Nejvyšší vodopád světa, venezuelský Salto Ángel

Nejvyšší vodopád světa, venezuelský Salto Ángel Zdroj: Profimedia.cz

Akademie Lidé a Země: Zeměpisné omyly

V historii pojmenovávání geografických objektů došlo k mnoha chybám a mylným domněnkám, které přetrvávaly po staletí a mnohé se během doby vžily tak, že nesprávné názvy běžně používáme a ani nám nepřijde, že vlastně vznikly omylem.

Slavný cestovatel David Livingstone byl prvním Evropanem, který zkoumal srdce Afriky a během své cesty dne 16. září 1859 došel proti proudu řeky Shire k velkému jezeru. Chtěl se zeptat černochů z místního kmene Čeva, jak se modravá vodní plocha jmenuje, ale neznal jejich jazyk. Ukazoval proto rukou tak dlouho na jezero, až se domorodci dovtípili a začali vykřikovat: „Ňaža! Ňaža!“ Livingstone neváhal a pojmenoval nově objevené jezero Njasa. A tak vznikl jeden z největších názvoslovných omylů. Ňaža totiž v jazyce Čevů znamená jezero. To ovšem nebránilo tomu, aby se v mapách po více než století objevoval název Njasa a pro území ležící při jeho březích Njasko (též Ňasa a Ňasko, anglicky Nyasa a Nyasaland). Správný název třetího největšího afrického jezera i státu, na jehož území leží, je však Malawi, což znamená „paprsek jitřního slunce procházející mlhou“.

Třetí největší ostrov světa známe v češtině pod jménem Borneo a místně se mu říká Kalimantan. Oba názvy jsou však značně nepřesné. Borneo vzniklo zkomolením slova Brunej, označujícího maličký sultanát na severu ostrova. Dle některých zdrojů to byli středověcí malajští piráti, kteří jméno Bruneje zkomolili na Borneo. Na některých evropských mapách z počátku 17. století se dokonce objevilo jméno Borneo pro největší brunejské město. Později se v Evropě rozšířilo pro celý ostrov. Používají ho i Malajci, kterým náleží menší, severní část ostrova. Ovšem Indonésie, vlastník zbylé většiny ostrova, své území nazývá Kalimantan. Jméno bylo odvozeno ze sanskrtského slova kalamanthana, znamenající bouřlivé počasí. Z toho vyplývá, že celý ostrov nemá správné jméno.

Holandsko, Holanďan, holandština jako označení pro západoevropskou zemi, obyvatele a jazyk rovněž nejsou správné. Měli bychom používat Nizozemsko (i dřívější Nizozemí), Nizozemec a nizozemština, protože Holandsko jsou pouze dvě provincie Nizozemského království: Severní a Jižní Holland. Leží na pobřeží Severního moře a zahrnují dvě nejznámější nizozemská města – metropoli Amsterdam a sídlo Mezinárodního soudního dvora Haag. Takže pozor: Holandsko tvoří pouhých 13 % území Nizozemska. Je to podobné, jako kdybychom celou Moravu nazývali Haná.

Při překládání cizích jmen do češtiny mohou vznikat další omyly. Když se v roce 1980 proslavila silným sopečným výbuchem Mount St. Helens ve státě Washington na severozápadě USA, objevilo se u nás jméno hora svaté Heleny, navzdory tomu, že se jedná o horu St. Helense, pojmenovanou roku 1792 podle tehdejšího britského diplomata barona St. Helense.

Obdobně je na tom nejvyšší vodopád světa, venezuelský Salto Ángel. V češtině se daleko častěji setkáte s jeho jménem přeloženým jako Andělský vodopád, přestože správný název je Angelův vodopád. Nese totiž jméno amerického pilota Jamese Crawforda Angela, který ho objevil v roce 1935. Další nesprávné překlady se často objevují na českých mapách Antarktidy. Jmenujme třeba Anglické pobřeží. Ale English Coast nese jméno amerického admirála Roberta Englishe (1899–1969). Své pobřeží si zasloužil bádáním na nejchladnějším kontinentě.

Někdy omyly vznikají účelově v zájmu rozvoje turistického ruchu. 99,9 % návštěvníků mysu Dobré naděje při své cestě na jižní konec Afriky ani netuší, že na světoznámém výběžku pevniny vůbec nebyli. Silnice k němu končí přeplněným parkovištěm s velkou cedulí CAPE OF GOOD HOPE. Davy turistů, kterým se nechce čekat na lanovku praskající ve švech, proudí po betonovém chodníku na nevysoké skalisko, z něhož se zvedá budova hotelu. Její silueta zatlačila do pozadí pruhovaný maják, který se skromně vypíná na mnohem nižším předvrcholu. Výrazné ukončení Kapského poloostrova se jmenuje Cape Point. Jen minimum odvážlivců se vydá z parkoviště po sotva znatelné, písčité cestičce ke dva kilometry vzdálenému skutečnému mysu Dobré naděje, jehož si zbytek turistů ani nevšimne, a přesto tvrdí, že mys Dobré naděje zdolali. A přitom stačilo tak málo, aby došli na úchvatné místo plné neporušené přírody a zářící energií oceánu.