknut i velký trajekt do Aberdeenu, takže doporučuji při plánování počítat s rezervou.
Peníze a nákupy
- V Lerwicku je dostatek bankomatů, někde jde platit kartou, přesto je nutné počítat s hotovostí, která nejde na jiných ostrovech získat. Anglické libry jsou uznávány a z bankomatů často vypadnou skotské.
- Supermarkety jsou v Lerwicku, na menších ostrovech bývá často jediný obchod, který je i poštou, kavárnou a místem, kde se dá vše domluvit a zjistit.
- Najít hospodu je někdy problém. Prostě nejsou a lidé se potkávají o víkendech v komunitních centrech, takže se každý musí vybavit na všechny situace.
- Ovčí vlna je vyhledávaným zbožím a pletené zboží najdete v každém obchůdku. Možná ale netušíte, že odsud pochází ten nejslavnější svetr. První muž, který vystoupil na Mount Everest, Edmund Hillary, měl oblečení právě odtud.
