Chcete-li na cestách zažít pohodu na dalekém tropickém ostrově, s mořem a plážemi, k tomu potkat spoustu lidí, kteří mají k životu tuláků stejný vztah jako vy, užívat si party do rána, hudbu a tanec nebo jógu, umělecké workshopy a meditace, zajeďte na miniaturní trojostroví Gili v Balijském moři. Navrch dostanete skvělé místní jídlo, ty nejčerstvější potraviny a pro vegany je tu doslova ráj.
Čas tu snad i díky tomu, že zde není žádný provoz, plyne úplně jiným tempem. Prostě se nikam nespěchá. Lidi jsou si tu blíž, mají čas se na sebe usmát. Popřát si hezký den. A tak máme po pár dnech pocit, že jsme součástí ostrovní rodiny. Člověk sem snadno zapadne a najde si tu svoje místo. Turisté a místní tu spoluutvářejí atmosféru. Na ulicích jsou dokonce nápisy: „You are not a visitor, you are part of this place.“ Což je pro nás po půl roce cestování jihovýchodní Asií jako svěží vánek. Turismus je na mnoha místech, která jsme navštívili, pro místní lidi zahlcující a z návštěvníků se stávají chodící peněženky. Interakce jsou často postavené na potenciální možnosti, že se z navázaného kontaktu vykutálejí nějaké zlaťáky. Sem se ale tahle nátura ještě tolik nedostala. V něčem se zdá, jako bychom cestovali v čase a ocitli se o pár století zpátky.
Možná je to tím, že se zde komunita tvoří ani ne sto let. A svět je tu mladý a plný ideálů. Jeden z prvních osadníku Gili Air dokonce ještě žije. Já jsem ho tedy neviděla, ale slyšela jsem o něm. Je to prý takový místní šaman, ke kterému každý, kdo tu něco buduje a staví, chodí pro požehnání. Také se říká, že základ komunity Indonésanů na Gili Air a původní majitele většiny pozemků tvoří v podstatě dvě široké rodiny. No nezní to jako začátek nějaké pohádky?
Moc divočina i moc klid
Bílý písek z úlomků korálových útesů a dál pak už jen blankytné, tyrkysové, azurové moře. Barvy se mění podle přílivu a odlivu, podle slunce, jak pláž přechází v další pláž, v rámci ostrova, který rychlou chůzí obejdeme za méně než dvě hodiny. Ráno, když si přivstaneme, vyrážíme na ranní běh. Gili Air kolem dokola. Baví nás houpačky na mělčině, které zdobí pobřeží a kde si koupeme chodidla při každém zhoupnutí. Jenom je potřeba vychytat ten správný moment přílivu. Při odlivu se pobřeží protáhne o dalších 500 metrů korálové mořské louky. To pak místní chodí a sbírají škeble a další jedlé dary moře.
Břehy lemují bary a restaurace, každý podnik má svoji jedinečnou atmosféru, několikrát do týdne jsou tu koncerty živé hudby a na nedalekém Gili Trawangan živelné party a diskotéky. Když naopak zatoužíme po absolutním tichu a romantice, přejíždíme na víkend na klidné Gili Meno, které je po covidu ještě vylidněnější a mezi místními má přezdívku ostrov novomanželů. Nejvíc si ale zamilujeme Gili Air, tady se pro nás setkává intenzita sociálního vyžití a dostupného klidu. Gili Trawangan je na nás moc velká divočina a Gili Meno zase až moc velký klid.
Ostrov, který nikdy nespí
Díky povahové rozdílnosti trojostroví Gili si tu každý přijde na své. Na největším z ostrovů, na Gili Trawangan, je party den. Tančí se na pláži a klidně až do rána. Nejpopulárnější jsou úplňkové „full moon parties“. I v ostatních fázích měsíce se tu ale vyřádíte. Každý den totiž zůstává jeden podnik na ostrově otevřený až do svítání, zatímco ostatní gentlemansky zavírají už okolo jedné v noci. Stačí vyrazit na východní stranu ostrova a vybrat si bar snů. Hraje živá hudba, DJ i disco. My jsme navštívili nejpopulárnější reggae bar – Sama Sama – a další den jsme vyrazili na Rock’N’Roll Bingo do Lava baru. Obojí bylo nezapomenutelné.
Co se týče nočního života, je tu všechno možné. Ať už toužíte zažít party na lodi (nejpopulárnější je Jiggy Boat party), nebo u infinity poolu (třeba v hostelu Mad Monkey), protančit noc, poslouchat covery Eltona Johna pod hvězdami anebo si užít večer s luxusními drinky. A jestli tohle všechno chcete zažít během jedné noci, vyrazte pařit v úterý, pátek nebo v neděli, kdy za v přepočtu 250 Kč dostanete vstup na reggae do Sama Sama, populární beer pong v baru Evolution, tričko na památku a všude panáky a drinky na účet podniku. Jde o senzační tah těmi nejprofláknutějšími podniky. A vyráží vždycky velká banda, co se z ní během večera stane parta nej kámošů.
Ostrov trosečníků a novomanželů
Gili Meno je nejromantičtější a nejklidnější z trojostroví. Jezdí se sem hlavně za šnorchlováním se želvami a za západy slunce. Když se člověk prochází po pobřeží a nepotká ani živáčka, snadno tu nabude pocit, že má ostrov sám pro sebe. Na celém ostrově žije jen asi 400 obyvatel a turisté tráví čas povětšinou v luxusních resortech, které se rozrůstají na západním pobřeží. Většina místních zde dodnes nemá elektřinu, a tak je tu k vidění tradiční způsob života. Vaří se venku na ohništi a v oknech jsou svíčky. My jsme si tu užili nerušený klid, opalování a několikahodinové pozorování želv přímo u břehu.
Náš domov na druhém konci světa
Na Gili Air se poskládaly věci, co na cestách hledáme. Je tu nejvíc veganských restaurací, co jsme v Asii našli (snad jen v Canggu na Bali jich je podobně, zato lidí a turistického blázince je tam několikanásobně víc). A tak si užíváme skvělé jídlo v romantických útulnách z bambusu a palmového listí v restauraci Healing Food se zapadajícím sluncem, které jako by kouzlilo na obloze jedinečné barevné kompozice jenom pro nás. Gastronomie je tu na vysoké úrovni, a ty výhledy k tomu!
Na výběr jsou tradiční warungy s indonéskou kuchyní, restaurace specializované na grilované ryby a plody moře, výborná pizzerie, francouzská pekárna, zdravé vegetariánské, raw a veganské kuchyně, dokonce i třeba podniky specializované na španělskou nebo mexickou kuchyni. Vybere si tu určitě každý, cenové kategorie jsou také všeho druhu. My jsme měli jako vždy bydlení s kuchyňkou, a tak jsme si i hodně sami vařili a jedli hromady tropického ovoce. Moje nejoblíbenější odpolední svačina je od té doby vychlazené dračí ovoce s limetkou: slast, o které si teď nechávám jenom zdát.
Komunita umělců a jóga každý den
Když jsme dlouho na cestách, často mi chybí parta kamarádů. Na Gili se mi ale i tohle přání plní. Žije tu komunita expatů, kam hned zapadneme. V Café des Arts se často konají umělecké workshopy, které vedou různí potulní cestovatelé, co tu za dobrovolný příspěvek předávají svůj um. A tak během tří týdnů zkoušíme spoustu nových technik. Malujeme přírodními pigmenty, skládáme básně s vítězem Australské slam poetry, pleteme macramé a každé úterý se scházíme v holčičí skupině a společně vyšíváme. Sama pak vedu spontánní workshop květinových mandal, a hlavně potkávám spoustu inspirativních lidí a nových kamarádů. Mentalita lidí, co se jim líbí na pohodovém ostrově bez policistů, aut a stresu moderní doby, je nám blízká. Jako bychom konečně našli svůj kmen, utopistický svět, který se ještě nezbláznil. Místo, kde lidi umějí žít a užívat si život v jeho jednoduchosti, prostou nádheru přírody a přítomnosti.
Gili Air je vyhlášené také jako skvělé místo pro milovníky jógy. Je tu několik jógových center, kde jsou každý den lekce, příležitostné workshopy různých seberozvojových technik a večery, kde každý, kdo chce, může číst svoje básně, zpívat nebo hrát. Na to, jak je to malý ostrov, se tady toho děje opravdu hodně.
Je libo kouzelné houby?
Jde také o jedno z mála míst na světě, kde si můžete na baru spolu s mojitem objednat drink z čerstvých lombockých lysohlávek. Nabídka je legální a nijak neskrývaná, inzerují ji přímo na tabulích u vstupu do plážových barů. Houbové smoothie jsem si nedala, ale koupila jsem si kornoutek lysohlávek do kapsy a dalších pár dní jsem si je mikrodávkovala. Jestli stojí za to si někde užít trochu psychedelické bezstarostnosti, je to právě na Gili.
Šnorchlování se želvami
Jednou z našich nejzamilovanějších aktivit se stává šnorchlování se želvami. Souostroví Gili obklopují korálové útesy a v podstatě pokaždé, když se vydáváme pozorovat svět pod vodní hladinou, potkáváme nádherné karety pravé a želvy zelené s dokonalými malbami na krunýřích, které přicházejí ke břehu pást se na mořskou trávu.
Želvy se nebojí, jsou klidné a ukazují nám svůj svět z bezprostřední blízkosti. Jsou to pro nás magické zážitky, být tak blízko tomu prastarému živočišnému druhu. Pozorujeme želvy, jak elegantně plavou, jak snadno se potápějí, jak se jim na krunýřích míhají odlesky prozářené vodní hladiny. Jsme jim na dosah. Ale zároveň jim necháváme prostor. Kamarád mi však vyprávěl, že k jeho přítelkyni připlula želva, ona na ni položila dlaň a želva s ní pak plavala do hlubin na výlet. Je to neuvěřitelné, být jim tak blízko. Z želv vyzařuje nekonečný klid.
Samotné korálové útesy jsou tu dechberoucí. Barevné korály v roztodivných formacích, mořské řasy tančící v příboji, hejna drobných rybiček, kterým se mění barva těla podle toho, jakým úhlem na ně dopadá světlo. Plavu mezi nimi, hrajeme si a čas jako by neexistoval. Šnorchlování je pro mě jako návštěva jiného vesmíru. Nejlepší oblast, kde na Gili Air šnorchlovat, je na východním pobřeží. Ideálně začít výše a nechat se mořskými proudy unášet níž. Na Gili Meno je vyhlášené místo Turtle Point, kde bývá nejvíce želv ze širokého okolí a kruh z tajuplných kamenných podvodních soch. Na Gili Trawangan zase můžete šnorchlovat okolo vraku potopené lodi. Gili jsou vyhlášené i mezi potápěči.
Vlnu nenajdeš
Naše další oblíbená vodní aktivita je SUP surfing. Tom dokonce u břehu na západní straně ostrova jezdí po vlnkách. Moře je tu ale jinak úplně klidné a vstup do vody pozvolný, perfektní k tomu si jen tak lehnout na záda, pohupovat se na vlnách a nechat starosti plavat. Během odlivu voda výrazně klesne a to už se pak v podstatě nedá koupat. Odkryje se kamenité dno a obvod ostrova se po všech stranách o pár set metrů zvětší.
Vyrážíme také na jednodenní šnorchlovací výlet, což je nejpopulárnější turistická aktivita na Gili. Kluci z Adangola nás vezmou postupně na čtyři místa. Pozorujeme želvy v hlubině i na mělčině, navštívíme slavné podvodní sochy u Gili Meno i Shark Point. Žraloky sice nespatříme, zato želv za celý den potkáme nepočítaně. Kromě výletu zprostředkovávají agentury také několikadenní plavbu na Komodské ostrovy nebo výšlap na nejvyšší horu Lomboku. Při domlouvání výletu doporučuji obejít několik společností a zeptat se na velikost skupiny. My jsme jeli jen asi v osmi lidech, ale některé lodě za stejnou cenu vezmou třeba dvacet pasažérů.
Lidé nás baví a inspirují
S Timmym a Ikim z Adangola se skamarádíme a chodíme k nim na kafe. Baví nás, jak jsou tu lidé spokojení. Stačí jim to, co mají, a nesnaží se mít víc a víc (třeba na úkor pohody a volného času). Celý den jsou na pláži, poslouchají reggae, hrají na kytary, sem tam někomu půjčí výbavu a střídají se, kdo pojede na výlet s turisty. Za měsíc, co tu jsme, se skamarádíme s vícero místními. Třeba s Richardem, který vyřezává šperky a talismany z kokosu. Vyrobí mi přívěšek přímo na míru, podle mého jednoduchého náčrtu vytvoří umělecké dílo. Je skromný, říká, že největší radost mu dělá, když má spokojené zákazníky, a taky jeho dcera, na kterou zůstal sám. Pracuje pečlivě a jeho jediným nástrojem je kapesní nožík.
Taky se spřátelím s Lestari, která má nádherná trojčata. Rodina je pro ni vším. Její muž je rybář, žijí v jednoduchém domečku z bambusu, okolo dětí běhají kuřata a koťata. Míchá smaženou rýži a lámanou angličtinou a posunky mi přeje také velkou rodinu a přidává moudro „dobří lidé stárnou pomalu“.
Příslovími tu lidé vůbec oplývají. Nejčastěji při procházkách slýcháme „long hair, long life“. Místní jsou nadšení z toho, že má Tom dlouhé dredy. Zdá se, že Bob Marley tu má po Jamajce svoji druhou největší fanouškovskou základnu. Některé veselé kopy přidávají dovětek „long banana, happy wife“. Nejde se nesmát s nimi.
Samozřejmě že přirozená spokojenost není vlastní všem. Potkávám mladé kluky, pro které je snem dostat se do Evropy, chodit s cizinkou a vydělávat hodně peněz, ale už když o tom všem u západu slunce s cigaretou a rýžovým burčákem mluví, smějí se, že stejně by pak tu holku vzali na Gili, že tam jsou západy slunce nejkrásnější. Lidi si tu zkrátka umějí užívat jednoduchý život, malé radosti. Člověk nemůže mluvit se všemi a těžko mít objektivní dojem, ale působí to na nás tak, že na Gili si lidi žijí spokojeně.
Masáže, wellness a těžká pohoda
Užíváme si božské masáže. Postupně vyzkoušíme několik wellness center. V Lovely Spa masírují jemněji, je to spíše takové hlazení. Na pláži ve Thame Spa záleží, ke komu se člověk dostane. Ale v Dila Hair and Spa, které je schované v boční uličce, nacházím nejlepší masáž za hodně dlouhou dobu. Určitě doporučuji si masáže na Gili užít. Často jsou v nabídce i různé výhodné balíčky. A v tom prostředí tropického ráje, s šuměním vln v pozadí, je to dokonalé opečovávání.
Gili Air je naší poslední zastávkou po půl roce cestování po Asii. Návrat do srdce Evropy je odtud náročný. Hned nás semele rychlost času, který tu běží jako o závod. Lidi na ulicích spěchají a úsměv ve tvářích už nevídáme tak často. Víme ale o dalším místě, kam se uchýlit, až si duše bude potřebovat odpočinout. Gili Air je jedním z míst, kde jsme se cítili jako doma.
