Volarské menhiry

Volarské menhiry Zdroj: Ladislav Němec, MAFRA, Profimedia.cz

Soumarské rašeliniště
Rechle u Lenory
Volarský seník
Volary
5 Fotogalerie

Tip na výlet: Pradávné menhiry u šumavského městečka Volary a další zajímavosti v okolí

Jakub Smutný

Volary mají necelé čtyři tisíce obyvatel a leží uvnitř Chráněné krajinné oblasti Šumava, těsně u hranic národního parku. Založeny byly patrně ve 13. nebo 14. století při kolonizaci Šumavy a postupně se staly největším soumarským sídlem na české straně Zlaté stezky, což byla důležitá obchodní trasa spojující Pasov s českými zeměmi. Ukážeme vám, co ve Volarech a v jejich nejbližším okolí stojí za vidění.

Volary patří k okresu Prachatice a právě z Prachatic jsou nejsnadněji dostupné hromadnou dopravou, a to vlakem i autobusem. Po železnici se sem nicméně dostanete i ze vzdálenějších Strakonic, případně s jedním přestupem i z Českých Budějovic.

Volarské menhiry

Volarské menhiry jsou nejstarší, a přitom zároveň nejnovější zdejší pamětihodností. Jedná se o skutečné předkřesťanské menhiry, jejichž stáří je odhadováno na několik tisíc let. S Volary ovšem nemají historicky nic společného, původně totiž stály v Krušných horách nedaleko Chomutova. Původní lokalitu nicméně zničila výstavba silnice, a tak byly v roce 2007 zásluhou geologa Pavla Poláka převezeny právě sem. Na pahorku nad volarským Starým městem tak dnes stojí jedenáct vztyčených megalitických kamenných bloků. Nejvyšší stéla je uprostřed, ostatní pak kolem ní tvoří kruh.

Roubené „volarské“ domy

Kolonisté z rakouského Tyrolska s sebou v šestnáctém století na Šumavu přinesli alpskou architekturu dřevěného vesnického domu, který má všechny hospodářské prostory pod jednou střechou. Tzv. „volarský dům“ se tu stal dominantní stavbou, alpských roubenek tohoto typu zde vyrostlo až ke dvěma stovkám. Ještě po druhé světové válce se Volary mohly pyšnit titulem nejrozsáhlejšího dochovaného sídla sestávajícího z roubených staveb v Evropě.

Druhá polovina dvacátého století ovšem znamenala zkázu. Noví obyvatelé města se s alpskou architekturou nesžili, roubenky chátraly a do dneška se jich dochovalo jen zhruba patnáct. Zbylé domy jsou dnes chráněny jako vesnická památková rezervace a najdete je především v severní části obce – v ulicích Česká, Budějovická nebo K. V. Raise.

Kostel svaté Kateřiny

Dominantou volarského náměstí je barokní kostel svaté Kateřiny ze sedmnáctého století. Byl vystavěn Janem Canevallem na pozůstatcích staršího zbořeného gotického kostela. Gotické základy má dodnes kostelní věž a v tomto ohledu se jedná o nejstarší dochovanou stavbu v městečku.

Kamenáč

Vrch Kamenáč se tyčí severovýchodně od Volar. Na jeho úbočí najdete křížovou cestu. Má čtrnáct zastavení. Tvoří ji dvanáct dioritových kapliček, schodiště s křížem a sochami Panny Marie a svatého Jana Evangelisty a skalka s Božím hrobem. Z Volar ke Kamenáči vedou dvě aleje.

Naučná stezka Soumarské rašeliniště

Zhruba kilometr a půl dlouhou naučnou stezku vedoucí jedním z mnoha rašelinišť obklopujících tok Teplé Vltavy najdete u vlakové zastávky Soumarský most, asi pět kilometrů západně od Volar. Její součástí je i zhruba deset metrů vysoká vyhlídková věž, nabízející pěkný kruhový rozhled na celé rašeliniště. V zimních a jarních měsících je ovšem stezka nepřístupná z důvodu ochrany vzácných živočichů.

Rechle u Lenory

Po dalších dvou kilometrech od Soumarského mostu proti proudu Teplé Vltavy vás na začátku obce Lenora může upoutat zajímavá krytá dřevěná lávka z konce devatenáctého století. Říká se jí rechle (z německého „Rechen“ – hrábě). Spíš než jako most ovšem rechle původně sloužily k zadržování splavovaného dříví, které po řece putovalo do papíren v níže položeném Větřní. Můstek je dnes chráněn jako kulturní památka.

Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii: