Čachtický hrad

Čachtický hrad Zdroj: Profimedia.cz

Beckov
Trenčínský hrad
Strečno
Lietava
Oravský hrad
8 Fotogalerie

Toulky po majestátních hradech a zříceninách Slovenska

Andrea Bláhová

Když se řekne Slovensko a hrad, každý si určitě vybaví ten Spišský, impozantně čnící na kopci nad Spišským Podhradím. Naši východní sousedé ale mají v zásobě desítky výstavných hradů a romantických zřícenin. Velká část z nich patřila do dlouhého pásu pevností, které chránily západ a sever Uher.

Vězení sadistické hraběnky

Čachtický hrad

Právě tady se natáčela komedie Oldřicha Lipského Tajemství hradu v Karpatech. Hrad se vypíná na skalnatém vrchu u obce Čachtice, asi 20 km od Nového Mesta nad Váhom.

Pochází ze 13. století. Měl podobu nedobytné pevnosti, pouze malá kaple měla výzdobu. Původně byl královským hradem, poté byl podobně jako blízký Beckov v majetku Matúše Čáka a pánů ze Stibořic. Na podobě hradu se podepsali i Češi, byť nechvalně – v roce 1273 ho napadl a poškodil český král Přemysl Otakar II., řečený železný a zlatý.

Od roku 1569 vlastnili hrad Nádasdyové – a právě s nimi je spojena asi nejznámější postava zdejšího kraje. Proslulá vražednice, hraběnka Alžběta Báthoryová, byla obviněna z mučení a zabíjení desítek svých služek. Legendy vyprávějí, že se s oblibou koupala v jejich krvi, aby si zachovala mládí a krásu. Před trestem smrti ji zachránil příbuzenský vztah k polskému králi. Zemřela ve vězení Čachtického hradu a dodnes není známo místo jejího hrobu. Blízká obec Čachtice je významná i z jiného důvodu – právě na zdejší faře se roku 1847 členové spolku Tatrín dohodli na zavedení spisovné slovenštiny podle koncepce Ľudovíta Štúra. Hrad byl nedávno otevřen po několikaleté rekonstrukci – shodou okolností v roce 400. výročí smrti krvavé hraběnky.

Tip LaZ: Jihozápadně od Čachtic najdete zříceniny hradů Branč, Dobrá Voda, Korlát, Ostrý Kameň nebo Plaveckého hradu. Ještě více na jih, nad Bratislavou, leží Pajštún nebo Biely Kameň.

Nedobytné Bludiště

Beckov

Ční na šedesátimetrové vápencové skále, asi 7 km nad Novým Mestom nad Váhom.

Chránil severojižní obchodní cestu a brod přes Váh. Zmínky o něm jsou už z počátku 13. století, kdy je nazýván Blundix neboli Bludiště – kvůli složitému uspořádání jeho prostor. Byl v majetku uherských králů, významného šlechtice Matúše Čáka Trenčínského či pánů ze Stibořic, původem z Polska. V dalších stoletích hrad odolal nájezdům Turků i Tatarů, až v roce 1729 vyhořel. Najdeme pod ním i malý židovský hřbitov. V roce 2014 uplynulo 600 let od smrti významného pána hradu, Stibora I. ze Stibořic.

Podle pověsti prý hrad nechal postavit pán ze Stibořic pro svého oblíbeného šaška Becka. Ten ho jako jediný dokázal pobavit po náročném lovu a jako odměnu si přál hrad na bradle – vysoké skále. Šlechtici se ale hrad zalíbil natolik, že ho chtěl sám pro sebe, výměnou za zlato. Šašek Becko souhlasil, ale pod podmínkou, že pompézní hrad ponese jeho jméno…

Tip LaZ: Blízko najdete i hrádek Tematín, který spolu s Beckovem, Čachtickým a Trenčínským hradem chránil západní uherskou hranici. Jihovýchodně od Tematína je i krásný Topolčanský hrad, který mimo jiné chránil tzv. Českou cestu (spojovala Prahu s Budínem).

Hrad „pána Váhu a Tater“

Trenčínský hrad

Se Spišským hradem a bratislavským Děvínem patří k nejrozlehlejším hradům Evropy. Jeho strategickou polohu dokládá nápis na hradní skále o pobytu římských legií a vítězství císaře Marka Aurelia nad Kvády v roce 179. Kamenný hrad vznikl na skále už v 10. století.

Ve 13. století se stal majetkem nejmocnějšího uherského šlechtice Matúše Čáka, který si ho zvolil za své sídlo a ovládal odtud obrovské území. Časem tak k šlechticovu jménu přibylo i přízvisko Trenčínský, „pán Váhu a Tater“. Posléze hrad vlastnil uherský panovník i další majitelé, kteří hrad přebudovávali. V roce 1790 ale Trenčín i hrad zachvátil požár.

K hradu se váže množství pověstí a legend – o místě nikdy nenalezeného hrobu Matúše Čáka nebo o tajné chodbě vedoucí na hrad z blízké Skalky. Asi nejproslulejší je ale pověst o „studni lásky“. Turecký paša Omar prý usiloval o krásnou Fatimu, která byla na hradě uvězněna. Za její svobodu slíbil Omar vykopat na hradě studnu, což mu trvalo tři roky. A zemřeli přitom všichni jeho druhové.

Když Omar s Fatimou opouštěli hrad, její závoj se zachytil o křoví u cesty. Na tomto místě vznikl hostinec jménem Závoj, později Fatima.

Tip LaZ: Na hrad lze z města vystoupat po Farském schodišti ze 16. stol. Po něm nastupovali k obraně hradeb členové řemeslnických cechů. Na sever od Trenčína najdete i zříceniny hradů Lednica a Vršatec, jihovýchodně od města pak hrad Uhrovec.

Druhá smrt Žofie Bošňákové

Strečno

Na vysokém ostrohu nad řekou Váh, 7 km od Žiliny, se vypíná Strečno nebo také „Strežín“, další z působivých obranných staveb. Vznikl ve 13. až 14. století a opět je spojen se jménem Matúše Čáka (1260–1321).

V 15. století padl do královských rukou jako majetek uherských královen. V dalších stoletích měnil různé šlechtické majitele, mimo jiné patřil Vesselényiům, s nimiž je spojena významná obyvatelka hradu. Manželka Františka Vesselényie Žofia Bošňáková ze starého sedmihradského rodu Bošňáků zemřela v roce 1644 a byla pohřbena v kryptě hradní kaple. Za života byla oblíbená, neboť pečovala o chudé a nemocné.

Tři desítky let po její smrti dobyvatelé hradu prozkoumávali podzemní krypty a odkryli rakve. Ukázalo se, že Žofiina mrtvola je na rozdíl od jiných nedotčena rozkladem. Mnozí ji začali považovat za svatou a v roce 1729 byla vystavena v kostele v Tepličce nad Váhom, kde zůstala až do našich dob.

V roce 1997 začal proces jejího svatořečení. V roce 2009 však psychicky nemocný muž její mumii zapálil hořlavinou a zničil.

Tip LaZ: Blízko Strečna, na opačném břehu řeky, najdeme ruiny Starého hradu nebo také Starhradu. V Pováží patří mezi nejstarší.

Obětiště slovanské bohyně

Lietava

Rozlehlý hrad poblíž Strečna vznikl zřejmě jako vojenské a administrativní centrum po roce 1241 na místě původního hradu zničeného Tatary. Patřil k nejrozlehlejším hradům země. Jeden z pozdějších majitelů, Petr Kiniži, dal na hradě vykopat studnu o hloubce 104 metrů.

Jeho erb se navíc dochoval na nároží paláce střední části hradu. Už koncem 17. století je ale hrad popisován jako neobývaný a zmiňuje se jen existence archivu. Ten byl v druhé polovině 18. století převezen na Oravský hrad a pak už Lietava postupně chátrala.

Její trosky byly dlouhá léta v dezolátním stavu, naštěstí vzniklo Sdružení na záchranu Lietavského hradu, které hrad získalo v roce 2008. Dbá o to, aby impozantní zbytky hradu zůstaly zachovány i pro další generace. Zajímavý je vznik názvu – odvozuje se od jména slovanské bohyně Lietvy (také Letavy, Lady), která ve zdejších skalách prý měla obětiště.

Hrad je navíc zajímavý starými latinskými nápisy nad branami nebo okny – památkami na majitele stavby. Jeden z nich, bohužel nedochovaný, byl dokonce český a šlo o citát z Písma: Slovo Hospodinovo zůstává navěky.

Tip LaZ: Západně od Lietavy navštivte zříceninu mohutného Povážského hradu.

Trojhradí na skále

Oravský hrad

Jeden z nejkrásnějších slovenských hradů stojí v obci Oravský Podzámok. Nad řekou Oravou se v nejvyšším místě vypíná ve výšce 122 metrů. Vznikl zřejmě v polovině 13. století, na důležitém místě uhersko-polské cesty. Mezi jeho majiteli najdeme známá jména, jako jsou Matúš Čák nebo Stibor ze Stibořic, ale také třeba panovníka Matyáše Korvína.

Hrad má tři části na třech skalních terasách, které vznikaly postupně od 13. do 17. století. Horní hrad, takzvaná citadela, je nejstarší a postavili ho ve 13. století. Na středním hradě najdeme paláce dvou majitelů hradu – Korvínův a Jána z Dubovce – a také obytné věže. Dolní hrad tvoří Turzův palác, bašty, fara a obranný systém hradních bran. V roce 1800 byl hrad poškozen požárem.

Hrad byl vždy těžko dostupný, zvláště citadela, která se dříve dala zdolat pouze po žebříku. Dnes sem vedou nekryté schody vytesané ve skále a výstup vyžaduje dobrou kondičku. Hrad prý nikdy nebyl dobyt silou – vždy jen lstí nebo zradou.

Tip LaZ: Blízký Liptovský hrad je nejvýš položený hrad Slovenska.

Ušlechtilý palácový komplex

Likava

Zřícenina asi 20 km od Oravského Podzámku pochází ze 13. století. Byla v držení významných rodů, ale také husitů jako jejich významná pevnost. V 17. století byla přestavěna na přepychovou rezidenci, palácový komplex je jeden z nejvyšších svého druhu na Slovensku. Přečkal i několik těžkých obléhání.

Na začátku 18. století ho ale kníže František II. Rákoczi dal zbourat.

Duše starého šlechtice

Ľubovenský hrad

Tyčí se nad městem Stará Ľubovňa a vznikl jako pohraniční pevnost na přelomu 13. a 14. století. Chránil obchodní cesty do Polska, podle některých pramenů ho vybudoval polský král Boleslav. Je trojdílný, horní hrad má obrannou válcovou věž a gotický palác. Byl přestavěn za renesance, kdy vznikl i východní palác.

Opevnění dolního hradu vzniklo v 16. stol. Legendy o vzniku stavby říkají, že na břehu řeky Poprad prý kdysi zastavilo několik jezdců pod vedením šlechtice Ľubovenského. Tomu se zdejší krajina tak zalíbila, že se rozhodl postavit zde hrad. Jeho synové začali hrad stavět a rozhodli se ho pojmenovat po svém otci.

Ukázalo se ale, že místo patří zlé čarodějnici, která žádala výměnou za úspěšnou stavbu hradu duši starého šlechtice. Ten s těžkým srdcem souhlasil. Když se ale hrad zaskvěl v celé kráse, Ľubovenský odešel do kláštera, aby svou duši ochránil. Zlá čarodějnice proto chtěla hrad zničit mohutným balvanem, ale zabránil jí v tom zvuk zvonů z kláštera. Obrovský kámen dopadl k řece Poprad, kde je u vsi Hajtovka k vidění dodnes…

Tip LaZ: Nezapomeňte navštívit i blízkou zříceninu hradu Plaveč.

Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 7/2014.