Grande-Place, Brusel: Nejnavštěvovanější turistickou atrakcí v Bruselu je historické centrum města, náměstí Grande-Place. Obklopují ho bývalé cechovní domy vklíněné mezi dvě dominanty náměstí. Na jedné straně stojí gotická radnice z patnáctého století, jediná středověká budova, jež se na náměstí dochovala. Oko návštěvníka upoutá zejména devadesát šest metrů vysoká centrální věž, na jejímž vrcholu je umístěna pětimetrová kovová socha svatého Michaela. Na druhé straně náměstí pak radnici oponuje novogotický Maison du Roi, „Královský dům“, ve kterém sídlí Bruselské městské muzeum.

Grande-Place, Brusel: Nejnavštěvovanější turistickou atrakcí v Bruselu je historické centrum města, náměstí Grande-Place. Obklopují ho bývalé cechovní domy vklíněné mezi dvě dominanty náměstí. Na jedné straně stojí gotická radnice z patnáctého století, jediná středověká budova, jež se na náměstí dochovala. Oko návštěvníka upoutá zejména devadesát šest metrů vysoká centrální věž, na jejímž vrcholu je umístěna pětimetrová kovová socha svatého Michaela. Na druhé straně náměstí pak radnici oponuje novogotický Maison du Roi, „Královský dům“, ve kterém sídlí Bruselské městské muzeum. Zdroj: Profimedia.cz

Marienplatz, Mnichov: Hlavním náměstím bavorského Mnichova je už od roku 1158 Marienplatz, pojmenovaný po mariánském sloupu, který byl uprostřed náměstí vztyčen v roce 1638 při oslavě konce švédské okupace. Dominantou náměstí je budova Nové radnice, která na náměstí vyrostla v novogotickém stylu inspirovaném bruselskou radnicí v druhé polovině devatenáctého století. Nová radnice tak zaujme především osmdesátipětimetrovou věží, k níž návštěvníky přitahuje několikrát za den hrající zvonkohra. Nová radnice nahradila prostorově nevyhovující Starou radnici, jejíž rekonstruovaná podoba je k vidění na východní straně náměstí.
Plaza de España, Sevilla: Kuriózní původ má Plaza de España ve španělské Seville. V roce 1929 se měla v Seville konat velká Ibero-americká výstava. Za tímto účelem prošel jižní konec města markantní přestavbou. Hlavní roli v tomto procesu hrál proslulý park Marie Luisy na břehu řeky Guadalquivir, na jehož severní straně vyrostlo prostorné „Španělské náměstí“. Účelem tohoto projektu bylo vytvořit reprezentativní prostory, kde by se světu v rámci výstavy ukázaly poslední výdobytky španělského průmyslu a inovátorství. Výsledné náměstí je půlkruhem s fontánou uprostřed. Tento půlkruh ohraničuje vodní kanál, pro změnu obklopený půlkruhem okázalých budov, ve kterých se mísí architektonické prvky renesančního, barokního a maurského slohu.
Rynek Główny, Krakov: Hlavní náměstí v polském Krakově je lépe známé pod jménem Krakovský rynek. Dominantou náměstí je Sukiennice, historická tržnice z šestnáctého století, kterou ve století devatenáctém rozšířily novogotické arkády. Zatímco v přízemí budovy se nacházejí obchůdky, v rozsáhlých patrových prostorech najdete muzejní expozice. Na Sukiennici shlíží osamocená sedmdesátimetrová budova Radniční věže, která je posledním pozůstatkem původní radniční budovy, jež byla kvůli špatnému technickému stavu rozebrána v roce 1820. Na opačné straně náměstí o rozloze čtyř hektarů pak na návštěvníky čeká jeden ze symbolů města, dvěma nesymetrickými věžemi charakteristický kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Piazza San Marco, Benátky: Hlavním benátským náměstím je náměstí svatého Marka, které vzniklo v devátém století, původně jako malý prostor před bazilikou zasvěcenou právě svatému Markovi. Do současné podoby bylo náměstí uvedeno v roce 1177. Část, která vede jižním směrem podél gotického Dóžecího paláce k přístavnímu molu, je známá jako náměstíčko svatého Marka. Náměstí je na třech stranách obepjato spojitými arkádami. Na straně východní mu pak dominuje právě bazilika svatého Marka, honosné sídlo benátské arcidiecéze, jeden z nejzářivějších příkladů italsko-byzantské architektury a domov mnoha význačných křesťanských artefaktů. Před bazilikou stojí ještě mohutná oddělená zvonice.
Piazza del Campo, Siena: Skvělý příklad strukturálně skutečně uceleného náměstí najdeme v toskánské Sieně. Většina budov na Piazza del Campo totiž pochází ze čtrnáctého století, kdy bylo náměstí vydlážděno rudými cihlami, a tvoří tak harmonický celek. Osm linií travertinu dělí dlaždice náměstí na celkem devět sekcí, které paprskovitě šíří od centrálního odtoku vody před budovou radnice. Radnice je vrcholným příkladem italské cihlové gotiky – zatímco přízemí je postaveno z kamene, další patra jsou cihlová, a to včetně většiny výšky sto dva metrů vysoké zvonice, jejíž vrchol je ovšem zakončen kamennou lodžií. Interiéry radnice jsou bohatě vyzdobeny freskami autorů sienské školy. Samotné náměstí láká na příjemnou, přátelskou atmosféru, kdy jeho nakloněný, nerovný profil bezprostředně vede návštěvníky k mezilidskému kontaktu.
11 Fotogalerie

TOP 10: Nejpozoruhodnější evropská náměstí

Marek Borč

Městská náměstí už odnepaměti plní funkci místa, kde se lidé setkávají a odehrávají se společenské akce všeho druhu, od veselých jarmarků po bouřlivé revoluce. Jsou tak často výrazem průřezu historií konkrétního místa. Jsou srdcem snad každého města, a tak se kolem nich koncentruje společenský i architektonický vývoj. Na desítku nejzajímavějších evropských náměstí se podíváme v komentované fotogalerii.

Spoustu tipů na další pozoruhodnosti evropských měst najdete ve dvoudílném speciálu LaZ. První díl už je dostupný pouze přes iKiosek.cz, druhý (Evropská města 2) právě vychází, takže si ho můžete pořídit i na stáncích.