TOP 10: Nejkrásnější zákoutí světa
Ať se nacházíte v malém středověkém městečku, nebo rušné metropoli, toulat se ulicemi a nasávat místní atmosféru s sebou přináší nezapomenutelné kouzlo. Některá zátiší však návštěvníkům poskytují nejen věrný obraz života v dané čtvrti, ale slouží také jako připomínka jejich dávné historie. Vydejte se s námi letem světem nejzajímavějšími ulicemi světa.
Calle Ciegos, Španělsko
Historické město Jerez de la Frontera v Andalusii na jihu Španělska je známé díky lahodnému vínu, flamenku a výbornému sherry. Jeho sluncem zalitá prostranství chrání baldachýny vinné révy rostoucí podél okolních hradeb, ale Jerez je také rájem pro milovníky koní. Nachází se tu totiž Královská andaluská škola jezdeckého umění, kde se koně trénují v proslulém tanečním umění.
Li-ťiang, Čína
Tisícileté město Li-ťiang v severozápadní Číně, zapsané na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, se nachází v provincii Jün-nan a je proslulé množstvím malebných kanálů a chodníků. V teplých měsících je jeho historická čtvrť doslova ponořená do bohaté zeleně. Dalším příjemným rysem starobylých uliček je řada krásných budov v tradičním stylu, postavených ze dřeva, které zdobí tradiční čínské papírové lucerny.
Šafšawán, Maroko
Toto marocké město v těsné blízkosti pohoří Ríf vzniklo kolem roku 1471, ale natřeno namodro bylo až ve 20. století. V té době Maroko zažívalo velký příliv Židů, kteří prchali před hrůzami druhé světové války. O tom, proč jsou zdejší ulice modré, kolují různé teorie: někteří tvrdí, že je to proto, aby barva odradila komáry, jiní zase, že budovy pomalovali právě židovští uprchlíci, kteří utekli z nacistického Německa. V současné době komunita pokračuje v udržování modré barvy města, aby zachovala svůj odkaz a dědictví.
Ulička Crémieux, Francie
Paříž je synonymem pro kouzelné křivolaké bulváry plné kaváren. Ovšem tato barevná ulička, ukrytá ve 12. obvodu byla dlouho „tajným místem“, o němž věděli jen místní. Dnes je už rájem fotografů, ale rozhodně stojí za navštívení. V roce 1897 byla pojmenována na památku právníka Adolfa Crémieuxe, jenž hájil lidská práva Židů žijících ve Francii.
Mykonos, Řecko
Mezi obyvateli řeckého Mykonu se prý traduje vtip. Když se návštěvník zeptá na cestu, místní mu lišácky poradí: „Tohle místo najdete vedle bílého domu s modrými okny.“ Tato rada je však samozřejmě k ničemu, protože téměř všechny domy na ostrově jsou vybudovány ve stejném stylu. Hranaté, bělostné stavby bez střech, modré okenice, kostely s barevnými kopulemi, malebné větrné mlýny a nespočet úzkých uliček tvoří „charakter“ ostrova, jenž spojuje minulost se současností.
Ulice Caminito, Argentina
Čtvrť La Boca v Buenos Aires mnozí považují za rodiště tanga. V této pestré části města najdete spoustu obchodů a restaurací. A proč jsou ulice tak barevné? Spousta přistěhovalců z italského Janova začala pracovat jako přístavní dělníci. A ti si vzhledem k nízkým příjmům stavěli domy z tenkých kusů vlnitého plechu, pocházejících z doků a natřených zbytky barvy. Když jedna barva došla, hlavu si s tím nelámali a zkrátka použili jinou. Ulice Caminito je tak díky své historii a pestře pomalovaným domům, pokrytých nástěnnými malbami od zdejších umělců, v této oblasti nejznámější.
Historická část Alberobello, Itálie
Městečko ležící v italské provincii Bari na jihu země je známé tradičními domky zvanými „trulli“. Jsou výjimečným příkladem stavby ze suchého kamene s kuželovitou nebo pyramidovou střechou, což je technika, která pochází z prehistorického období a v oblasti Apulie se používá dodnes. Alberobellské trulli byly v roce 1996 zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO jako významné příklady spontánní architektury s velkou historickou hodnotou.
Ulice Acorn, Spojené státy
Bostonská ulice z roku 1823 je tak malebná, že je často označována za nejkrásnější v USA. Najdete ji v půvabné čtvrti Beacon Hill a vyznačuje se charakteristickým dlážděním, cihlovými řadovými domy s rozkošnými okenicemi a plynovými lampami.
Lombardská ulice, Spojené státy
Sanfranciská Lombardská ulice se stala jedním z nejnavštěvovanějších míst ve městě. Její jedinečnost spočívá zejména v křivolakých zatáčkách, ve strmém kopci a v bujné zeleni kolem. Turisté se tu často shromažďují, aby sledovali, jak řidiči projíždějí ostrými zatáčkami. Ulice byla dokončena v roce 1922 a záměrně navržena tak, aby zpomalovala auta v prudkém kopci.
Stezka filozofů, Japonsko
Jako bývalá metropole Japonska skrývá Kjóto mnoho kulturních skvostů. Značné množství návštěvníků ale do rušného města přivádí přírodní scenerie. Stezka dlouhá 1,5 kilometru se táhne mezi chrámy Ginkaku-ji a Nyakuou-ji a své jméno získala díky vlivnému kjótskému filozofovi Kitaru Nišidovi, jenž po ní kráčíval cestou na univerzitu. V japonštině má název Tetsugaku-no-michi a lidé se po ní často vydávají, aby si na jaře prohlédli třešňové stromy, bohatě obsypané růžovými květy.