Byl součástí berlínské zdi a bílá čára v jeho středu oddělovala východní část Evropy od západu. Most v německé čtvrti Wannsee na řece Havola, spojuje německou metropoli s Postupimí. Jeho odlehlá poloha z něj v době studené války učinila strategický bod pro výměnu vysoce postavených špionů.
Původní dřevěný most tu stával již v 17. století. Přemostění řeky mělo tehdy umožnit přístup do lovišť v okolí Stolpe. S rostoucím provozem ale bylo nutné konstrukci zpevnit, a tak byl na počátku 19. století přestaven na most s cihlami. Ani ta nebyla dostačující, a roku 1907 byl na řece Havel vybudován moderní železný most.
Rozdělená jednota
Jeho jméno se do dějin zapsalo až během studené války. Říkalo se mu „Most jednoty“, protože přímo jeho středem vedla hraniční demarkační linie mezi východním Německem a západním Berlínem. Ke sjednocování měl ale velmi daleko. Po postavení Berlínské zdi v roce 1961, na něj východoněmečtí občané dokonce vůbec nesměli vstoupit. Výhradní přístup byl udělen pouze spojeneckému vojenskému personálu a zahraničním diplomatům.
Světlo pod svícnem
Most jednoty byl ze všech pohraničních kontrolních bodů výjimečný. Spadal totiž pod přímou sovětskou kontrolu. Ne náhodou. Stal se místem pro výměny politických vězňů. Příběh výměny sovětského špiona Rudolfa Abeleho a amerického pilota špionážního letadla Francise Garyho Powerse, ke které došlo počátkem 60. let, je legendární.
K poslední výměně na mostě došlo 11. února 1986, v období perestrojky. Sovětský disident Anatolij Ščaranský, byl vyměněn za dva agenty KGB, shodou okolností československé občany žijící v USA, Karla Köchera a Hanu Köcherovou.
Nové dějiny
V roce 1980 vláda Západního Berlína podnikla kroky k opravě své části mostu a v roce 1985 financovala opravu východoněmecké strany výměnou za oficiální přejmenování mostu na „Glienicke Bridge“ s odkazem na nedaleký palác Glienicke. Po pádu Berlínské zdi byl most znovu otevřen pro pěší, což znamenalo symbolický konec rozdělení Německa. V rámci procesu znovusjednocení země a Evropy, byly roku 1990 demontovány pohraniční opevnění a barikády. Konečně tak most dostál svému původnímu jménu, „Most jednoty“.
