Konjákové

Konjákové Zdroj: Václav Šilha

Baigové
Konjákové
Mariové
Muriové
Horské kmeny Ladáku
8
Fotogalerie

Fotoreportáž: Ztracené kmeny Indie

V druhé nejlidnatější zemi světa najdete na 2000 etnických skupin hovořících více než 700 jazyky a nářečími. Úcta k tradicím je tu stále živá a projevuje se na každém kroku. Zachovává se tak kulturní dědictví, které jinde na planetě rychle mizí.

Baigové

Příslušníci kmene Baiga žijí ve státech Madhjapradéš, Uttarpradéš, Džhárkhand a Chattísgarh. Pro Baigy je typický takřka nulový zájem o to, co se děje mimo ně, a některé kontakty s dalšími etniky považují dokonce za zločin. Správný Baiga nevyhledává vzdělání mimo svůj kmen a nestravuje se mimo svou komunitu. Sňatky s příslušníky dalších etnik jsou vyloučené. Až 34 procent sňatků probíhá mezi bratranci a sestřenicemi a povolený je i svazek mezi prarodiči a vnuky. Studie 26 izolovaných kmenů ze střední Indie navíc prokázala, že Baigové vykazují znaky DNA jinak typické pouze pro australské Aborigince.

BaigovéBaigové|Profimedia.cz

Konjákové

Konjákové obývají oblast Mon ve státě Nágsko (Nagaland), do roku 2011 pro cizince nepřístupném. Jsou součástí širšího společenského celku Nágů a mají výrazné tetování v obličeji a na pažích. Dříve byli známí jako lovci lebek, které vystavovali v tzv. morong (místa veřejného shromáždění). Věřili, že na ně z hlav zabitých nepřátel přechází jejich síla. Dodnes mají ve velké oblibě zbraně. Festival Aoling, který v Monu každoročně probíhá v prvním dubnovém týdnu, je oslavou osetí polí a přivítáním nového roku. Každý den slavností je ve znamení zpěvu i tance a má specifické rituály, k nimž patří i obětování dobytka a prasat.

KonjákovéKonjákové|Václav Šilha

Mariové

Příslušníci kmene Maria jsou nomádi a najdeme je ponejvíce ve státě Čhattísgarh. Muži nosí během slavností zvláštní pokrývky hlavy, které symbolizují divoké buvoly. Základ víry tvoří hinduismus spojený s vírou v další božstva, která mají mnohdy jen místní význam a liší se klan od klanu. Mariové věří v reinkarnaci a každé nově narozené dítě je pečlivě prohlíženo, zda se na jeho těle nenajdou znaky, podle nichž by se dal určit příslušný duch předka, který tak skrze novorozence znovu vstupuje na svět. Silná je i víra v moc černé magie. Každé onemocnění nebo neštěstí je považováno za prokletí seslané nepřítelem.

MariovéMariové|Václav Šilha

Muriové

Muriové obývají stát Chattísgarh a jsou součástí širšího etnického uskupení Gondi. Název kmene má prý základ ve slově mur, které lze volně přeložit jako „kořen“ nebo „stálý“. Na rozdíl od dalších nomádských Gondiu totiž obývají stálé vesnice. Živí se zemědělstvím, lovem a sběrem. Vyznávají hinduismus i animismus spojený s uctíváním předků. V každé větší vesnici lze také najít ghotul – společnou ložnici pro mladé chlapce a dívky. Slouží jako jakýsi společenský klub a mladí lidé tu mají nabýt i předmanželské sexuální zkušenosti s co nejvíce partnery. Skupinový sex a bližší osobní vztahy ale nejsou zpravidla tolerovány. Pár, který spolu sdílí lůžko po více než tři noci v řadě, dokonce riskuje přísný trest.

MuriovéMuriové|Václav Šilha

Horské kmeny Ladáku

Ladáku se přezdívá Malý nebo Nový Tibet. Odlehlou oblast mezi himálajskými vrcholy obývá několik nezávislých etnik, z nichž se většina hlásí k tibetskému buddhismu. Izolovanost horských údolí umožnila zdejším kmenům zachovat si etnickou čistotu i svébytný způsob života. Dnes už se do ladáckého správního centra Léhu dá samozřejmě dostat letecky, ale ostatní přístupové cesty jsou po většinu roku zcela odříznuté. Vše, co je potřeba pro přežití v drsných podmínkách, si tak místní obyvatelé musejí obstarat v krátkém, čtyřměsíčním létě.

Horské kmeny LadákuHorské kmeny Ladáku|Václav Šilha

Šamanismus

Šamanismus hraje mezi kmeny obývajícími Čhattísgarh významnou roli. Praktikuje se často i v rámci různých slavností nebo trhů. Není nic neobvyklého setkat se tu se šamany obohacenými finanční odměnou za provedená kouzla nebo s objekty jejich působení v hlubokém transu.

ŠamanismusŠamanismus|Václav Šilha

Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 5/2015.