Křehká krása s vůní slivovice. Prozkoumejte kraj, kde byli vždycky napřed a se vším si uměli poradit. Ať ho poznáte pěšky, nebo na kole, vždycky zažijete ryzí pohodu.
Vystřelte si na kamaráda
Výhodným výchozím bodem při pobytu na Valašsku je Rožnov pod Radhoštěm. Je tu všechno od známého skanzenu po sportovní vyžití. Jste-li tu s partou, můžete pustit uzdu svému adrenalinu třeba na outdoorovém přírodním hřišti při rekreačním či military paintballu. Jeden den můžete strávit i mezi skalami. Nabušení sportovci odsud dojedou za slabou půlhodinku k obzvláště náročné skále Medůvka. Koupat se zase dá na nedaleké přehradě Horní Bečva. Nesmíte vynechat ani výlet po beskydských horách a dojít až na Pustevny s překrásnou lidovou architekturou. Fotoaparát tu při výšlapu patří k povinné výbavě. Po cestě bude hodně co obdivovat. Pokud máte s sebou dětský kočárek, i pro vás se tu najde vhodná trasa. Naučná stezka přes hřeben Soláň měří osm kilometrů a začíná u Horského hotelu Čarták. Cestou potkáte několik zastavení, u kterých si přečtete pověst.
Od bohyně na kastraci a potom hned na panáka
Není muzeum jako muzeum. Na třinácti kilometrech najdete hned dvě, která se svým zaměřením zcela odlišují od ostatních. Kousek od Starého Hrozenkova v obci Žítková, konkrétně v osadě Čierné, je chalupa, která na první pohled vypadá jako každé jiné opečovávané stavení. Ale není. Ne v každém totiž bydlí bohyně. Žítkovští totiž měli bohyně vlastní a s podobně nadpřirozenými schopnostmi. Bohyně byly ženy s věšteckými schopnostmi a se silnými znalostmi léčivých bylin, pomocí kterých kurýrovaly lidi široko daleko. Řemeslo se dědilo zásadně jen z matek na dcery a bylo výsadou pouze této jedné obce. Samotné magické aktivitě se říkalo bohyňování a netýkalo se jen léčení. Když například někdo něco ukradl, bohyně ve svém vidění odhalila zloděje. Poslední bohyně Irma Gabrhelová v této chalupě žila celý život až do sklonku tisíciletí a s ní odešlo i toto pradávné umění.
Další povedenou zastávku si udělejte v obci Komňa a ptejte se po domku č. p. 6, ve kterém žil jistý Karel Toman s rodinou. Provozoval také velmi zvláštní a dnes již zaniklé řemeslo – zvěrokleštičství. Skutečně se živil tím, že kastroval hospodářská zvířata. Na Valašsku a Slovácku měli zvěrokleštiči zvláštní přezdívku. Říkalo se jim šviháci či miškáři. Měli dokonce i svůj speciální žargon – šviháčtinu. Tak například praseti se říkalo kvičák, beran byl vlnáč a varlata nesla označení kladiva. Řemeslo zaniklo v padesátých letech minulého století a nahradila ho veterinární služba. Jak vypadala domácnost takového miškáře, uvidíte právě v jeho bílomodrém domku.
Pokud pro vás byla návštěva těchto dvou muzeí poněkud silným zážitkem, který potřebujete trochu rozchodit, vydejte se do Vlčnova a završte den návštěvou muzea třetího. Téma tu je daleko prozaičtější. Jedná se o expozici lidových pálenic. Vystavených je tu třicet nadmíru užitečných zařízení, která sloužila v nejedné domácnosti. Nutno dodat, že dost z nich zabavil stát jako nelegálně užívané přístroje. Je tu i jedna kuriozitka. Měří pouhých sto čtyřiačtyřicet milimetrů a je plně funkční. Z jednoho pálení dostanete dva a půl mililitru slivovice.
Maják, piráti i exotická zvířata trochu naruby
Maják by měl stát u moře a piráty byste sice asi potkat nechtěli, ale když už by se vám to stalo, také byste je čekali na vodě. Nosorožce nebo levharta byste zase hledali určitě uprostřed africké savany. Jenže ve Starém Městě to mají jinak. Pirátské lodi chybí už jen Jack Sparrow a karibské slunce, ale maják byste od skutečného nerozeznali. Zvířátka nejsou skutečná, ale nevšednější byste sotva našli. Jsou totiž celá kovová, a přitom vyrobená v životní velikosti. V areálu společnosti zabývající se zpracováním odpadu neznají limity, a proto si všechny tyto atrakce vlastnoručně postavili. Vznikla tak neopakovatelná kovozoo, která je jediná svého druhu. Všech dvě stě padesát živočichů vyrobených z kovošrotu je dokonale propracovaných. Nechybí ani porodnice kovozoo. Součástí areálu je i maják Šrotík, ze kterého je krásný výhled na Bílé Karpaty i hřbety Chřibů. Až sem budete hledat cestu, orientujte se podle něho. Určitě neodejdete, aniž byste skrz naskrz prozkoumali letoun L-610, který jako první disponoval přetlakovou kabinou a integrálními palivovými nádržemi.
Příroda pro fajnšmekry
Pan Pospěch, majitel první soukromé biologické rezervace v Bílých Karpatech u obce Vyškovec. Do své rezervace nepouští velké davy, jen opravdové srdcaře. Pokud chcete splynout s přírodou, a to téměř doslova, protože si na terénní základnu přivezete vlastní stan, vodu budete čerpat ze studny, zapomenete na splachovací WC a zahodíte mobil, pak jste na Vlčích pramenech správně. Sice vystoupíte ze své komfortní zóny, ale získáte mnohem více. Doslova vás obejmou louky s léčivými rostlinami, svůj obraz uvidíte v křišťálové vodě četných studánek a hlavu budete zaklánět, abyste si prohlédli koruny staletých buků a dubů. Přiobjednat si můžete také terénní expedici za přírodou Bílých Karpat a výcvik vozidel offroad s instruktorem se speciálním výcvikem britské sekce NATO – BMATT.
Jak to viděli Cyril a Metoděj
S příchodem věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu většina prostých lidí konečně začala chápat, o čem víra vlastně je. Do té doby totiž kněžím jen stěží rozuměli, protože kázali latinsky či řecky. Ve chvíli, kdy boží slovo slyšeli ve svém rodném jazyce, se pohled na víru změnil. Do té doby ji přijímali spíše jen jako vyjádření poslušnosti panovníkovi. Přemýšleli jste někdy o tom, jak vlastně u nás vypadala krajina v devátém století a co soluňští bratři spatřili, když přijížděli k některému z velkomoravských hradisek? V archeologickém skanzenu v Modré to zjistíte. Základy budov jsou postavené podle skutečných historických vykopávek a nadzemní část odborníci zbudovali v duchu maximálně možných odhadů.
První, co misionáři již z dálky viděli, byly pochopitelně hradby. Ani vy o ně nebudete připraveni. Jedna z částí skanzenu je věnovaná obydlí prostých lidí, kteří pochopitelně tvořili většinu obyvatel. Jejich příbytkům se říká zemnice a bylo jich několik typů. Některé měly střechu opřenou o zem, kamennou pec a zahloubenou podlahu. Jinde byla pec venku, stěny tvořilo proutí omazané hlínou a uvnitř obydlí bývala vyhloubená jáma na skladování potravin a obilí. Slované bývali dobří řemeslníci, a proto si i vy některá z řemesel můžete vyzkoušet, a dokonce ochutnat i dobové jídlo. Abyste měli zážitek úplně dokonalý, vydejte se směrem na západ na skalní útvar s příznačným jménem Kazatelna, odkud kázal svatý Metoděj.
Astronomické cestování
Jistě jste slyšeli o chloubě pařížského Panthéonu – Foucaultově kyvadlu, které pomocí experimentu před sto padesáti lety dokázalo otáčení planety Země kolem své osy a potvrdilo zploštění Země na pólech. Jeho věrná kopie je zavěšená v rotundě uprostřed Libosadu neboli Květné zahrady v Kroměříži, která se svým významem rovná vile d’Esté v Tvili či vile Doria Pamphili v Římě. Ukázku tohoto fyzikálního pokusu můžete spatřit na vlastní oči. Na dvacet pět metrů dlouhé struně se houpe kulové závaží s hrotem, jež zaznamenává otáčení Země a její dráhu do uhlazeného písku pod sebou.
Pro bačkory a za tradicemi do Valašských Klobouků
Valašské Klobouky i okolí města jsou doslova pokladnicí lidových tradic. O místních jarmarcích se ještě dlouho povídá. Stejný věhlas, který se donesl až do daleké Prahy, mají valašské papuče. Po staletí se na zdejších kamenitých kopcích pasou ovce. Jejich vlna a kůže se staly vděčným materiálem. Můžete si vybrat z několika desítek vzorů, a dokonce vám tu domácí obuv ušijí i na míru. Na vás už jen bude vybrat si barvu, vzor, míru zateplení a typ. K dispozici jsou i vlněné kozačky či důchodky. Malých obchůdků je tu hned několik.
Jen dvacet minut jihovýchodně leží maličká osada Sidonie. K vidění je tu jedinečná kolonie sklářských domků, mezi kterými stály pece na chleba, které se roztápěly každý týden. Takové pečení nebyla nijak jednoduchá práce. Těsto se zadělávalo ve vaně a celý proces trval několik hodin. Dodnes se zachovalo celých devět pecí. Schválně, jestli je všechny spočítáte. Vydáte-li se ale od Valašských Klobouků směrem na západ, po šesti kilometrech dorazíte do vesničky Vlachovice, která drží prvenství v počtu sušíren ovoce. Ve vizovickém a valašskoklobouckém okrese jste ještě před sto lety mohli napočítat více než devět set takových míst. Dnes by vám na to stačily dvě ruce. Nejstarší sušírně je už skoro dvě stě let a jmenuje se Míšova. Naopak nejmladší nese název sušírna Dokopy.
Hvězdná pětka
Následující cíle nejspíš znáte, ale proč je nezařadit do itineráře? Stojí za to!
- Zámek Buchlovice s rozsáhlými sbírkami, krásným parkem, malou zoo a fuchsiemi
- Hrad Buchlov s širokou možností prohlídek, vyhlídkovou věží a tajuplnou egyptskou mumií
- Zoo Zlín se zvířaty ze všech kontinentů, lanovým centrem a zámkem Lešná
- Pulčínské skály s pískovcovým labyrintem mezi obrovskými balvany
- Živá voda v Modré u Velehradu - největší sladkovodní tunel v přírodě v celé Evropě
