O poltárský most se místní snaží maximálně pečovat. Pár desítek metrů stranou se pak tyčí prostá budova pozoruhodné empírové evangelické modlitebny.

O poltárský most se místní snaží maximálně pečovat. Pár desítek metrů stranou se pak tyčí prostá budova pozoruhodné empírové evangelické modlitebny. Zdroj: Jakub Hloušek

Mosty nájezdníků i milovníků. To jsou Turecké mosty na Slovensku

K čemu sloužily mosty, které Turci postavili na území dnešního Slovenska? Většinou pro pohyb vojsk, ale také – alespoň podle legendy –, aby usnadnily cestu do harému. Na Slovensku takových půvabných staveb najdeme hned několik.

V oboru staveb mostů se Turci ukázali jako opravdoví mistři řemesla. Ohromné množství se jich šťastně dožilo dneška a jsou stále roztroušeny po různých koutech jihovýchodní Evropy. Některé stále úspěšně slouží původnímu účelu. Jiné zase přitahují turisty. A ostatní setrvávají beznadějně osiřelé v hlubokých zarostlých roklích, zcela odstřižené od dávných komunikačních tepen, které se mezitím přesunuly úplně jinam. Pod osmanskou správu krátce patřila část dnešního Slovenska. Tam se dochovalo několik starobylých mostů, jejichž vznik bývá spojován právě s Turky. Proto všechny bez výhrady nesou jednoduché výstižné pojmenování – Turecký most. Ten největší, nejznámější a nejsnadněji přístupný se klene kousek od města Poltáru. Tady u posledních domů místní části Zelené překonává zatím neduživý tok řeky Ipeľ.

Původ neznámý

Podle lidového podání měli most během šestnáctého či sedmnáctého století postavit Turci. Občas bývá označován za třetí nejstarší dochovaný most Slovenska. Jenže jeho turecký původ je často hodnověrnými argumenty zpochybňován. Stavba mostu se dává do souvislosti s budováním nové poštovní trasy v osmnáctém století. Navíc Turci v případě užších toků standardně preferovali jednoobloukové mosty. Přestože navenek působí velmi letitým dojmem, tak aktuální tvář poltárského mostu pochází až z druhé půle předminulého století, kdy absolvoval kompletní přestavbu. Nakolik se nový „facelift“ odlišuje od původního vzhledu, zůstává nejasné. Ale úpravy proběhly s maximálním využitím recyklace stavebního materiálu.

Ještě nedávno po poltárském mostě duněl moderní provoz. Nyní slouží výhradně pěším. Zároveň už delší dobu patří k chráněným technickým památkám. Poměrně hojně zde zastavují motoristé, navíc kolem vede trasa cyklistické naučné stezky.

Zázračná studánka

Zatímco kolem mostu v Poltáru vede rušná komunikace, u Tureckého mostu poblíž Nové Vsi nad Žitavou se takřka zastavil čas. Po přilehlé okresce projede sotva pár aut za hodinu. Návštěvníci sem míří hlavně kvůli poutnímu areálu Studnička, na jehož okraji se most nachází. Zde se už od předminulého století zastavovali pocestní. U léčivého pramene, kde se prý kdysi pasáčkovi zjevila Panna Maria, se krátce modlili. Mostem dříve procházela hranice dvou žup a též se zde vybíralo mýto. I přes něj ještě před sotva dvaceti lety svištěla auta. Nyní se Turecký most schovává trošku bokem obklopen břehovými porosty potoka Drevenice. Avšak tři úchvatné kamenné oblouky jasně září z okolní zeleně. A pořád si drží monumentální ráz technického díla harmonicky srostlého s přírodou. Mostovku pokrývá koberec svěží trávy, což jen zvýrazňuje příjemnou atmosféru.

Ani tady nejsou turecké kořeny jednoznačně dokázány. Experti jej dle architektonického provedení řadí do závěru barokní epochy. Celkový odhad ovšem opět kolísá mezi patnáctým až osmnáctým stoletím. Místní pověsti tvrdí, že most vystavěli turečtí válečníci, aby mohli snadněji postupovat se svými jednotkami. Na samém jihu Nitranského kraje stojí nedaleko obce Iža další Turecký most. Ten je ale značně zchátralý a zcela utopený v bujné vegetaci.


Pohodlně za rozkošemi

Slovenským rudohořím krátce vedla severní hranice osmanského impéria. Tam si v Rimavské Sobotě - Sobôtce - Turci postavili svoji nejsevernější pevnůstku. Z ní bohužel zbyly pouze skromné ruiny. Ještě do počátku šedesátých let minulého století se tu pyšně rozpínal unikátní šestiobloukový Turecký most. Tato vzácná památka byla necitlivě zbořena. Rovněž tady je silně diskutabilní, zda skutečně šlo o osmanské dílo. Nicméně se dříve v Rimavské Sobotě šeptalo, že tureckému správci prý ulehčoval cestu do jeho letohrádku v Pokoradzi, kde kromě soukromé rezidence také měl svůj harém.