Zatímco české Vánoce stále doprovází malebná ladovská atmosféra a vůně domácího cukroví, Vánoce v Paříži, to je opulentní luxus a obrovský shon. Obyvatelé hlavního města hromadně vyrážejí do svátečně vyšňořeného centra na nákupy i společenské vánoční korzo s rodinou.
Dominanta města, krásná a štíhlá Eiffelova věž, je oděná do světelného hávu celoročně, v prosinci ale přibude zářící vánoční dekor. Slavnostně se rozsvítí nejslavnější boulevard Champs-Élysées, Avenue Montaigne, Place Vendôme a další ikonická místa Paříže. Jako každý rok se bude bruslit před městskou radnicí, kde bude zadarmo také historický kolotoč a další radovánky. Na náměstích vyrostou ozdobené vánoční stromy.
„V posledních letech se tradice jedlí ve městě mění, ekologové nechtějí, aby se kácely dvacetimetrové zdravé stromy, a proto se nahrazují různými moderními konstrukcemi ve formě vánočních stromů,“ říká Milena Blondeau, která v Paříži prožila pětatřicet let a dodnes se tam na Vánoce vrací za rodinou.
„S vnučkami chodíme na vánoční procházku centrem, díváme se na jesličky s Ježíškem. Ty jsou v Paříži až do 25. prosince prázdné, protože se Ježíšek narodil až o půlnoci,“ říká. K silné tradici patří i mezi nevěřícími návštěva půlnoční mše, zejména v katedrále Notre Dame jde o majestátní zážitek. Kdo nestíhá bohoslužbu o půlnoci, může se ke slovu božímu dostavit už odpoledne, jednotlivé kostely organizují mše už od večerních hodin.
Novodobé tradice
Vánoční trhy se ve Francii zabydlely teprve nedávno, v 90. letech minulého století. Inspirace přišla právě od německých sousedů a z Alsaska. Největší se budou letos konat na náměstích Saint Germain des Prés, Saint Sulpice, Place de la Nation, Champs-Élysées a na dalších místech v historickém centru. Francouzi sice svařenému vínu příliš neholdují, ale na trzích dřevěné stánky s „vin chaud“ najdeme, stejně jako prodavače pečených kaštanů anebo výrobce rukodělných vánočních dekorací a maličkostí pro radost. Na trhy a sváteční výzdobu centra se jezdí o víkendech dívat rodiny s dětmi z okolí celé Paříže.
Pařížskou specialitou jsou ale rozpohybované výlohy velkých obchodních domů jako Galerie Lafayette, Le Printemps Haussmann či Bazar Hôtel de Ville. „Každoročně jsou v předvánočním čase vyzdobené pohyblivými figurínami, třeba panenkami a plyšovými medvídky,“ říká Milena Blondeau. V dětství se na rozpohybované výlohy chodil každoročně dívat i Guillaume Salamon. „To jsem miloval. S maminkou jsme si prohlíželi osvětlené výlohy plné plyšáků a různých hraček a pak zašli na Champs- Élysées na zmrzlinový pohár,“ vzpomíná.
Bohužel právě tradičních výloh s rozpohybovanými zvířátky, panenkami a vláčky pro děti ubývá a přibývá lákadel pro turisty: ve výkladních skříních těch nejluxusnějších obchodů dnes tančí figuríny v modelech Dior, Prada nebo Lagerfeld. To už není idylická pohádková podívaná, ale přehlídka módního designu a luxusu.
Tradice kouzelných výloh slábne také proto, že je už několik let zavřený secesní obchodní dům Samaritaine, který pro Pařížany každoročně připravoval tu pravou vánoční podívanou.
Rodiny s dětmi dnes o Vánocích také často míří na Parade du Noël do Disneylandu, velkou vánoční show s hrami a atrakcemi. Kdysi oblíbený Park Asterix se svým „americkým bratrem“ nestíhá držet krok, atrakce myšáka Mickeyho jsou prý pro malé Pařížany mnohem přitažlivější.
Luxusní polínko
K francouzským Vánocům patří sladká piškotová roláda ve tvaru polínka. „Nepeče se doma, prodávají ho v každé cukrárně, ba i pekárně. Ceny mohou být astronomické, chutě různé, většinou jsou to rolády plněné těžkými máslovými krémy. Lehčí je zmrzlinová varianta,“ říká Milena Blondeau. A Guillaume Salamon, který pracuje v gastronomii, dodává: „Poslední roky je velká móda, že každý slavný cukrář či obchod vydává limitovanou edici těchto dortů, které už s těmi původními nemají skoro nic společného, ale představují cukrařinu první ligy.“
Loni představil tradiční vánoční zákusek v moderním hávu například Emmanuel Ryon, šéfcukrář Café Pouchkine na bulváru Haussmann. Jeho „polínko“ za osmnáct set korun vypadalo jako luxusní šperkovnice z doby Petra Velikého. To Pierre Hermé, zakladatel stejnojmenné sítě cukráren, o němž časopis Vogue napsal, že je „Picasso mezi cukráři“, své polínko ozdobil tradičními „lesními“ motivy. Pochopitelně z těch nejvybranějších surovin, takže jeho dortík přišel zájemce na 2400 korun.
Ochutnat něco sladkého můžete i v některé z mnoha pařížských cukráren a objednat si horkou čokoládu anebo dort Mont Blanc. Tvoří ho kaštanové těsto vytlačené strojkem do podoby špagetového hnízda hojně poprášeného moučkovým cukrem, anebo „Plovoucí ostrov“, což je bílková pusinka ve vanilkové omáčce. Obzvlášť pro staré dámy je vánoční posezení v cukrárně nepsanou povinností.
Specialita z Česka
Štědrovečerní večeře, jak ji známe v Česku, se ve Francii nekoná. Dárky se nadělují až 25. prosince, dětem je nosí komínem Père Noël, tedy Otec Vánoc. Vánoční hodování se proto dělí na dvě části. V předvečer Vánoc (tedy 24. prosince) se jí „skromnější večeře“, ve francouzském podání to znamená ústřice, malé obložené chlebíčky s lososem a jiné rybí pochoutky. Děti odcházejí na kutě brzy, protože se nemohou dočkat nadílky. Pro Père Noëla chystají sklenici mléka a sušenky. Opulentní hody nastávají až 25. prosince, kdy se jí takřka celý den.
Zatímco děti dopoledne rozbalují dárky, v kuchyni se nadívá drůbež k obědu. Obvykle to bývá krůta, krocan anebo kapoun. Jako předkrm se servírují kachní či husí játra, uzený losos, šneci nebo ústřice a popíjí se bílé víno. „Játra se dají koupit již připravená ve formě paštiky anebo syrová a upravují se doma,“ říká Milena Blondeau. „Je to hodně drahá záležitost, játra pocházejí z velké části z dovozu, dokonce i z naší malé české země, kde umíme vykrmit husu či kachnu odpradávna. Česká jatýrka jsou levnější, a přitom jsou opravdu kvalitní.“ K hlavnímu chodu, drůbeží pečínce, se podávají vařené kaštany a těžší červené víno. To dobře doplní i následující obvyklé sýrové prkýnko.
A na závěr přijde zmíněná roláda ve tvaru polínka, sklenky se pro změnu naplní šampaňským nebo sladkým dezertním vínem. „To už je všem okolo stolu těžko,“ směje se Milena Blondeau. „Hodobóžový oběd ale bývá rozložený mezi jednou a sedmou hodinou, takže se to dá zvládnout.“
Zatímco v Alsasku a Lotrinsku, tedy oblastech blízkých německým hranicím, se Vánoce slaví i 26. prosince, ve zbytku Francie opět nastává běžný všední provoz. Je-li víkend, probíhá v duchu rodinných návštěv, jinak se vše vrací do normálních kolejí. Přestože si Francouzi dokážou Vánoce pořádně užít, takový význam jako my nebo Němci jim rozhodně nedávají.
Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 12/2014.
