Izraelsko-palestinský konflikt je jednou z nejproblematičtějších událostí druhé poloviny 20. a počátku 21. století a velkým ohniskem napětí na Blízkém východě. Mezi klíčové sporné otázky ve vztahu Státu Izrael a Státu Palestina patří Jeruzalém, palestinští uprchlíci, izraelské osady, bezpečnost, hranice, mezinárodní status a rozdělení vodních zdrojů.
Krajina mezi Středozemním mořem a řekou Jordán s Mrtvým mořem byla původně kanaánským územím, od počátku 3. tisíciletí př. n. l. osídleným semitskými Kanaánci nebo Kananejci. Ve Starém zákoně se termín Kanaán užívá zejména pro označení zaslíbené země, která byla dána Bohem izraelskému národu.
O vznik moderního Státu Izrael usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století. Odvolává se na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Biblický národ patriarchy Jákoba vešel ve známost jako „synové Izraele“ nebo Izraelité.
Jméno Palestina odkazuje na indoevropský pelištejský národ, který sídlil v jihozápadní části biblického Kanaánu. Pelištejci (dříve nazývaní Filištíni) sem zřejmě přišli v 13. století př. n. l. nejspíše z Kréty a přinesli s sebou znalost zpracování železa. Po porážce židovského protiřímského povstání roku 135 termín Palestina nahradil dřívější název Judea, aby se vymazala jakákoli vzpomínka na židovský národ. Zeměpisně se označení Palestina užívá pro území mezi Libanonem a Egyptem.
Již od 14. stol. př. n. l. bylo tzv. Samaří v severní části země osidlováno izraelskými kmeny. V roce 722 př. Kr. byli Židé vystěhováni do Asýrie a území obydleno dalšími národy. Nové osídlování Židy nastalo v 6. století př. n. l. a trvalo do 2. století n. l. Po římské nadvládě následovala byzantská, mamlúcká a turecká. Po první světové válce ustavila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“. Došlo k postupnému židovskému osídlení a usazování Arabů.
Roku 1947 OSN schválila rozdělení Mandátu Palestina na židovský a arabský stát. Liga arabských států plán odmítla, ale Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby až do současnosti trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí.
Při izraelské válce za nezávislost anektovalo 24. dubna 1950 Zajordánsko (dnešní Jordánsko) území zvané Předjordánsko (v současnosti známější jako Západní břeh Jordánu). To obsadil Izrael během šestidenní války v roce 1967 a dodnes je spravuje.
Jordánsko a Předjordánsko odděluje 251 km dlouhý Jordán, největší řeka regionu. Jordán vzniká na pomezí Libanonu, Izraele a Sýrie pod svahy hory Hermon v bažinaté oblasti Chulského údolí. Odtud míří k jihu a sleduje Velkou příkopovou propadlinu. Prudký spád končí v Galilejském jezeře 215 m. Dále teče Jordán do Mrtvého moře. Využíváno je 90 až 95 % vody z Jordánu, což způsobuje, že hladina Mrtvého moře stále klesá.
Z pohledu mezinárodní politiky je značná část území Izraele, zejména Západního břehu, považována za součást vznikajícího Státu Palestina s ne jasně definovanými hranicemi. V rámci Izraele se území dělí na sektory C, B a A s převažujícím židovským, smíšeným nebo čistě arabským obyvatelstvem. Stát Palestina (do roku 2013 Palestinská autonomie) však dosud nemá plnou nezávislost ani územní integritu. Skládá se ze Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy, asi 40km pásu na pobřeží Středozemního moře, proti němuž je od roku 2007 ze strany Izraele uplatňována pozemní, námořní a vzdušná blokáda vzhledem k obavám o bezpečnost kvůli militantní islamistické organizaci Hamás.
Historicky pojem Palestina označoval celé území mezi Jordánem a Středozemním mořem. Dnes zde leží skoro desetimilionový Stát Izrael, který zároveň ekonomicky i vojensky kontroluje formálně autonomní palestinský stát. Palestinci dosahují zhruba polovičního počtu obyvatelstva (muslimové, ale i významné křesťanské komunity). Úředním jazykem je arabština. Sídlem palestinské administrativy je Ramalláh, i když Palestinci si nárokují východní Jeruzalém. Devětadvacátého listopadu 2012 ji Valné shromáždění OSN uznalo jako nečlenský pozorovatelský stát. Izrael již podepsal se dvěma sousedícími státy, Egyptem a Jordánskem, mírové smlouvy a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci.
