Hambach: Hnědouhelný důl Hambach v Severním Porýní-Vestfálsku je s rozlohou 44 kilometrů čtverečních největším povrchovým dolem v Německu. Těžba zde začala v roce 1978 a každý rok se zde přemístí 0,3 krychlového kilometru zeminy, ze které je získáno čtyřicet milionů tun hnědého uhlí. Důl dosahuje hloubky zhruba půl kilometru pod povrchem a 299 metrů pod hladinou moře, což z něj činí nejhlubší proláklinu v Německu. Těžba probíhá na území prastarého Hambašského lesa, ze kterého dnes přetrvává už jen zhruba deset procent z jeho původní rozlohy. Současné plány na vykácení zhruba poloviny tohoto zbytku jsou předmětem častých protestů ochránců přírody.

Hambach: Hnědouhelný důl Hambach v Severním Porýní-Vestfálsku je s rozlohou 44 kilometrů čtverečních největším povrchovým dolem v Německu. Těžba zde začala v roce 1978 a každý rok se zde přemístí 0,3 krychlového kilometru zeminy, ze které je získáno čtyřicet milionů tun hnědého uhlí. Důl dosahuje hloubky zhruba půl kilometru pod povrchem a 299 metrů pod hladinou moře, což z něj činí nejhlubší proláklinu v Německu. Těžba probíhá na území prastarého Hambašského lesa, ze kterého dnes přetrvává už jen zhruba deset procent z jeho původní rozlohy. Současné plány na vykácení zhruba poloviny tohoto zbytku jsou předmětem častých protestů ochránců přírody. Zdroj: Profimedia.cz

Bingham Canyon Mine: Měděný důl Bingham Canyon v americkém Utahu je nejhlubším povrchovým dolem světa. Důl se nachází v pohoří Oquirrh v nadmořské výšce zhruba 1450 metrů, asi třicet kilometrů jihozápadně od Salt Lake City. Kaňon osídlili v polovině devatenáctého století mormoni, ale těžba nerostů neměla v církvi podporu, neboť se její představitelé báli, že přivede do Utahu mnoho lidí jiného vyznání. Obavy se potvrdily – když v druhé polovině století těžba přece jen začala, West Mountain Mining District se rychle stal sociálně nejpestřejší společností v celém státě. Od svého založení vyprodukoval Bingham Canyon přes devatenáct milionů tun mědi. V současnosti je důl dvanáct set metrů hluboký a čtyři kilometry dlouhý.
Chuquicamata Mine: Druhý největší povrchový měděný důl najdeme v poušti Atacama v jihoamerickém Chile. Důl Chuquicamata se nachází v nadmořské výšce zhruba tří kilometrů severně od Calamy, centra provincie El Loa a jednoho z nejsušších míst na Zemi. Přípravy na průmyslovou těžbu zde započaly v roce 1882 a první měď se vytěžila v roce 1915. Od té doby důl narostl do dnešních obrovitánských rozměrů – jáma je více než čtyři kilometry dlouhá, tři kilometry široká a kilometr hluboká.
Grasberg Mine: Důl Grasberg v Indonésii je dolem s největšími světovými zásobami zlata. Nachází se v nejvýchodnější z indonéských provincií Papua na ostrově Nová Giunea, nedaleko nejvyšší hory Oceánie Puncak Jaya. Grasberg sestává z několika sektorů, z nichž ten největší, dva kilometry dlouhý a široký povrchový důl produkuje zhruba sedmdesát pět procent celkového výtěžku Grasbergu. Vedle zlata se v Grasbergu těží také stříbro a měď.
Mir Mine: Důl Mir u města Mirny na Sibiři byl ve své době největším diamantovým dolem v Sovětském svazu. Půl kilometru hluboká a jeden a půl kilometrů široká díra přiléhající přímo k samotnému městu je jedním z nejpůsobivějších těžařských obrázků vůbec. Povrchová těžba diamantů započala v roce 1957 a skončila v roce 2001. Práce byly v Miru obnoveny v roce 2009, tentokrát však v hlubinném dole.
7
Fotogalerie

TOP 10: Největší povrchové doly

K těm vizuálně nejvýraznějším zásahům člověka do okolní krajiny bezesporu patří hornická činnost. Zatímco hlubinné doly se jako roztoči zavrtávají do zemské kůry, doly povrchové si neberou servítky a pro své poklady si nekompromisně jdou před zraky všech. Výsledkem jsou tisíce tun přemístěné horniny a zdevastovaná krajina posetá v jistém smyslu impozantními díly lidských rukou. Na ty největší povrchové doly se podíváme v komentované fotogalerii.