Kostelík sv. Margity Antiochijské

Kostelík sv. Margity Antiochijské Zdroj: Profimedia.cz

Kostelík sv. Margity Antiochijské
Kostelík sv. Margity Antiochijské
Kostelík sv. Margity Antiochijské
4 Fotogalerie

Kostelík sv. Margity Antiochijské: Nejstarší dochovaná sakrální stavba v bývalém Československu

Jiří Sladký

Kopčanský kostelík sv. Margity Antiochijské sice leží geograficky už na Slovensku, ale jeho historie je tak pevně spjata s dějinami Velkomoravské říše i s počátky českého státu, že je snad možné si ho trochu přivlastnit.

Sakrální stavba má slavnou minulost. Zdejší kostel totiž stál již tehdy, když v Čechách umírá první známý Přemyslovec, Bořivoj, a patrně pamatuje i oba soluňské bratry Konstantina (Cyrila) a Metoděje, kteří na území Velké Moravy přišli kolem roku 864. Je to jediný stojící kostel Velkomoravské říše, nejstarší dochovaná stavba v bývalém Československu, snad i v podstatné části střední Evropy.

Už první pohled na nevelkou kamennou budovu dává člověku tušit, že stojí před něčím výjimečným. Pouhý pohled napovídá o spoustě ukryté energie. Nevšední, dolů se rozšiřující tělo chrámu, pestrý sled vazeb a materiálů, různorodý kámen štípaný a lámaný. Strohý gotický ráz, ale také cosi z habánských dvorů. Úzká, malá okénka mají ovšem románský oblouk, ta jsou původní, rekonstruovaná a dnes vyplněná historizujícím sklem. Základy obklopuje pás kamenů, pořádné kusy vápence s otisky mořských ulit. Atmosféra najednou připomene románské Středomoří, Byzanc, civilizace mnohem starší… Dva štíty působivě řazené za sebou. A pak severní průčelí lodi - zeď se dvěma oky původních oken, celá kamenná stěna z vyskládaných plochých kusů pískovce.

Mezi dvě řeky - Moravu a Nitru - umisťují dnes historikové krystalizační jádro Velkomoravské říše. Maďarské nájezdy sice rozsáhlou říši v letech 902-906 rozvrátily, z jejích trosek ale vzešla tři středoevropská království: české, polské a uherské. K velkomoravskému centru „Pevnost Morava“ (tak se podle některých badatelů nazývalo sídlo na pravém břehu řeky, dnes archeologický areál Mikulčice-Valy) jsou to od sv. Margity přes řeku vzdušnou čarou pouhé dva kilometry. Co má ale společného malý kostelík s Velkou Moravou?

O vývoji nejbližšího území kolem kostela v období od 9. do 14. století toho moc nevíme. Nejstarší písemná zmínka o něm pochází z roku 1554. Zaznamenává jej i mapa J. A. Komenského z roku 1627. Kostelík uprostřed polí na pomezí Moravy a Slovenska nevynikal ničím pozoruhodným a dlouho nezajímal ani historiky, ani archeology. Otázku, kdo, kdy a proč postavil tento kostel v nivě Moravy, si nikdo z nich nepoložil.

Druhý, mikulčický břeh přitom přitahoval archeology dlouhá léta. Od roku 1954 tu postupně odkryli slovanské hradiště, založené patrně v 6. století, které se o dvě století později rozrostlo na bohaté, opevněné město. Snad samotné ústředí celé říše, vždyť s okolními osadami zabíralo na tu dobu úctyhodných 200 hektarů.

V knížecí akropoli a jejím okolí nalezli archeologové základová torza dvanácti kostelů. Jeden cenný nález doslova zastiňoval druhý. I po půlstoletí vykopávek ale badatelům na území Velké Moravy něco chybělo: stojící kostel anebo jiná původní stavba z 9. či 10. století.

Záhada rozluštěna?

Když se v půli 90. let začalo kolem kopčanského kostela něco dít, nikdo netušil, že se rodí archeologická senzace. Od roku 1998 už zrála svůdná hypotéza, a když přímo před kostelem našli loni velkomoravské hroby velmožů se zlatými šperky, byl objev na světě: Sv. Margita je 13. kostelem mikulčickokopčanské sídelní aglomerace!

První archeologický výzkum v roce 1961 označuje kostel sv. Margity za gotickou památku. Více než 30 let se pak v kostelíku neprováděly žádné archeologické práce. Až do roku 1994, kdy průzkum jižní fasády odkryl gotická okna. Impulzem pro další průzkum se ovšem stal objev zdiva mimo vlastní kostel - pozůstatků předsíně, tzv. nartexu. Teprve teď začíná pátrání a další děj se odvíjí jako při detektivce. Do roku 1998 je kostel sv. Margity považován za raně gotickou stavbu nejpozději z konce 12. století. Následující nález hrobu z 11. století v lodi kostela posouvá vznik stavby do období 10., maximálně první čtvrtiny 11. století. Už je jasné, že nejde o gotickou, nýbrž románskou stavbu, ale ani to není zdaleka poslední objev. Vykopávky v okolí v průběhu let 1998-2000 potvrzují jeho úzký vztah k mikulčické pevnosti. Odtud vedla historická cesta přes řeku Moravu ke kopčanskému kostelu a dál na východ.

Roku 2004 dochází k radikálnímu obratu v určení historického stáří kostela. Objev tří hrobů v původním půdorysu kostela umisťuje jeho založení do vrcholného velkomoravského období. Našly se v nich typické velkomoravské šperky zhruba z 9. století - dva pozlacené bronzové gombíky, stříbrná a zlatá náušnice. Archeologický nález spolehlivě datuje výstavbu kostela sv. Margity do období vlády knížete Rastislava I. (846-870) nebo Svatopluka I. (870-894).

Výjimečný objev snese srovnání přinejmenším s nálezem pozůstatků prvního zděného velkomoravského kostela v Mikulčicích, Pohansku nebo ve Starém Městě. Kostel. sv. Margity Antiochijské je zatím jediným, v hmotě takřka úplně dochovaným kostelem z velkomoravského období. Jednotlivé prostory se řadí za sebou: nartex - loď - presbyterium. Vytvářejí tak dispozici, jejíž přímé vzory je třeba hledat v karolinském kulturním okruhu. Takové stavby vznikaly ve střední a západní Evropě mezi 8.-11. stoletím, po biskupské synodě roku 796, která dala impulz k šíření křesťanství na sever od Dunaje.

Kostel a sídliště, která se kolem rozkládala, možná nebyla jen předpolím, východní periferií města rodu Mojmírovců. Když na místě předsíně nalezli archeologové zbytky zahloubeného zdiva, narazili na další záhadu. Nalezený prostor nemusel být jen hrobkou či křtitelnicí... Funkci kostela dnes ještě neznáme. Vezmeme-li v úvahu, že právě kostely s nartexem patřily v té době k nejvýznamnějším a největším sakrálním stavbám, není vyloučeno, že další bádání přinese nová překvapení.