Buddhistický komplex Namdroling

Buddhistický komplex Namdroling Zdroj: Profimedia.cz

Buddhistický komplex Namdroling
Buddhistický komplex Namdroling
Buddhistický komplex Namdroling
Buddhistický komplex Namdroling
Buddhistický komplex Namdroling
6
Fotogalerie

Buddhistický komplex Namdroling: Malý Tibet v jižní Indii

Jako bychom se najednou ocitli v úplně jiném světě. Na stromech kolem cesty visí tibetské modlitební vlaječky a po ulici se míhají červené pláště mnichů. Jsme opravdu v jižní Indii? Vypadá to zvláštně, ale ano, jsme v jakémsi jižním Tibetu, jedné z prvních a největších tibetských osad v Indii.

V celé Indii existuje zhruba pětatřicet tibetských osad. Vznikly v 60. a 70. letech, kdy indická vláda poskytla tibetským uprchlíkům pozemky, aby mohli zakládat vlastní komunity a být soběstační. Nejznámější z nich je Dharamsala v severovýchodním indickém státě Himáčalpradéš, kde sídlí Jeho Svatost dalajlama. Největší počet Tibeťanů však najdeme právě na území Karnátaky. V pěti osadách rozesetých v okolí Maisúru jich žije více než 50 000.

Dvě hlavní osady tibetských exulantů v oblasti Bilakuppa (85 km na jihozápad od Maisúru) jsou Lugsum Samdupling (založena v roce 1961) a Dickyi Larsoe (založena v roce 1969). Jen v nejznámějším chrámu Namdroling, tzv. Zlatém chrámu, žije kolem 10 000 mnichů a další tisíce žijí v klášterním komplexu Sera, který odsud leží asi osm kilometrů. V Sera je také v každém z chrámů místnost pro Jeho Svatost dalajlamu, který zde zůstává během své každoroční návštěvy.

I když tito lidé žijí v exilu, je zde cítit úžasná vnitřní svoboda a klid. Život obyvatel v osadách je dobře organizovaný, jsou tu školky a školy, dětská hřiště, nemocnice, praktikuje se zde tradiční tibetská medicína a nechybějí ani obchody a restaurace. Ve školách děti studují také historii Tibetu a buddhismus. Většina rodin žijících v těchto osadách se živí zemědělstvím, v tzv. zemědělských družstvech, ale větší část příjmu jim jde převážně z prodeje suvenýrů.

Nebeská architektura

Vstupní brána komplexu Namdroling je lemována tibetskými nápisy a barevnými modlitebními vlaječkami. Zlatý chrám je nepřehlédnutelný pro svůj nádherný architektonický styl a celkové umístění. V roce 2004 byl na jeho území postaven také třídimenzionální palác (mandala), který přesně kopíruje nebeskou architekturu. Tento palác je postaven podle dostupných popisů, uvedených v tantrických textech, které mniši používají při meditaci, a je prý jediný svého druhu na světě. Celý areál je nádherně upravený, jen je zvláštní, že místo drsné himálajské krajiny tu rostou různé druhy subtropickým palem.

Velký měděný zvon, umístěný hned vedle mandaly, svolává mnichy k modlitbám do hlavního chrámu. Právě probíhá odpolední vyučování a nejméně tisíc mnichů společně předčítá tibetské mantry. Uvnitř chrámu panuje skutečná duchovní atmosféra, umocněná bohatě zdobeným interiérem v červeném a zlatém provedení. Přímo proti vstupní bráně chrámu jsou umístěny tři zlaté sochy: Buddhy Šákjamuniho (zakladatele), Avalókitéšvary (bódhisattvy soucítění) a Padmasambhavy (indického mistra, který přinesl Buddhovo učení do Tibetu). Zdi jsou pokryty thanghami, kresbami postav z buddhistické mytologie, a na modlitebním oltáři je nespočet rozsvícených svíček a květinových ozdob. Mniši sedí v lotosovém sedu spořádaně v řadách za sebou. Každý z nich má před sebou vlastní svitky a při odříkávání motlitby se pomalu pohybují v rytmu tónů dopředu a dozadu. Je tak snadné nechat se vtáhnout do této příjemné duchovní atmosféry a zapomenout na vše tam venku, kdesi daleko.


Jak se tam dostanete?

Zlatý chrám Namdroling najdete asi 5 km od vesnice Bilakuppa, která leží na hlavní silnici spojující Maisúr a Madikérí. Stačí vystoupit ve vesnici a najmout si rikšu, který vás doveze přímo před bránu kláštera. Tibetská vesnice Sera Dže, kde se můžete ubytovat, leží dalších 8 km od Zlatého chrámu. Do této oblasti se můžete vydat na jednodenní výlet bez problémů, pokud ale chcete zůstat déle, měli byste mít povolení, které je možné získat v Maisúru.

Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 1/2011.