Nejen na Dušičky: objevte tajemné, děsivé i malebné hřbitovy v Česku
Unikátní hřbitov v lese, hřbitov s barevnými malbami, opuštěný hřbitov nebo ten, opředený děsivými pověstmi. Většina lidí se na hřbitovy vydává v období nadcházejících Dušiček, aby zapálili svíčku blízkým. Existují však i takové, které stojí za návštěvu jen pro svou unikátní podobu. Zavítat na ně samozřejmě můžete kdykoli, ale podzimní počasí a plápolající plamínky jejich atmosféru umocní.
Většina hřbitovů v Česku historicky vznikala poblíž staveb náboženského významu. Ať už to byly kostely, kaple, nebo synagogy. Stavebně byly vůči svému okolí nejčastěji ohrazeny zdí, případně trámovým plotem. Mnohé z nich jsou dnes chráněné jako kulturní památky.
Malovaný hřbitov v Albrechticích nad Vltavou
K jednomu z nejmalebnějších hřbitovů v Česku, pokud se to tak dá o hřbitově říct, patří ten u Albrechtic nad Vltavou v jižních Čechách. Rozprostírá se okolo místního kostela sv. Petra a Pavla na mírném návrší nad obcí.
Samotný hřbitov pak obklopuje ohradní zeď s kapličkami vyzdobenými lidovými malbami a veršovanými náhrobními nápisy z let 1841 až 1854. Figurální malby vytvořil František Mikula z Jinína a veršovaný doprovodný text pochází z pera místního faráře Víta Cízy.
Za návštěvu určitě stojí i původně románský kostel sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 12. století, který byl v 18. století přestavěn do barokního slohu (původně plochostropá loď byla sklenuta valenou klenbou s výsečemi). Uvnitř si můžete prohlédnout románské nástěnné malby, celý areál je památkově chráněný.
Lesní hřbitov v Písku
Další kulturní památkou je lesní hřbitov v jihočeském Písku. Založen byl v roce 1932 a najdete ho na svazích lesa Píseckých hor na kraji města. Je významným krajinotvorným prvkem a z pohledu památkářů se jedná o cenný a netradiční příklad hřbitova s centrálními cestami a navazujícími vrstevnicovými pěšinami.
Hodnotu místa umocňuje cenný soubor hrobů a náhrobků významných osobností. Na lesním hřbitově odpočívá například hudební skladatel Otakar Jeremiáš a ze židovského hřbitova sem byl přemístěn také hrob básníka Richarda Weinera.
Opuštěný hřbitov v Pohoří na Šumavě
Hřbitov v Pohoří na Šumavě v Novohradských horách je svázán s pochmurných osudem zdejších obyvatel, kteří byli po druhé světové válce z obce odsunuti. Stejně jako celá obec, v níž na počátku minulého století žilo okolo třinácti set lidí, postupně chátral. Poslední nápisy na náhrobcích datují z let 1946. Hřbitov je nicméně zasazen do překrásné přírody, která tak prohlídku opuštěných náhrobků podtrhuje.
Navštívit můžete i kostel Panny Marie Dobré Rady, který najdete jen několik metrů odsud. Pozdně barokní kostel postavený mezi lety 1783 až 1791 je jednou z posledních dochovaných staveb ze vsi Pohoří na Šumavě. Jedná se o jednolodní stavbu se zřícenou lodí, z níž zbyla část obvodového zdiva. Kostel je dnes památkově chráněn.
U dřevěného kostela v Broumově
Kulturní památkou je také areál hřbitovního kostela Panny Marie v Broumově v Královéhradeckém kraji. Dřevěný kostel, původně patrně z 12. století, je totiž nejstarší celistvě dochovanou dřevěnou stavbou na území Česka. Uvnitř najdete unikátní malovanou šablonovou výzdobu z poloviny 15. až 18. století.
V areálu hřbitova se nachází soubor náhrobků z poloviny 16. až do poloviny 19. století. Kostelík v minulosti vyhořel a v roce 1449 byl přestavěn. Je doloženo, že hřbitov stál vedle kostelíka už za husitských válek. Celý hřbitov obklopuje kamenná ohradní zeď s několika plastikami.
Děsivý hřbitov ve Velharticích
Jedním z nejstrašidelnějších hřbitovů v Česku je údajně ten, který obklopuje rovněž památkově chráněný kostel sv. Maří Magdalény nedaleko Velhartic na Plzeňsku. Kostel pochází z roku 1373, byl přestavěn v 16. a následně v 19. století.
K velhartickému hřbitovu se váže hned několik pověstí. V jeho jihovýchodní části se měl údajně kdysi odehrát tajemný obřad černé magie, jehož cílem bylo oživit mrtvého. Hřbitova se tak týká také příběh z balady Svatební košile od Karla Jaromíra Erbena, který se, možná inspirovaný původní pověstí, měl odehrát právě zde. Ať už to bylo jakkoli, ve zděném štítu je dodnes patrných několik černých skvrn, které návštěvníkům nápadně připomínají dívčí tvář.
