Burkina Faso: Tváří v tvář masce

Burkina Faso: Tváří v tvář masce Zdroj: Tomáš Kubeš

Listové masky masky patří k těm nejzajímavějším, přece jen listy nevydrží příliš dlouho
Zvířený prach, divoký tanec a spousty diváků dokreslují atmosféru okamžiku
Krokodýl tu patří k uctívaným zvířatům
Ryba znamená nejen plný žaludek, v některých místech také patří ke svatým symbolům
Dřevěné masky zobrazují často mytické i zvířecí postavy plné barev
12
Fotogalerie

Burkina Faso: Tváří v tvář masce

Tady, v Burkina Fasu, se člověk i maska stávají jednotkou plnou nadpřirozené síly, která převyšuje člověka. Proto jsou tajemné postavy stále respektovány, vzdává se jim úcta a často z nich jde strach. Přece jen přicházejí z jiných světů a nabízejí odpovědi na záležitosti, které nejdou jiným způsobem vysvětlit.

Byla už hluboká tma a náš autobus se kodrcal v Burkina Fasu po kdysi asfaltové silnici, kterou nahradily ohromné díry. Všichni cestující během únavné cesty klimbali a těšili se na brzký dojezd do cíle. Zničehonic vozidlo prudce zabrzdilo a nás čekalo překvapení. Uprostřed noci se před autobusem jako duchové zjevily tajemné postavy s barevnými třásněmi, s ďábelskými maskami zvířat doprovázené ohromným rámusem z plechovek na jejich holích. V tu chvíli byl uvnitř cítit strach, respekt i zvědavost. Všichni jsme vystoupili a vzdali úctu tajemným postavám. Spolucestující si mezi sebou tiše vyměňovali svoje obavy a už nic nebylo stejné jako pár minut předtím. Podle místních zemřel v nedaleké vesnici náčelník a tančící masky přišly vyprovodit jeho duši, aby nezbloudila mezi smrtelníky. Od té chvíle se všichni spolucestující pohroužili do světa myšlenek a dávných předků.

Co všechno maska zvládne?

Masky v Africe mají spoustu účelů, setkáte se s nimi na pohřbech, při významných událostech, jako jsou sklizeň, svátky, vzpomínkové akce a poválečné oslavy vítězství, nebo také během tradičních rituálů, například při přípravě na lov, válku, při obřadech očištění či při úkonech k odhalení čarodějnictví. Vyjadřuje se jimi vděčnost po lovu. Někdy mají i pozitivní roli cesty spravedlnosti, kdy jdou ztrestat provinilce, což může končit často i jeho smrtí. V životech Afričanů mají tyto bytosti stále své místo, a to i v dnešní době mobilních telefonů a množství informací na internetu.

Jakmile se objeví masky, všichni okamžitě umlknou a čekají, co tato výjimečná situace přinese. Někdy jsou masky pozvány do vesnice, aby pomohly zažehnat neúrodu. Jindy mají přivolat dlouho očekávaný déšť, nebo ho naopak zahnat. V jiných případech třeba jen najít viníka zločinu a přinést spravedlnost, kterou nedokázalo najít lidské společenství.

Potkat je můžete v celé Africe, především na venkově v odlehlých oblastech. Nejčastěji se s nimi setkáte na západě, a to v Burkina Fasu, Togu, Beninu, Nigérii, Ghaně, Pobřeží slonoviny, Guineji, ale i v převážně muslimském Mali. Tady jsou nejvíce vyhlášené masky kmene Dogonů. Velmi často se objevují také v Kamerunu, Kongu, Angole, Tanzanii nebo Keni. V podstatě na celém černém kontinentu mají své místo. U některých kmenů masky vykonávají rituální obřízku, jinde mohou být i velkolepým divadelním a tanečním představením. Někteří z maskovaných tanečníků jsou v něm často dalšími rekvizitami, aby pobavili publikum. Každá maska má své pevné místo v hierarchii i přesném vykonání obřadů, omyly se neodpouštějí.

Umění mistrů

Když si turista kupuje vyřezávanou masku, získává nejen suvenýr, ale také umění řezbářů, které se musí naučit od mistra. Traduje se, že nezasvěcený by nikdy neměl nasazovat takový předmět na tvář, protože mu to může přinést smůlu. A totéž platí u masek, které byly již použity v akci. Taková maska může podle místních člověka změnit, nebo dokonce zahubit. Někdy to může znít divně, ale s takovým dárkem si kupující přináší domů i některý z kultů. Obvykle jsou kulty zasvěceny mrtvým, komunikaci s duchy a přírodě.

Nejčastěji jsou masky vyřezávány ze dřeva zdobeného přírodními barvami. Jindy to mohou být kožené škrabošky nebo celé hlavy podobající se obvyklým zvířatům nebo i těm z jiných světů. Dokonce i významní předci bývají zobrazováni v úctě k jejich činům. K doplnění bytosti jsou používány různé textilie, šustí, sláma, lýko, slepičí peří, zuby, lidské vlasy i čerstvé listí ve svazcích po celém těle. Fantazii se meze nekladou, používá se materiál, který je co nejblíže. Někdy jsou zobrazovány všechny možné vlastnosti, ale i sexuální podtext, kdy maska má vyjadřovat zasvěcení plodnosti. Pokud se setkáte se zobrazením překrásné ženy, vždy je pod kostýmem muž. Obecně je použití masek výlučně mužskou záležitostí.

Zajímavostí je také výběr kandidátů, kteří plní roli zástupce na pozemském světě. Často to jsou nejvýznamnější muži vesnice, někdy i starosta a učitel. Jen moudrý muž dokáže rozmlouvat se zobrazovanou bytostí a je jedno, jakým jazykem hovoří. Už i navléknutí tradiční masky je obřadem. Odehrávají se kolem toho mnohé rituály a účastníci musí zachovávat mlčenlivost. Vidět člověka, jak se obléká do tajemné postavy, je možné jen pro zasvěcené. Pro náhodného zvědavce s touhou spatřit tento okamžik to může znamenat i poslední vydechnutí. Trestají se všichni provinilci, a to většinou hned na místě. Často se takový okamžik odehrává na svatém nebo jinak významném místě. Někdy je to jen část posvátného lesa, jindy příbytek místního kouzelníka či obřadní strom, kde se setkává celá vesnice. Na takové místo se neodváží vstoupit kdokoliv z místních ani v běžném čase, natož v době, kdy se chystají tajemné síly.

Jak splynout s maskou?

Aby člověk naplno splynul s postavou, kterou zastupuje, podávají se různé bylinné nápoje a drogy. Jsou to staletími prověřené postupy a také látky, které se nepoužívají v každodenním životě. Jakmile tyto podpůrné omamné prostředky začnou fungovat, člověk ztrácí svoji identitu a stává se naplno maskou, která je jeho nedílnou součástí. Tím dochází k úplnému uvolnění energie masky. V tu chvíli každý věří, že postava je opravdu schopná nadpřirozených schopností. Někdy z toho svědek může mít pocit úplného pohlcení nositele masky tajemnými silami. Proto také setkání s těmito duchy může být nebezpečné pro náhodné pozorovatele. Mnozí Afričané v takové chvíli propadají absolutnímu strachu a pocitu naprosté bezradnosti nad silami, které mají moc nad nicotným smrtelníkem. Někdy můžete spatřit, jak v hrůze prchá celá vesnice a ještě několik dnů se lidé neodváží vrátit do svých domovů. Až tak se Afričané obávají nadpřirozených sil.

Zajímavostí je přítomnost masek ve všech náboženstvích. Například v Burkina Fasu žije zhruba 50 procent muslimů a 50 procent křesťanů, ale podle slov místních také 100 procent animistů. Všichni totiž věří v prastaré síly, a to bez rozdílu víry. Přece jen tyto postavy dokáží najít cesty, na které není jasná odpověď v kostele ani v mešitě.

Zážitek Evropana

Mít možnost setkat se s maskami je někdy velké štěstí, jen to vyžaduje domluvu. Byl jsem v zapadlé vesnici v Burkina Fasu a místní mě upozornili na tajemný rituál, který se odehraje v podvečer. Být součástí znamená nejdříve požádat o setkání s náčelníkem a často i starostou v jedné osobě. Někdy to bývá král, ale také nejváženější stařešinové. Cizinec musí být zdvořilý a přinést dárky. Mnohdy postačují peníze, jinde je nutné předem zakoupit například slepici nebo kozu. Při takovém setkání se bavíte o běžných záležitostech, a než dojde k samotné otázce na účel setkání, můžete si povídat i několik hodin. Čas opravdu tady, v zapadlém koutě světa, nehraje roli. Jakmile jste pozváni na rituál, ještě není vyhráno, protože se vůbec nemusíte líbit maskám. Případně se postavy za přítomnost cizince dožadují dalších darů. Pokud už sedíte vedle náčelníka, jste pod jeho ochranou, na váženém místě pro hosty, ale nepočítejte s tím, že budete fotografovat. Chtěli jste přece vidět rituál, a tak z váženého místa můžete hltat každý okamžik. Jen fotoaparát zůstane vypnutý. Na fotografování jsou Afričané obzvláště hákliví a získat povolení na snímání obřadu vyžaduje velké vyjednávací schopnosti a poměrně naditou peněženku.

Jedna z mála možností, kdy lze potkat více rozličných masek najednou, jsou nejrůznější festivaly, jako je třeba známý festival v Dédougou v západní části Burkina Fasa. Zde se nepravidelně jednou za několik let konají velká setkání a bývá často možnost vidět masky z různých koutů země i od sousedů. Ale i během festivalu musí člověk být obezřetný, protože průvodci masek nesnášejí fotografování a nerespektování tradic. Maska má přednost a v případě blízkého setkání je třeba vzdát úctu pokloněním nebo dárkem.

Mimo festivaly nejde přesně říci, kdy masky uvidíte naživo během skutečného rituálu. Vše závisí na okolnostech, klimatických podmínkách i situacích, které se odehrávají v komunitách lidí. Byl jsem v jedné vsi, kde měl být veliký obřad. K němu nakonec vůbec nedošlo. Duchové rozhodli, že je třeba čekat na příhodný čas. A tak my, co fungujeme podle jízdních řádů a hodinek, můžeme být netrpěliví a vidět v tom ztrátu času. „Já vůbec nechápu vás Evropany. Celý rok dřete, abyste mohli přiletět na pár týdnů poznávat Afriku. A sotva se vrátíte zpátky domů, zase pokračujete nanovo,“ prozradil mi svůj pohled na věc můj průvodce Pasqual. „Žil jsem ve Francii několik let, ale musel jsem utéct. Tady doma, v Africe, máme čas i na zamyšlení a setkání s duchy i našimi předky. Vždyť je máte i v Evropě, jen jim neumíte porozumět, a proto je hledáte u nás.“ Jednoduché odpovědi člověka, který už nepotřebuje hledat.


Atraktivní místa Burkina Fasa

  • Ouagadougou – na první pohled nevábné město plné ruchu a kolon aut na ucpaných silnicích. Ale jistý šarm města tu najdete a také výtečnou kuchyni a kulturní centra s pravidelnými koncerty. Důležitou předností jsou i fungující elektřina, občasný internet a životně důležité bankomaty.
  • Bobo Dioulasso – druhé největší město země a také hlavní město hudby a kultury. Tady potkáte ty nejznámější muzikanty ze západní Afriky u piva nebo jen tak na ulici. Nezapomenutelná je také bělostná hliněná mešita Grand Mosque.
  • Lac Tengrela – pro někoho možná obyčejné jezero porostlé lekníny, ale místní mnohé vodní plochy uctívají stejně jako jejich obyvatele. Jezero Tengrela je pověstné hroší populací, stačí si pronajmout loďku a tlustokožci jsou na dohled. Jen pozor, pokud vyrušíte hrochy, může to skončit i špatně. Tato zvířata jsou mnohem nebezpečnější než lvi. Mnohá jezera mají také posvátné krokodýly, které místní přikrmují slepicemi.
  • Sindou – nedaleko města Banfora na jihozápadě země se ukrývají fantastické skalní formace, divoká příroda i tradiční hliněné chýše. Cestovat touto lokalitou je jako ocitnout se v jiném světě.
  • Réservé de Nazinga – národní park, kde budete doslova zakopávat o slony. Žije jich tu okolo 800 a také se setkáte s buvoly, antilopami, a když budete mít štěstí, spatříte i krále savany – lva.
  • Tiébélé – oblast národa Kassena. Všudypřítomné monumentální baobaby jsou jako z pohádkových vyprávění. A když spatříte zdobené královské hliněné domy, to jste již pohlceni celým příběhem.
  • Jízda vlakem – možná pro někoho banální záležitost, ale zdejší železnice jako jedna z mála přežila koloniální pány. Proto se třikrát týdně vydá vlak na svoji trasu a je kolem toho spousta tlačenic a vypjatých situací. Vlak má sice jízdní řád, ale vyjede, až se to podaří. Obvykle jezdí turisté z Ouagadougou do Bobo Dioulassa. Cestou budete obdivovat krajinu i užívat si davy prodavačů, grilovaná kuřátka, arašídy na každé stanici a hory zavazadel místních, kteří do vlaku narvou i kozu nebo několik svázaných slepic. Komu by nestačila skoro celodenní jízda, může dojet až do Abidžanu v Pobřeží slonoviny. Podle jízdního řádu trvá celková cesta mezi metropolemi 36 hodin, ale legendy zmiňují i několikadenní zpoždění.

Republika spravedlivých

  • Burkina Faso neboli do roku 1984 také Horní Volta je poměrně nový stát, který vznikl na území bývalých francouzských koloniálních držav. Nezvyklý nový název znamená v překladu „Republika spravedlivých“. Země bez přístupu k moři má okolo 20 milionů obyvatel a patří k nejchudším v Africe. Vyprahlý pás Sahelu nenabízí rychlé zbohatnutí, většina obyvatel se věnuje pastevectví a zemědělství. I když země je chudá, obyvatelé jsou neuvěřitelně přátelští a pohostinní. Je to jedna z mála zemí, kde jsem byl pozván na návštěvu s večeří a přespáním, aniž by z této situace někdo něco očekával.
  • Pro mnohé cizince je rébusem název hlavního města Ouagadougou – Vagadugu, který místní zkracují na Ouaga: jednoduše Vaga. Krkolomný název zavedl vítězný náčelník kmene Nisi, který v 15. století přejmenoval oblast z původniho „Kumbee-Tenga“ na Ouagadougou, což znamená „vesnice, kde žije náčelník“. Tak tomu zůstalo i během období říše Mossi a stejně během období francouzské Horní Volty.

Dobré vědět

Jak se tam dostat: Celá západní Afrika je dobře propojena letecky s Evropou, jen musíte obvykle přesedat v Paříži, Bruselu nebo Casablance. Kdo by chtěl využít letadlo i na přepravu mezi státy na černém kontinentu, zaskočí ho cena letenek. Ta i na malé vzdálenosti často převyšuje cenu zpáteční letenky z Evropy. Cestovat po zemi je nejsnadnější, jen neexistují jízdní řády a vozidla jezdí, až se naplní. Což může trvat dokonce i několik dnů.

Bezpečnost: Aktuální situace v západní Africe je vzdálená od bezproblémového putování. Celou oblast Sahelu zachvátily náboženské spory a šíření radikálního islámu. To se projevuje nestabilitou a častými vojenskými převraty. Kdysi velmi oblíbená turistická destinace Mali se dnes navštěvuje v obrněném transportéru. Burkina Faso kvůli společné hranici je také neklidná, ale pokud dodržíte několik základních pravidel, cesta může být pohodová. Důležité je neubytovávat se v drahých hotelech, nechodit do vyhlášených restaurací a vyhýbat se velkým davům a tržištím. Tato místa bývají terčem nenávisti a občasné teroristické útoky míří na vše spojené především se západní kulturou. Levný hotýlek vám možná nezajistí komfort, ale zato bezpečí, protože vás tam nikdo nebude hledat. Jakmile opustíte velká města, ihned vás překvapí klid a zájem místních komunit, které vám pomohou. Lidé ve vesnicích často velice dobře vědí, kde operují bandité a v kolik hodin se přepadává na silnici. Jen se musíte připravit na setkání s náčelníky a starosty, kteří vás vyzpovídají, a jakmile jste přijati, jste pod jejich ochranou. Někdy takové představování trvá i několik hodin. A důležitým dokladem je očkovací průkaz: očkování proti žluté zimnici je kontrolováno častěji než váš cestovní pas.

Články z jiných titulů