Tchaj-wan: nejen noční vášeň pro jídlo

V Tchaj-peji je něco málo po sedmé hodině večer, když se obrovská masa lidí unavených dlouhými hodinami v kancelářských budovách vydává do pohybu. Cesty mnohých z nich však často vedou oklikou přes některý z proslulých noční trhů. Je to každodenní záležitost, kdy se mnoho dojíždějících kancelářských pracovníků z okrajových částí města rádo zastaví na svém oblíbeném trhu s jídlem, aby se zde nejen dobře najedli, ale i pobavili s přáteli a zapomněli na náročný den v práci.

Šťastlivci, kteří bydlí podél severní větve červené linky metra Tan-šuej (Danshui), pravděpodobně skončí v nepřehledném labyrintu uliček a stánků, tvořících asi nejznámější tchajwanský noční trh Š’-lin. Byl otevřen v roce 1913 v okolí chrámu Cch’-sien a je jedním z největších nočních trhů v zemi, kde ve stovkách stánků a malých jídelen najdete pokladnici všemožných tchajwanských lahůdek: smradlavého tofu, famózních ústřicových omelet, obrovských smažených kotlet, osvěžujícího citronového želé či mléčného čaje bubble tea.

Směs chutí

Tam, kde běžní turisté vidí jen zázračnou zemi plnou exotického jídla, můžeme najít odkazy na několik historických ér, různých etnik a kultur. V průběhu staletí prošli ostrovem Tchaj-wan lidé nejrůznějšího původu. Koneckonců, v době objevitelské éry to byl hlavní námořní uzel východního Pacifiku a o několik století později pak na ostrově vládli Japonci, kteří se do místních kuchařek taktéž nemalou měrou zapsali. Když nacionalistická vojska generalissima Čankajška prohrála čínskou občanskou válku s Maovou komunistickou armádou, vojáci, jejich rodiny a příznivci Čínské národní strany (KMT) se uchýlili na Tchaj-wan, který bývalí portugalští okupanti nazývali Formosa — „nádherný ostrov“.

Kuchyně původních obyvatel ostrova se vyznačuje množstvím zvěřiny a divoké zeleniny | Martin Hájek

Nejen že zde uprchlíci z Číny našli svůj nový domov, ale přivezli s sebou suroviny a kulinářské tradice ze všech různých koutů původní domoviny, a to zejména z provincií Fu-ťien (Fujien) a Kuang-tung (Guangdong). Jejich starodávné recepty a tradiční gastronomické styly se zde postupně smísily a obohatily o pokrmy původních tchajwanských domorodých kmenů, farmářského etnika Hakka, a především Japonců, kteří ostrov padesát let okupovali. Díky těmto vlivům se dnes může pyšnit nekonečným počtem pochutin, které tady můžete ochutnat.

Světová tržiště plná vůní a barev koření

Zajímavá místa

Jídlo v krvi

„Na tchajwanské kuchyni je něco tak jedinečného,“ říká moje žena, když spolu minimálně jednou týdně brouzdáme uličkami Š’-linu. „Na Tchaj-wanu pořád jíme, a když zrovna nejíme, probíráme s kamarády a rodinou, co jsme měli naposledy, a při tom plánujeme další svačinku. Zdá se, že jídlo máme prostě v krvi!“ Jídlo prostupuje všemi úrovněmi tchajwanské společnosti; je to vlastně neoficiální náboženství, koníček, forma umění, společenská událost a všechno mezi tím. A nezáleží na tom, zda jste obyčejná „kancelářská krysa“, nebo pohádkově bohatý majitel továrny na mikročipy. Všichni se totiž scházíme u často velmi skromných stánků s pouličním občerstvením a užíváme plodů hojnosti, kterými překypují. Zejména Tchaj-pej je kotlíkem tchajwanské kulinářské kultury; najdete zde vše od jemných knedlíčků vařených v páře, za které by se nemusela stydět ani restaurace oceněná michelinskou hvězdou, až po hutný vepřový bůček kua-pao, které na rušných křižovatkách servíruje kouzelná babička. Tchajwanská kultura stravování je prostě tvůrčí tradicí, jež čerpá z nejrůznějších vlivů, které ji oživují a přinášejí často překvapivé inovace. To vše způsobilo, že se Tchaj-wan stal rájem milovníků dobrého jídla, který byste neměli opomenout alespoň jednou za život navštívit.

Obyčejný hot dog, avšak zabalený do těsta a hranolků | Martin Hájek

Tchajwanské pochoutky si můžete vychutnat téměř kdykoliv a kdekoli, ať už se jedná o luxusní restauraci, nebo přeplněný noční trh s jednoduchými stánky s pouličním občerstvením. S obrovským množstvím možností může být těžké přijít na to, kde začít. Tento krátký seznam proto berte jen jako naprostý základ a úvod do toho úžasného světa, který zde na vás čeká…

Smradlavé tofu

Jedním z nejčastěji zmiňovaných pokrmů, které na Tchaj-wanu musíte ochutnat, je smradlavé tofu. To je věrné svému názvu: jedná se o fermentovaný sójový tvaroh, který je opravdu silně a nepříjemně cítit. Nevoní vám syrečky z Olomouce? Pak na smradlavé tofu raději zapomeňte! Obvykle na ně narazíte na nočních trzích nebo jen tak ve stáncích podél ulic a místní je běžně konzumují jako rychlou svačinku.

Grilované smradlavé tofu je jednoznačně nejkontroverznějším tchajwanským pokrmem | Martin Hájek

Vyrábí se nejčastěji ve dvou různých podobách: buď osmažené naprudko v oleji, nebo povařené s kachní krví. Pokud můžete, osobně doporučuji vyzkoušet spíše druhou verzi, byť smažená varianta je stejně chutná, avšak možná o něco přístupnější pro návštěvníky, kteří se s tchajwanskou kuchyní teprve seznamují. Tím nejlepším místem, kam za nevábnou vůní tofu zamířit, je jednoznačně městečko Šen-kcheng (Shenkeng), které je mezi milovníky této pochoutky opravdu vyhlášené!

Hovězí nudlová polévka niou-žou-mien

Hovězí nudlová polévka je možná ještě slavnější, nebo alespoň stejně slavná jako smradlavé tofu a je všeobecně považována za tchajwanské národní jídlo. Tento výživný vývar je ve skutečnosti tak oblíbený, že se na Tchaj-wanu každoročně pořádá soutěž a festival, na kterém se určuje, který prodejce vaří nejlepší hovězí nudlovou polévku v zemi! Nenápadná restaurace Liou-šan v zapadlé uličce Kchaj-fen je nejen jednou z nejlepších restaurací v Tchaj-peji, ale též jedním z mála podniků, které si mohou nárokovat titul „Nejlepší hovězí nudlová polévka na Tchaj-wanu“. Najdete ji jen pár minut chůze od vlakového nádraží, proto se zde při své návštěvě určitě zastavte.

Další variací na populární smradlavé tofu je jeho extrémně pálivý vývar | Martin Hájek

Vyberte si mezi čirým nebo dušeným vývarem a vychutnejte si misku s hedvábnými nudlemi, jemnými hovězími plátky a čerstvou zeleninou, které se koupou v chutné a neuvěřitelně výživné tekutině. Tohle je dokonalý pokrm, který se hodí pro všechny příležitosti, a pokud má náš „kuřecí vývar pro zdraví těla i duše“ nějaké tchajwanské synonymum, pak je to právě niou-žou-mien!

Ústřicové omelety

Další oblíbenou stálicí tchajwanského pouličního jídla je klasická ústřicová omeleta. Pokud máte rádi mořské plody, pak určitě vyhledejte pouličního prodejce, který tuto dobrotu prodává. Na rozdíl od omelet západního typu se tyto tchajwanské verze podobají spíše palačinkám, protože se k výrobě těsta kromě vajec používá také mouka, voda a tradiční želé aj-jü. Čerstvé, šťavnaté ústřice se nejprve osmaží a následně se překryjí vrstvou těsta a doplní křupavou zeleninou s pikantní omáčkou. Skvělým místem, kde můžete tyto omelety ochutnat, je noční trh Ning-sia v centru Tchaj-peje. Najdete zde několik různých prodejců, z nichž každý má svůj typický charakter a vlastní způsob přípravy. Naše srdce si získala především restaurace Jüan Chuan Pchien, která nabízí i vnitřní posezení, kde si můžete na chvíli odpočinout a pozorovat ruch na ulici, zatímco se budete cpát šťavnatou omeletou.

Ten nejlepší street food aneb Vietnamské vítězství v ulicích

Světové chutě

Hot pot

Na Tchaj-wanu se hot pot stal národní zábavou vhodnou pro každé roční období a stovky restaurací, které lákají nejen rodilé Tchajwance, ale i turisty z celého světa na pochoutku známou také jako „šabu šabu“, jsou toho důkazem. Co si vlastně pod názvem „horký hrnec“ představit? V restauraci si objednáte obrovský kastrol vařící polévky, okolo které sedí několik hladových krků. Každý si pak s pomocí hůlek namáčí do vývaru malé kousky masa, zeleniny či tofu, které se v restauracích podávají syrové. Prostě tak, abyste si je sami mohli povařit k dokonalosti, jak to máte rádi.

Chutnat vám bude i v těch nejobyčejnějších restauracích | Martin Hájek

Většina obyvatel Tchaj-peje nebude váhat ani na okamžik, pokud se zeptáte, kam byste se měli vydat ochutnat tuto známou dobrotu. Okamžitá odpověď s největší pravděpodobností bude Orange Shabu Shabu. Nabízejí zde celou řadu hot pot menu, která obsahují ty nejčerstvější suroviny, a několik skvělých vývarů. Chcete-li mít trochu jiný zážitek, pak navštivte restauraci Mala Yuanyang, která se zaměřuje na hot pot formou bufetu. Za zhruba 650 tchajwanských dolarů (asi 430 Kč) na osobu tu můžete jíst a pít, co hrdlo ráčí, po dobu dvou hodin! Kromě různých druhů ryb, zeleniny či hovězího wagyu je v ceně zahrnuta dokonce i neomezená konzumace zmrzliny Haagen-Dazs a populárního tchajwanského piva či bublinkového čaje.

Kua-pao

Oblíbená tchajwanská svačinka kua-pao nedávno oslavila sto let a je tchajwanskou obdobou západního hamburgeru. Nadýchaný bochánek z rýžové mouky, plněný šťavnatým dušeným vepřovým bůčkem, nakládanou zeleninou, arašídovým práškem a voňavými bylinkami, si nezadá ani s tím nejchutnějším „čtvrtlibrákem se sýrem“. Většina místních obyvatel se shoduje, že tím nejlepším místem, kam na kua--pao zajít, je restaurace Lan-Ťia Kua-Pao v tchajpejské čtvrti Kung-kuan (Gongguan).

Jou-tchiao

Tradiční tchajwanská snídaně je něco, co by měl každý návštěvník této ostrovní země také alespoň jednou ochutnat. Jedná se o dlouhé tyčinky ze stočeného těsta, které se smaží dozlatova a vzdáleně mohou připomínat španělské churros. Jou-tchiao se tradičně jedí jako příloha k rýžové kaši nebo sójovému mléku.

Jednoduché placičky se sezamem jsou tak lahodné! | Martin Hájek

Zkuste to jako místní a namočte si je do horkého sójového mléka nebo prostě vychutnejte jen tak, ale neodcházejte, aniž byste si alespoň jednu tyčinku objednali! Dobrých tradičních restaurací, kde se podávají snídaně, najdete mnoho. Ty nejlepší ale poznáte podle košíků s čerstvými jou-tchiao, které jsou strategicky umístěny před vchodem do obchodu a svou vůní lákají kolemjdoucí.

Nemáte dost?

Mezi další známé tchajwanské pokrmy, které by neměly ujít vaší pozornosti a především chuťovým pohárkům, také patří knedlíčky vařené v páře (siao-lung-pao), palačinky s jarní cibulkou, rýže s dušeným vepřovým (lu-žou-fan) či ananasové dortíčky (feng-li-su).