Kukeri: V bulharském Perniku patří bizarní masky k počátku nového roku

Kdo zavítá poslední víkend v lednu do města Pernik v západním Bulharsku, nebude nikdy litovat. Každoročně se tu v rámci folklorního festivalu Surva koná setkání masek kukeri, kde lze napočítat až šest tisíc účastníků. Je to velkolepá přehlídka masek a tradic. Už od rána v mrazivém dni přicházejí první návštěvníci se svařeným vínem, které se nalévá z ohromných kotlů. Město je slavnostně vyzdobeno a v křupavém sněhu se objevují první stopy maškar, které se zjevují z mlhy jako přízraky. Někde se pohupují podivní čerti obalení v kožešinách, jinde několik metrů vysoké konstrukce bizarních masek z ovčích nebo kozích kůží s vycpanými liškami, kunami, kachnami, labutěmi a některé i s vlčí kožešinou.

Lahev rakije mizí v záhybu kožichu a bubeníci zkoušejí své nástroje, stejně jako duchové poskakují v chladu po jedné noze a řinčí obaleni zvonci, aby rámus byl co největší. Některé masky mají v hladké kůži jen štěrbiny pro oči, jiné mají kápě či dřevěné tváře, ale viděl jsem i skutečnou kozí hlavu. U jiných registruji zaklapávací čelisti a překvapí i hlavy se čtyřmi tvářemi. Materiály na maškarách jsou vše od nití a krajek, stuh a zrcadel až po kosti, rohy a peří. Každá skupina představuje jiné město a každá z nich přinese na festival Surva své vlastní místní variace na tradici kukeri.

Celý průvod vždy vede hejtman nebo kníže | Tomáš Kubeš

Masky přijíždějí na festival od roku 1966 a z kdysi regionální soutěže, která měla podpořit tradici, se vyklubal velkolepý festival, významný i v rámci Evropy. Mezi účastníky jsem viděl především zástupce karnevalových tradic z Portugalska, Španělska, Itálie, Slovinska, Chorvatska, Severní Makedonie a z Maďarska.

Bulharsko: co vidět a zažít v balkánské zemi, která u Čechů trpí stigmatem z minulosti

Evropa

Dodržujete tradici?

Démoni každoročně ovládnou město a patří jim skoro každá ulice v okolí centra. Spěšně tu pokuřují účastníci v maškarách, představující bulharskou tradici, která se pomalu přelila do velkolepé slavnosti, jež předčí jakýkoliv karneval. Masky vystupují z vyhřátých autobusů a dodávají si kuráž rakijí a svařeným vínem. Neskutečná energie čeká na svoji příležitost a spolky kukerů z celého Bulharska nedočkavě zkoumají, jestli jejich zvonce řinčí tak, aby uhranuly publikum. Vládnou nahromaděné emoce a láska ke zvyku, který se pomalu pro většinu zúčastněných stává drogou. Někteří maskám věnují celý rok příprav, jiní už mají jejich výrobu jako svoji profesi. Přesto se v Perniku chce každý pochlubit tou nejlepší ozdobou a také národní hrdostí. Skoro všichni mají na tvářích národní vlajky, v čele průvodu vlaje velký prapor a setkání na náměstí je i ukázkou lásky k zemi a soudržnosti. Tradice znamená pospolitost a kořeny historie. Je to ukázka velkého nadšení a společného prožitku, kdy účastníci ze zapadlých koutů země předvádějí sebe a svoji hrdost.

Typický kukeri má zvonce, ovčí kůži a rohy | Tomáš Kubeš

Co možná někoho překvapí, je hodnoticí porota, která pečlivě sleduje, jak se masky chovají, co dělají a jestli dodržují tradici, která má své kořeny v dobách pohanských rituálů. Jenže to není hlavní důvod, proč přijíždějí účastníci z celého Bulharska. Důležité je předvést svoji často neznámou obec a užít si to naplno. Jakmile masky odejdou z náměstí, začíná divoká zábava, kdy zvonce řinčí k radosti přihlížejících a zábava pokračuje stejně jako někde kdesi v horské vsi. Průvody jsou neuvěřitelným zážitkem, kdy člověk spatří jedno Bulharsko během jediného víkendu. A když přijdou masky s loučemi a nad městem se rozzáří ohňostroj, je skvělé být tu s nimi a společně prožívat tu neuvěřitelnou atmosféru protkanou tajemnem a energií.

Původ tradice

Slovo kuker pochází z latiny, překládá se jako „kápě“ a znamená folklorní monstrum, tedy většinou muže převlečeného do obleku z kožešin a stuh s peřím a korálky. Kukeri nosí zpravidla vyřezávané masky s tvářemi ďáblů, ptáků, zvířat a draků, jsou ověšeni bronzovými zvonci, které často váží i dvacet kilogramů. Za řinčení zvonců tančí a skáčou v tajemných rituálech, které mají rozptýlit a zahnat zlé duchy, kteří by jinak přinesli místním obyvatelům neštěstí, zde nazývané lošotija. Smyslem je také zajistit u zemědělců dobrou úrodu, zdraví, štěstí a spokojenost. Až obejdou všechny domy, shromáždí se na náměstí, kde tančí a rozveselují lidi v divokých tancích v kruzích. Rituál se region od regionu liší, ale podstata je stejná. Jen fantazie při výrobě masek je neuvěřitelná. Některé masky kukeri jsou vysoké i několik metrů, a unést masku postavenou na dřevěné konstrukci během celého dne plného veselí je tedy i sportovní výkon. Správně by masky měly být v akci pouze za tmy, aby je nezastihlo slunce, ale to už dnes není pravidlem a tančí i během dne. Součástí průvodu bývá maska kněze a také předstírané svatby, kdy ženich a nevěsta, což jsou ve skutečnosti dva muži, dostávají požehnání a přijímají peněžité dary. Jejich aktivitu se snaží znesnadnit medvěd, představující smůlu.

V průvodu nechybí ani medvěd s medvědářem | Tomáš Kubeš

Kukeri nebo také kukove, survakari, starci, babugeri, džamajlari či kamilari nenajdete jen v Bulharsku – podobné zvyky se uchovaly i v Rumunsku, Srbsku a Severní Makedonii. Původ rituálu je stejný, pochází už od dob starověkých Thráků. Je to podobné našim masopustům, jen s tím rozdílem, že masky chodí od Silvestra až do Velikonoc. Někdy se dokonce účastní i letních festivalů a masky poletují v průvodech v horku, což jim v jejich kožiších opravdu nezávidím. Například v Razlogu, Sandanskech, Perniku a Petriči je uvidíte o silvestru a 1. ledna, ale v Široké Lace první víkend v březnu a v Elešnici až před Velikonocemi. Zjistit přesné datum je někdy skoro nemožné.

I když běsnění ďáblů na první pohled připomíná karnevaly jinde v Evropě, hlavním cílem tradice je nabourat tradiční zavedené pořádky, jednoduše upustit páru od sexuálního kontextu až po sociální a politická témata. Proto kukeri zesměšňovali vážené osoby, jako byli daňoví úředníci, vojáci nebo i policisté a soudci. Druhý význam je z pohanských dob, a to odehnání zimy, zachování úrody, zajištění plodnosti farmám, domácím zvířatům i lidem. Událost je také iniciačním rituálem dospívání mladých mužů a přípravou na svatbu. Podle některých historiků se dají najít shodné prvky s thráckými rituály plodnosti zasvěcenými Dionýsovi. V jiné podobě obřadů, hlavně v západním Bulharsku, se zapalují velké ohně a účastníci proskakují plameny, aby očistili tělo i duši.

Růžový a voňavý karneval v bulharském městě Kazanlăk

Život ve světě

V údolí Rodop

První březnový víkend v městečku Široka Laka v pohoří Rodopy stojí opravdu za to. Už tradičně se tu setkávají masky kukeri z širokého okolí. Pokud chcete být u toho, už teď domlouvejte ubytování, protože zážitek je to velkolepý a stejně tak zájem o nocleh. I já jsem měl domluvené ubytování, bohužel penzion zkrachoval, a tak jsem stál v Široké Lace a přemýšlel, kam se vydat hledat možnost přespání, když je venku spousta sněhu a pěkně mrzne. Ale stačilo zajít do místní krčmy a všechny problémy se po seznámení hned vyřešily.

V obci Široka Laka chodí i masky tři metry vysoké | Tomáš Kubeš

Místní organizátorka akce mi našla bydlení na kopci nad městem u staršího páru, který žil na samotě. Tedy na samotě, kam se dostanete až po krutém výstupu z města. Manželé měli neuvěřitelnou radost z nečekané návštěvy, přece jen vyškrábat se do prudkého svahu nebylo jednoduché. Prý se k nim nikdo nehrne, a to se každý rok těší na návštěvníky a dávají k dispozici pokoje pro hosty. Zahrnuli mě hromadou jídla, kterou mám sníst, abych dožil rána, a rakije nebyla jen jedna. Taková vládla pohostinnost u lidí, kteří málokdy během zimy sejdou do údolí.

Divoké koledování

Už od brzkého rána bylo slyšet řinčení zvonců a štěkot psů. To survakari, jak se maskám kukeri také říká, obcházeli stavení a přicházeli odehnat všechno špatné. Odměnou jim byly zákusky a hlt kořalky u každého stavení. Podle tradice nemohou maškary na nikoho zapomenout a také je vidět, jak se na ně všichni těší. Sýrové banice, kousky špeku, koláče a šťastní a hrdí obyvatelé domů, kteří při první známce průvodu nedočkavě chystají občerstvení. Maškary putovaly ulicemi a děti se schovávaly stejně jako psi, pro které jsou ďábelská procesí časem, který je lepší přečkat v úkrytu. Jakmile všechna stavení v obci mají za sebou očekávanou návštěvu, přichází čas všeobecného veselí na návsi.

Manželé v mužském pojetí patří k tradičnímu rituálu | Tomáš Kubeš

Tam probíhal obřad svatby, kdy ženich s nevěstou, převlečení muži, přinášely všem požehnání. Pak nastala smršť tance, kdy se masky v rychlém křepčení vrhaly divoce mezi přihlížející. Vše zakončil již tradiční tanec, kdy návštěvníci spolu s kukeri spojeni v jeden kruh poskakovali v rytmu bubeníků až do konce sil. Aby energie nebylo málo, kolem postávali prodejci s kotli svařeného vína, rakije, grilovaným masem, zeleninou a tradičními bulharskými karbanátky – kjufte (válečky) a kebabče (placičky). Kdo neviděl, neuvěří, jak úžasné je spatřit rituál plný energie a spojení s duchovním světem.

Kdy a jak?

• Kdy se bude konat festival v Perniku v roce 2025? Datum bývá jasné až dva týdny před akcí, přesto všichni kromě organizátorů vědí, že festival zvaný Surva vypukne v pátek 24. ledna 2025 a potrvá do noci neděle 26. ledna 2025.
• Do Sofie míří přímé lety z Prahy za obvyklou cenu nejlevněji okolo 3000 Kč za jednu cestu. Do Perniku, kde se koná festival Surva, jezdí ze Sofie vlaky víceméně každou hodinu, cesta trvá do hodiny.
• Najít ubytování přímo v centru Perniku v době festivalu Surva je prakticky nemožné, ale kdo si chce vychutnat celé tři dny masek, může bydlet v dobře dostupné Sofii, kde se dá ubytovat už od 750 Kč za noc a pokoj.
• Cestování po venkově může být docela složité, do mnoha vesnic mimo hlavní tahy ani autobus nezajíždí. V Bulharsku se jezdí stopem a někde je zvykem za odvoz platit. Proto se někdy vyplatí domluvit si taxi, ceny bývají rozumné.

Zimní a jarní tradice

• V Bulharsku jsou i další oblíbené svátky, například 6. ledna se slaví Den svatého Jordána, tedy Jordanovden, kdy Bulhaři oslavují den křtu Ježíše Krista a Zjevení Páně. Kněz hází kříž do řeky a muži se noří do ledové vody a hledají jej. Kdo jej získá, toho čeká štěstí a prosperita.
• Na Den svatého Tryfona Zarezana v polovině února se oslavuje láska k vínu. V tu dobu se vinná réva stříhá a v tento den se oslavuje plodnost a magické síly vína. Oslavuje se formou průvodů, tanci kukeri nebo svěcení vinic.
• Termín 1. března je považován za začátek jara a oslavuje se ve formě staré nevrlé ženy Baby Marty, která je náladová stejně jako březnové počasí. K její poctě a usmíření se vážou červeno-bílé ozdoby zvané maternica, podobné panenkám. Zvyk říká, že pokud uvidíte kvetoucí strom, vlaštovku nebo čápa, je nejlepší maternicu přivázat ke stromu. A jaro je okamžikem, kdy se celé Bulharsko halí do červena a do bíla.