Kazachstán: co vidět a zažít v deváté největší zemi světa
Je s podivem, jak málo se toho ví o deváté největší zemi světa, kam ani neproudí davy turistů. Přitom jejím dnešním územím procházela Hedvábná stezka, příroda tu předvádí úchvatné scenerie, města vás překvapí v rozličných ohledech – třeba tím, jak často se mění jejich názvy.
Především v odlehlejších oblastech narazíte na unikátní bizarnosti. Zajímavý je i vliv okolních národů a kultur, které formovaly rozličné kouty země. Už to, že Kazachstánem protéká řeka Ural, tvořící část geografické hranice mezi Evropou a Asií, dává tušit, že zážitky vás tu čekají veskrze nevšední. Jen je potřeba si uvědomit, že více než dva miliony km2 za dva týdny neprojedete.
Základní údaje
- rozloha: 2 717 300 km2 (34,45 x ČR)
- počet obyvatel: 20 mil.
- cena místního 0,5l piva v restauraci: 600 KZT cca 30 Kč
Kdy vyrazit
Kazachstán je zemí kontrastů také z hlediska počasí: léto i zima tu zacházejí do teplotních extrémů, a tak nejlíp uděláte, pokud se sem vydáte na jaře (v dubnu či květnu) nebo na podzim (v září nebo říjnu).
CO VIDĚT A ZAŽÍT
DOSTUPNÉ Z ALMATY
Za výhodu Kazachstánu se dá považovat, že se řada pozoruhodných míst nachází hned v rozumném rádiu kolem největšího, dříve hlavního a dnes překvapivě moderního města Almaty, obklopeného pohořím Ťan-šan. Parádní výhled na velkoměsto nabízí lanovkou dostupný vrchol Kok Tobe, od něhož je to jen kousek do národního parku Ile-Alatau s krásnou přírodou v čele s Velkým almatským jezerem a jezerem Issyk-kul. Další oblíbená jezera se nacházejí poblíž hranice s Kyrgyzstánem (trojice Kolsajských jezer a Kaindy u tradicemi prodchnutého městečka Saty, z jehož hladiny trčí kmeny mrtvých stromů) a s Čínou: bezodtoké slané Alaköl. Výlet si zaslouží údolí Turgen s hustými lesy, alpskými loukami a vodopády stejně jako o něco vzdálenější NP Čaryn s pěti kaňony připomínajícími americký Jihozápad. Podobnou krajinu slibuje také NP Altyn-Emel, kde navíc natrefíte i na petroglyfy, skytské hrobky a zpívající duny. Vydáte-li se z Almaty na sever, neměli byste minout posvátnou buddhistickou oblast Tamgaly-Tas se skalními kresbami a nedalekou lokací, kde zůstaly kulisy z natáčení filmu Nomád (2005). Doputovat se dá až k rozlehlému jezeruBalchaš se slanou i sladkou vodou.
ODLEHLÝ SEVER
Ještě dál na sever se vydávají fajnšmekři, přestože tady, uprostřed stepi, leží hlavní město země, které několikrát změnilo svůj název. Aktuálně se znovu jmenuje Astana a má lehce bizarní ráz. To se dá tvrdit i o neutěšeném těžařském městě Karaganda, kde stával jeden z nejznámějších sovětských gulagů, kam byli za Stalina deportováni Němci; dnes tu najdete pravou sovětskou architekturu. Pokud toužíte po chladivé odlehlosti, zamiřte do ospalé Kostanaje u hranice s Ruskem, které má na jeho charakter velký vliv. Spravit chuť si pak můžete v národních parcích Burabaj (step, jezírka, lesy) a Karkaraly (lesy, jezera, jeskyně, četná fauna a flóra).
NA ZÁPAD Z ALMATY
Putování z Almaty na západ se dá nejen podle vzdálenosti rozdělit do tří oblastí. Ta první překypuje především historií: najdete tu například mauzolea zasvěcená osobnostem: Aisha Bibi (jako památník lásky a věrnosti přitahuje novomanžele); Arystan Bab (obklopený stovkami muslimských hrobů bývá plný poutníků); Chodža Ahmed Jásaví (první věrozvěst islámu ve Střední Asii). Poslední jmenované najdete v Turkestánu, kdysi důležité zastávce na Hedvábné stezce. Dnes může příjemný odpočinek poskytnout nedaleký Šymkent. Nadšenci do historie neopomenou ani pozůstatky dávno opuštěného města Sauran. Čerstvého vzduchu se pak nadechnete ve svěží přírodní rezervaci Aksu-Žabagly, nejstarší ve Střední Asii. Do druhé oblasti spadá smutná památka na sovětské plánování – Aralsk, dříve živé rybářské městečko na břehu Aralského jezera – a pak město Bajkonur s přilehlým kosmodromem, k jehož návštěvě potřebujete speciální (drahé) povolení, neboť patří pod ruskou administrativu. Nejvzdálenější body zájmu už se rozprostírají v blízkosti Kaspického moře a všechny jsou tak trochu podivné. Kazašští muslimové uctívají podzemní mešitu, kterou nechal postavit Beket-Ata, právě tady je i pohřbený. Zvláštní auru má podle místních také skalní útvar Šerkala, který se tyčí v nedozírné stepi a v jehož blízkosti příroda vytvořila další neobvyklou podívanou – planinu posetou velkým množstvím kulatých balvanů různé velikosti, údolí Koulí. Svérázný kolorit pak číhá v poměrně mladých těžařských městech Atyrau, kterým protéká Ural, a Aktau, postaveném v poušti v 60. letech minulého století. V něm je zvláštností jaderný reaktor, který kromě výroby energie také odsoluje mořskou vodu.
Další inspiraci najdete zde.
