Kam v říjnu v České republice: na rozhlednu Haniperk, do Želivského kláštera a na Kozelku
Ať už dáváte přednost bezcílným procházkám přírodou, barevným výhledům do kraje, nebo objevování nových míst, i malý říjnový výlet pro vás může být velkým zážitkem.
Na Haniperk
Pokud toužíte po nadhledu a koncentrované svobodě, bude pro vás výstup na vrchol Svobodné hory tím pravým povyražením. Čtyřiadvacet metrů vysoká rozhledna mezi Bavorovem a Vodňany na Strakonicku je místem, kam ráda utíkám během celého roku. Teď, na podzim, vás ale okolní krajina obzvlášť odmění. Dřevěná konstrukce čtvercového půdorysu podle projektu Jiřího Ondřicha je věrnou kopií rozhledny na nedalekém Boubíně. Na rozdíl od té boubínské je ale zastřešená. Čeká vás odtud úchvatný kruhový výhled na Vodňany, Bavorov a další jihočeská města, ale také Novohradské hory, Kleť a Bulový v Blanském lese, Helfenburk i nepříliš poetické, ale rozhodně signifikantní komíny jaderné elektrárny Temelín.
Kudy nahoru
Vyrazit můžete buď z Bavorova po žluté turistické značce, nejdřív do Podhor, a potom pokračovat na vrchol Haniperku. Moc hezká je ale také cesta z Vodňan. Konkrétně od železniční autobusové zastávky po zelené, která vás povede kolem kaple svatého Linharta, a následně po červené turistické značce přes osadu Vodňanské Svobodné Hory. Pokud máte chuť protáhnout si nohy trochu víc, můžete využít některý z okruhů, které rozhlednu Haniperk zahrnují. Určitě nebudete litovat procházky z Chelčic nebo Stožic. K výstupu na Haniperk určitě přidejte také zastavení na židovském hřbitově, který se nachází asi 700 metrů jihozápadním směrem od vesnice Pražák, která je součástí města Vodňany.
Do Želivského kláštera
Na soutoku řek Želivky a Trnavy, asi 18 kilometrů od Pelhřimova, se ve směru na Červenou Řečici rozkládá Klášterní komplex Opatství Želiv, kterému dominuje kostel Narození Panny Marie. Po požáru byl přestaven Janem Blažejem Santinim-Aichelem v unikátním stylu barokní gotiky. Premonstrátský klášter, který tu vznikl na popud knížete Soběslava I. a jeho manželky Adléty již v roce 1139, se stal svědkem mnoha dějinných událostí. V 50. letech minulého století nechvalně proslul jako internační tábor pro režimu nepohodlné kněze a řeholníky a posléze jako psychiatrická léčebna. Dnes tu ale najdete oázu klidu, pohody a velkolepé Santiniho architektury. Ochutnat můžete třeba místní rukodělné pivo, které se tu podle tajné receptury vaří už od středověku.
Kolem dokola
Na prohlídku komplexu si klidně vyhraďte celý den. Kromě architektury a komentovaných prohlídek stojí za prozkoumání i místní knihovna, která obsahuje 25 tisíc svazků. Na své si přijdou i příznivci veteránů nebo včelaři. Interaktivní prohlídka Putování se Santinim zaujme i malé návštěvníky. A to rozhodně není všechno.
Na Kozelku
Další nezapomenutelný výhled do kraje, ale také na množství skalních věží, proláklin a balvanů se vám naskytne cestou na stolovou horu, Kozelku. K místu, které si díky množství lezeckých cest oblíbili hlavně horolezci, se váže pověst o zkamenělém pastýři a jeho stádu. Chráněné území o rozloze 33,15 ha zde bylo vyhlášeno v roce 1972. Dnes ho vyhledávají také pozorovatelé noční oblohy. Manětínská oblast tmavé oblohy je jedním z posledních tří míst s minimem světelného smogu u nás.
Kde se ukrývá
Na Kozelku se nejlépe dostanete z městečka Nečtiny přes Doubravici po červené turistické značce. Asi tříkilometrový výlet vám zabere přibližně dvě hodiny.
