Vanuatu není z těch zemí, o nichž slýcháte v souvislosti s tichomořskými ráji typu Francouzská Polynésie, Fidži nebo Havaj. Lákadlem země je primárně sopka Yasur na ostrově Tanna s titulem nejpřístupnější vulkán na světě. Romantické povahy zase míří na ostrov Espiritu Santo s podvodními jeskyněmi a pláží Champagne Beach. Přestože má země co nabídnout, Vanuatu stále poněkud patří k pomyslným popelkám Oceánie. Přitom i centrální ostrov Efate s hlavním městem Port Vila stojí za návštěvu. Připravte si ale dostatek financí, místní se po covidových restrikcích vzpamatovávají z úbytku turistů, a tak neváhají částky za atrakce výrazně zvýšit.
Cesty na hlavním ostrově umí dát autu zabrat | Nikola Musilová
Vyšší ceny se projevily i na naší cestě. Nápad dostat se na ostrov Tanna a zmíněnou sopku Yasur narazil na dvě překážky. Tou jednou bylo zkrácení naší dovolené kvůli odložení letu. Stejný den si pro návštěvu Vanuatu s námi vybral i první cyklon sezony. Odpadla tak možnost plavit se na ostrov lodí, což zabere dvanáct hodin. Druhou variantou byl let, jehož nejnižší nabízená cena se vyšvihla na 11 000 Kč za jednodenní výlet. Cena před pěti lety přitom byla méně než poloviční. Nám to přišlo dost, a tak jsme se rozhodli prozkoumat jen ostrov Efate. Mimochodem, mému známému letecká společnost Air Vanuatu zrušila všechny lety na ostatní ostrovy, takže zůstal na Efate nedobrovolně. I s tím tu musí člověk počítat.
V zajetí podivné dopravy
O tom, že člověk přistál v nenápadné zemi, se přesvědčí hned po výstupu na letišti. Je tak malé, že odletová hala disponuje velikostí dvou běžných gateů. K tomu jen pár obchodů a dvě směnárny. Po získání víz (stejně jako na Samoi a Fidži je dostanou občané České republiky zdarma hned po příletu) jsme se vydali z letiště hledat místo pro náš stan. To jsme našli na zarostlém políčku jedné z místních žen, která nám je nabídla. Jako ostatní ostrované nechápala naši touhu spát v obyčejné moskytiéře, a ještě na zemi. Srdceryvně opakovala „my God“, ale po mnoha minutách jsme ji ujistili, že nám bude opravdu dobře.
Palmové háje najdete na východní straně ostrova Efate | Nikola Musilová
Následující ráno jsme se marně snažili přivolat nějaký autobus, zastavila nám pouze malá dodávka, jejíž řidič chtěl za tři kilometry jízdy 600 vatu (VT, asi 120 Kč). Absence jakékoli licence v nás vyvolala podezření, že se o řidiče autobusu nejedná, a odmítli jsme. Raději jsme stopli osobní auto. Až později jsme zjistili, jak doprava na Efate funguje. Autobusy jsou zde nahrazeny minibusy, které si pořídí kdokoli, kdo na ně má. Ceny nejsou pevně dané a často se pohybují okolo 200 VT (40 Kč) za pět kilometrů jízdy. Pro turisty je to ovšem více. Nicméně stopem neušetříte. Několikrát se nám stalo, že řidiči po skončení jízdy chtěli zaplatit stejně jako za hromadnou dopravu. A to dokonce, pokud jsme jeli na korbě, na jejíž rozpálenou podlahu si nešlo sednout. Záhy jsme se naučili ptát se předem, zda bude jízda zdarma. V porovnání se Samoou nám žádný z řidičů nezastavil sám od sebe a na rozdíl od Fidži na náš zvednutý palec reagoval každý dvacátý Vanuaťan. Nakonec jsme si raději pronajali auto, neboť chodit po rozpálených silnicích Efate není ani trochu příjemné.
Vodopády, pláže – a chudoba
Jakmile vyřešíte dopravu, můžete začít objevovat krásy ostrova. Mnoho turistů si nenechá ujít návštěvu kaskád a vodopádu Mele. V prvním se dá koupat, v druhém nikoli. Vstup do kaskád stojí 1500 VT a pohled na vodopád vás vyjde na dalších 3000 VT. Důvod? Zatímco spodní část s kaskádami patří domorodcům, pozemek s vodopádem koupil cizinec od původního majitele, který nezvládal splácet dluhy. Nám 4500 VT (900 Kč) přišlo dost a nemohli jsme se zbavit dojmu, že místní tak vysokou sumu rozhodně neplatí.
Skvělá místa pro šnorchlování jsou často součástí luxusních resortů | Nikola Musilová
Podobnou zkušenost jsme měli i u nízkého vodopádu poblíž koupaliště Eden on the River. K peřejím proudily minibusy a taxíky plné turistů, aby se na ně za 300 Kč podívali. Ve zmíněném přírodním akvaparku Eden se zipline drahami nad řekou by šlo strávit celý den. Pokud nepotřebujete ke štěstí koupání v kaskádovitém toku obklopeném chladivým lesem, skočte do stejné řeky ve vesnici Rantapao. Nás bavilo nejen se koupat v osvěžující vodě, ale také pozorovat místní děti, jak skáčou z mostu do řeky nebo v ní jejich matky a sestry perou oblečení na valše. Koneckonců chudoby jsme si zde všimli na mnoha případech. Na zkrachovalých i nedostavěných resortech, veřejném osvětlení ulic, které stát odmítl zaplatit a museli se na ně složit obyvatelé vesnice, nebo polorozpadajících se domech připomínajících chatrče z plechu. Vše popsané je ovšem vystaveno negativnímu vlivu častých cyklonů a bouří.
Chudoba některých rodin je patrná pohledem na domy z vlněného plechu | Nikola Musilová
Chcete-li se ponořit do oceánu, máte vícero možností. Buď si zaplatit přístup na vybrané pláže (například Blue Lagoon nebo Eton Beach), nebo si najít jednu z mála osamělých pláží daleko od davů, či se ubytovat v resortu s přístupem k moři. My se do jednoho luxusního dostali čirou náhodou, když jsme svezli v horkém dni jednoho Vanuaťana do práce. Zeptali jsme se ho, kde se dá dobře šnorchlovat, a on nás namísto toho zavedl za párem vlastnícím okázalý ekoresort na severozápadním cípu ostrova. Majitelé ubytování, výřečný Australan a usměvavá Malťanka, se nás hned ujali. Provedli nás malebným resortem, pro jehož chod používají vlastní vypěstovanou zeleninu i ovoce a chovají slepice a prasata. Sympatické na nich bylo, že sami vařili jídla pro hosty nebo dělali opravy v budovách. Nejvíc jsme jim nebyli zavázáni za možnost se potápět u jejich pláží nebo sklenku šampaňského, ale za ošetření nehojících se štípanců od hmyzu. Jak nám vysvětlili, i sebemenší říznutí nebo kousanec se ve vlhkém počasí zanítí a všudypřítomné mouchy sedající na rány vše zhoršují. Nejeden jejich známý zemřel za pár dnů na celkovou sepsi. Snad proto seženete antibiotika na Vanuatu bez předpisu. Ze zdejšího samoléčení by ovšem lékaři zabývající se antibiotickou rezistencí radost neměli.
Drsný obchodní duch
Pokud milujete zvířata, pár kilometrů od Port Vily narazíte na centrum, jež vám vykouzlí úsměv na tváři. The Reef Vanuatu Zoological funguje jako rezervace pro mořské želvy. Můžete si zde pohladit malé i větší exempláře, jen si dávejte pozor na jejich ostré zobany. Osobně jsem byla jako u vytržení a pozorovala tyto elegantní tvory řádně dlouhou dobu. Kromě nich zde lze vidět také rejnoky, kaloně nebo kokosové kraby. Většina návštěvníků je z želví zoo nadšená, najdou se ale i tací, kteří v ní vidí pouze snahu vydělat na bezbranných zvířatech. Mluvím-li o tvorech, nelze nezmínit volně žijící psy, kteří se po Vanuatu potulují a osobně mi radost nedělali. Ne vždy byli přátelští, opatrnost proto byla na místě. Mimochodem, to stejné platí ve větší míře na Samoi a Fidži.
Sladkovodní toky se hemží zdejšími rodinami toužícími po ochlazení | Nikola Musilová
Pro dobrodruhy nabízí Efate možnost prozkoumat jeskyně Valeva poblíž vesnice Siviri. Buď jen tak po vlastních, nebo z kajaku. My jsme přijeli k jeskyním až k večeru, takže to na kajak nebylo, ale u majitele pozemku s jeskyněmi jsme sehnali místo na pláži pro stan. Nejdříve za něj chtěl zaplatit stejně jako za jeskyně, ale nakonec se spokojil s vyprávěním o válce na Ukrajině a jejím vlivu na české obyvatelstvo. Všichni lidé námi navštívených zemí Oceánie sledují války v Gaze a na Ukrajině se značným zarmoucením, přestože probíhají daleko. Nikdy se nezapomenou za lidi jimi ovlivněné pomodlit a vyjádřit vděčnost za své malé ostrovy netknuté mezinárodními konflikty.
Zatímco ženy perou v řece, jejich děti se v ní koupají | Nikola Musilová
Opodál, poblíž vesnice Takara, vyvěrají horké prameny, jejichž technické zázemí má nejlepší časy za sebou. Nepříliš lákavý vzhled areálu mnoho turistů asi k návštěvě nepřesvědčí, protože majitelka lázní se k nám seběhla minutu po příjezdu, natěšená na nové zákazníky. Nabízí se otázka, kolik lidí touží po horké koupeli v dusném podnebí ostrova. Vysoko nastavená cena, nikde oficiálně napsaná, nás ke vstupu nenalákala a majitelka z ní neslevila. Zato nám rozezleně přikázala, ať smažeme fotografii místa pořízenou před vchodem, protože jsme nezaplatili. Pro zisk tu holt někteří lidé zapomínají na vlídnost.
Drobná muzea druhé světové války se nachází i v odlehlých vesnicích | Nikola Musilová
Čeho na ostrově najdete dost, jsou muzea věnovaná druhé světové válce, v nichž se ukrývají kusy letadel, zbraní nebo seznamy padlých vojáků. Muzea jsou maličká a připomínají spíše garážový výprodej. Obchodního ducha nelze Vanuaťanům upřít, přestože většina z nich postrádá smysl pro úctu k zákazníkovi a respektování jeho potřeb. To neplatí o milé ženě prodávající sladké bochánky z dýně nebo kokosu ve stánku u silnice. Její vláčné domácí dezerty nám přišly k chuti tak, že jsme vykoupili poslední. Zdarma nám k nim dala osvěžující malinovku, čímž se zapsala mezi nejmilejší ostrovany.
Neočekávaný kavárenský zážitek
Hlavní město Port Vila je jednoznačně nejrušnějším místem ostrova. Nepředstavujte si ho jako špinavé zaprášené město. Brzy ráno se tu poctivě uklízejí chodníky, v obchodech panuje klimatizace a čistota a ženy chodí upravené, v zářivých šatech s krajkami a volány. Žije zde 45 000 obyvatel a nejvíce jich potkáte na trzích v centru města. Místní ženy (muži jsou spíš výjimkou) zde prodávají domácí výpěstky. Nás nejvíce zaujaly čerstvé arašídy, nevařené, nepražené, jejichž chuť bych přirovnala k přezrálému hrachu. Zkuste také lokální pochoutku, plody ostružiníku růžolistého podobné malinám. Pod střechou stejné tržnice seženete i různá jídla, například národní pokrm lap lap. Jedná se o placku z tara, chlebovníku a banánů pečenou s masem a zeleninou v banánovém listu. Na zapití si můžete koupit v obchodech zdejší pivo Tusker, jehož citronová varianta nám přišla obzvláště k chuti. Ceny jídel se pohybují mezi 300 a 600 VT.
Prudké kopce charakterizují terén severovýchodní části Efate | Nikola Musilová
Toužíte po kultuře a historii? Pak nevynechejte národní muzeum. Je sice velké jako naše okresní muzea, ale uvidíte zde fotografie tradičních oděvů nebo místního typického umění: kreseb do písku. A když jsme u zvyků a obyčejů, musím zmínit kavu, která se pije i zde. Ne tak často jako na Samoi nebo Fidži, ale ve stáncích s občerstvením či u silnic ji seženete. Pro svůj uklidňující efekt se prodává po třetí hodině odpolední. Turisté bažící po vzpruze nebudou ochuzeni. V centru města se nacházejí kavárny se skvělou kávou, k níž dostanete i rostlinné mléko. Zrna pocházejí často z Vanuatu, neboť na ostrově Tanna kávovníky rostou v úrodné sopečné půdě. K nápoji je servírována voda zdarma, jak je řádným zvykem ve vyspělých zemích. Jen počítejte s tím, že je dešťová jako jinde ve městě. I tak byl celý podnik velmi milým překvapením, protože úroveň jiných restaurací na Efatu byla mnohem nižší.
Syrové arašídy z hlavního trhu určitě doporučuji ochutnat | Nikola Musilová
I přes lákadla ostrova Efate nemohu opominout opatrnost, kterou by měli cestovatelé vůči místním projevit. Závislost vanuatského lidu na příjmech z turismu je natolik velká, že se místní ne vždy chovají k cestovatelům férově. A není to jen náš pocit, i jiní návštěvníci si všimli výrazně dvojího metru pro turisty, pokud se jednalo o placení za atrakce, služby a jídlo. Následkem zmíněného je tradiční pohostinnost tohoto národa upozaďována na úkor ziskuchtivosti. Nezbývá než doufat, že se lid Vanuatu naučí vydělávat peníze i jinak, aby tradice nemusely ustoupit profitu.
Dobré vědět
- Na ostrov se dostanete s Fiji Airways nebo Air Vanuatu. S první společností jsme bez problému absolvovali šest letů po Oceánii a můžeme ji jedině doporučit.
- Vezměte si s sebou sůl! V místních pokrmech jí moc nenajdete, což z nich dělá pro mnohé lidi nepříliš chutné jídlo.
- Datovépokrytí zajišťují na ostrovech dva operátoři. Sedm dnů a 3,5 GB vyjde u levnějšího Digicelu na 600 VT (120 Kč).
- Ceny za atrakce jsou pro turisty pevně dané a místní o nich odmítají smlouvat. Připravte si proto dost peněz. Mele Cascades stojí od 1500 do 4500 VT, horké prameny v Takaře 2000 VT a jeskyně Valeva 500–1000 VT.
- Chcete-li si odvézt kavu jako suvenýr, nekupujte ji na letišti, ale v supermarketu Au Bon Marché Numbatu v Port Vile. Stojí zde výrazně méně.
