Pittsburgh a Washington: objevte místa spojená se vznikem Československa
Vznik samostatného československého státu se tradičně nejvíce připomíná každého 28. října na Václavském náměstí v Praze. Jeho vyhlášení ale předcházelo několik událostí, které se odehrály převážně ve Spojených státech. Zavedeme vás proto na místa, kde Tomáš Garrigue Masaryk utvářel dějiny naší země. V Pittsburghu a ve Washingtonu tyto události stále připomíná několik odkazů.
Začněme chronologicky v Pittsburghu. Právě zde totiž Tomáš Garrigue Masaryk 31. května 1918 podepsal se zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků dohodu o vytvoření samostatného státu.
Pittsburskou dohodu, která byla klíčovým dokumentem pro vznik Československa, dnes připomíná v místě jejího podpisu menší pamětní cedule. Umístěná je na rohu Sedmé a Pennsylvánské ulice za nižším plotem ohraničujícím současné parkoviště. Původní budova, v níž byla dohoda podepsána, byla totiž zhruba před čtyřiceti lety stržena.
Československá místnost na univerzitě
Mnohem zajímavější stopu československých dějin ale objevíte na místní Pittsburské univerzitě. V hlavní budově totiž mezi takzvanými Nationality Rooms (Místnostmi národů) natrefíte i na jednu československou. Ruth C. Mittchellová, zakladatelka těchto neobvyklých učeben zasvěcených nejrůznějším národům, v nichž dodnes probíhá výuka, se totiž dobře znala s Masarykovo dcerou Alicí. Československou místnost pak přijel slavnostně otevřít Masarykův syn Jan.
Místnost připomíná vesnickou světnici s dřevěným vyřezávaným nábytkem a dřevěným trámovým stropem. Stěny zdobí dekorace s přírodními motivy. Nad tabulí si můžete prohlédnout Masarykův reliéf a také heslo Pravda vítězí. V místnosti je také kopie Pittsburské dohody.
Washingtonská deklarace
Teď už je ale načase zamířit do hlavního města Spojených států. Právě ve Washingtonu vznikl první veřejný dokument, jímž Češi a Slováci deklarovali vznik společného samostatného státu. Na Washingtonské deklaraci pracoval Tomáš Garrigue Masaryk se svými spolupracovníky v první polovině října 1918, přičemž se nechal inspirovat Deklarací nezávislosti USA.
Pozdější první československý prezident tehdy, od července do listopadu 1918, pobýval v historické budově Meridian Mansions ve čtvrti Meridian Hill v severozápadní části Washingtonu. Budova tu stojí dodnes. V současnosti se jmenuje The Envoy a leží zhruba dva a půl kilometru severně od Bílého domu. Žádnou pamětní desku na ní ale nečekejte, moderně opravená budova s apartmány patří soukromým vlastníkům.
Socha TGM
Ve Washingtonu má nicméně zakladatel Československa svou sochu. Téměř čtyřmetrová bronzová socha od Vincence Makovského byla odhalena v roce 2002 na Massachusetts Avenue za účasti tehdejšího prezidenta Václava Havla, tehdejšího slovenského prezidenta Michala Kováče, bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové i Masarykovy pravnučky Charloty Kotíkové.
Socha byla hrazená z prostředků krajanského spolku American Friends of the Czech Republic a její instalaci musely schválit obě komory amerického Kongresu.
