Asi každý z nás si pod pojmem Balkán představí území v jihovýchodní Evropě odedávna protnuté někdy až výbušnou směsicí národů, náboženství i kultur. Co o něm ale doopravdy víme?
Geograficky se jedná o Balkánský poloostrov, který však není úplně jednoduché vymezit. Západní, jižní i východní ohraničení, které je dáno Jaderským, Jónským, Krétským, Egejským, Marmarským a Černým mořem, je tvořeno jasnou pobřežní linií. Avšak pevninská hranice na severu může být problém. Naprostá většina zeměpisců se shoduje na jejím průběhu po dolním toku Dunaje a jeho největšího pravostranného přítoku Sávy. Nejednotnost nastává mezi Sávou a Jaderským mořem. Vymezení buď kopíruje řeku Kupu a míří ke Kvarnerskému zálivu u přístavního města Rijeka, nebo postupuje po dalším přítoku Sávy, zvaném Una, k Velebitském průlivu nedaleko Zadru.
Z toho vyplývá, které země mohou být nazývány balkánskými státy: Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Albánie, Severní Makedonie a Bulharsko, dále většina Chorvatska, část Srbska na pravém břehu Dunaje, Řecko bez ostrovů, evropská část Turecka, z Rumunska jen Dobrudža.
Existují teorie, které do území Balkánupočítají rovněž jižní část Slovinska, celé Srbsko, výběžky Maďarska, a dokonce značnou část Rumunska i jižní cípy Moldavska a Ukrajiny.
Jméno Balkán bylo odvozeno od staršího názvu třetihorního pásemného pohoří Stara planina, které se táhne v délce asi 560 km od bulharsko-srbské hranice až k břehům Černého moře a dosahuje výšky 2376 m horou Botev. Slovo balkan pochází z turečtiny a znamená řetěz zalesněných hor. Perština používá obdobný výraz bálkáneh ve významu velký, honosný dům. Tomu by spíše odpovídal název sídla Balkanabad (= město honosných domů) v Turkmenistánu. Pejorativně může slovo Balkán představovat synonymum pro neuspořádané a málo rozvinuté společenské vztahy a hospodářství.
Na Balkánském poloostrově o ploše asi 550 000 km2, což je zhruba sedminásobek rozlohy České republiky, žije přibližně 55 milionů obyvatel, kteří mluví mnoha různými jazyky. Nejvíce je Řeků (10 milionů), Turků (9 milionů), Srbů (8,5 milionu) a Bulharů (7 milionů).
Nejvýznamněji zastoupeným náboženstvím na Balkáně je křesťanství (zejména řecké a srbské pravoslavné, ale i římskokatolické) a islám, který převažuje v Kosovu, Bosně a Hercegovině a v Turecku.
Po rozpadu Římského impéria zůstal Balkán součástí byzantské říše. V 7. století se zde zformoval Bulharský chanát, první stát, na jehož vzniku se podíleli Slované. Bulhaři se snažili soupeřit s Byzancí, ale na počátku 11. století jí podlehli. Od poloviny 15. století začíná silný vliv osmanských Turků, kteří Balkán ovládali až do začátku 20. století a značnou část území ovlivnili islámem i svébytnou kulturou. Před první světovou válkou vyvrcholil národně osvobozenecký boj proti Turkům balkánskými válkami v letech 1912–1913. Skončení druhé světové války znamenalo silný sovětský vliv a vznik socialistických států Rumunska, Albánie, Bulharska a Jugoslávie. Rozpad posledně jmenované země přinesl v posledním desetiletí 20. století krvavý konflikt, jehož dozvuky, a zejména nábožensky podmíněné neshody doznívají dodnes.
Balkán můžeme nalézt také v Praze. Jmenuje se tak území ležící v severovýchodní části Prahy 3. Rozkládá se na hřebeni táhlého vrchu a na jeho severním svahu, převážně v katastru obce Vysočany a částečně v katastru obce Žižkov. Oblast mezi Krejcárkem, Novými Vysočany a vrchem Třešňovkou přibližně ohraničují ulice Na Balkáně, Spojovací a Odlehlá. „Balkán“ mají v názvu ulice Na Balkáně a Pod Balkánem a přilehlá zastávka městské hromadné dopravy. Ulice Na Balkáně vznikla roku 1925 při výstavbě kolonie rodinných domů družstva Domov. Na její severní straně byla roku 1938 založena zahrádkářská kolonie stejného jména. Na dětském hřišti v ulici Na Balkáně je od června 2021 umístěn sloupek vyznačující pomyslný „střed Prahy“, vzniklý průsečíkem spojnic mezi nejsevernějším a nejjižnějším, resp. nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem hlavního města.
V horkých dnech nás osvěží ještě další Balkán, a to balkánský sýr. Tento druh měkkého sýra s typickou slanou chutí a bílou barvou se často využívá při výrobě šopského salátu, populárního na celém Balkáně a ve střední Evropě. Salát pochází z Bulharska a byl vytvořen tak, aby jeho barvy bílá (balkánský sýr), zelená (okurka) a červená (rajčata a papriky) připomínaly bulharskou vlajku.
