Alpské srdcovky Jolany Sedláčkové
Můj první výlet za hranice České republiky bez rodičů vedl právě do Alp a od té doby se sem pravidelně vracím. Ani po všech cestách na jiné kontinenty nepřestávám obdivovat půvab zdejších vrcholů, čistotu jezer i řek a malebnost horských vesniček mezi zelenými loukami. Objevila jsem tu nespočet úžasných míst, takže nebylo snadné vybrat pro vás jen několik z nich.
1) Řeka Soča (Slovinsko)
Když jsem poprvé spatřila tuhle řeku, nechtělo se mi věřit, že voda může mít opravdu takovou barvu! Úplně mě uhranula a dodnes jsem přesvědčená, že Soča patří k nejkrásnějším řekám nejen Evropy, ale i celého světa. Veškerá ta nádhera začíná už u pramene, který má podobu podzemního jezírka, do něhož se sbírá voda z úbočí hor Jalovec, Šite, Travnik a Mojstrovka. Pramen se nachází nedaleko obce Trenta v Julských Alpách ve Slovinsku a dá se k němu dostat krátkou procházkou od chaty zvané Koča. Odtud se pak řeka vydává na 138 kilometrů dlouhou pouť, během níž se proměňuje v peřeje, vodopády a skutečně úchvatné tyrkysové laguny. Jedním z nejpůsobivějších úseků jsou Velika Korita, kde se Soča noří do hlubokého kaňonu, na jehož konci se opět rozšiřuje a láká ke koupání a skokům do vody. Nakonec se v Itálii vlévá do Jaderského moře.
2) Laghi di Fusine (Itálie)
Dvojice tyrkysových jezer Laghi di Fusine leží na severovýchodě Itálie, nedaleko hranic se Slovinskem a Rakouskem. Tato dvě ledovcová jezera – Lago Superiore a Lago Inferiore – jsou propojena stezkami a zvou k nenáročným procházkám kouzelnou horskou krajinou. Na jejich hladině se zrcadlí strohá a impozantní skalní stěna hory Mangart. Místo působí mimořádně klidně a harmonicky a díky jehličnatým lesům mi připomíná kanadskou divočinu. Přestože nabízí výjimečné scenerie, stojí poněkud ve stínu známějších italských jezer a davy turistů se tu zatím nevyskytují.
3) Jezero Mondsee (Rakousko)
Mondsee v překladu znamená „Měsíční jezero“. Toto jméno si vysloužilo díky svému tvaru připomínajícímu protáhlý půlměsíc. Jezero se rozkládá v oblasti Solné komory v Rakousku. Na jeho břehu, u vesnice Gries, se nachází malý rodinný kemp s dřevěným molem, kam už jezdím téměř dvacet let. Právě odtud jsme vyráželi na naše první výlety – k okolním jezerům, na hory Schafberg, Zwölferhorn nebo na Drachenwand, ikonickou Dračí stěnu, která se tyčí přímo nad kempem a dá se na ni vystoupat i po ferratě. Tady jsem v sobě objevila touhu poznávat svět kolem sebe i zálibu ve fotografování – a také jsem tu začala spřádat své první cestovatelské plány.
4) Přírodní rezervace Zelenci (Slovinsko)
Z mého výběru je patrné, že mě přitahují průzračné, modře zbarvené vody. V Alpách takových míst najdeme spoustu. Z velké části za to může vápencové podloží, které funguje jako přirozený filtr. Uhličitan vápenatý rozpuštěný ve vodě navíc ovlivňuje lom světla a ještě více zvýrazňuje tyrkysové odstíny. Ty můžeme pozorovat i v přírodní rezervaci Zelenci. Největší atrakcí rezervace je malé smaragdové jezírko, v němž pramení řeka Sáva Dolinka. Obdivovat ho můžete z dřevěných můstků a vyhlídkové věže, odkud ho budete mít jako na dlani. Kromě toho se v rezervaci vyskytuje celá řada ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ze zvířecí říše stojí za zmínku například netopýr vousatý, ještěrka živorodá nebo zmije obecná.
5) Lago di Braies (Itálie)
Ačkoliv se z tohoto místa v posledních letech stává čím dál větší turistická atrakce a během letních prázdnin byl dokonce zaveden rezervační systém, nemohu ho nezmínit. Jezero je součástí světového dědictví UNESCO, mnozí ho považují za nejkrásnější v celých Dolomitech – a já se tomu vůbec nedivím. Lago di Braies leží zasazené do divoké skalnaté kotliny a v kombinaci s modřínovými lesy a romantickou loděnicí nabízí skutečně nezapomenutelnou podívanou. Lidé se nejčastěji vydávají na okružní cestu kolem jezera, ale kromě ní tu začíná i několik dalších túr v Braieských Dolomitech. Pokud se sem vypravíte mimo sezonu, stále máte naději, že si zdejší půvabnou přírodu vychutnáte v tichu a o samotě.
