Kostel Petra a Pavla v Kralovicích ukrývá nejstarší mumii v České republice
Věděli jste, že nejstarší české mumie jsou ukryty v kryptě pod naprosto úchvatným, ale přesto poměrně neznámým kostelem v Kralovicích? Tou úplně nejstarší je Florián Gryspek a to, že je nejstarší mumií v republice, je na něm to nejméně zajímavé.
Když jsem poprvé stanula před kostelem svatých Petra a Pavla, přišlo mi neuvěřitelné, že na to, že jsem v tomto regionu vyrostla a v Kralovicích jsem byla víckrát, než dokážu spočítat, jsem o existenci tohoto kostela až do nedávna vůbec nevěděla. Nedalekou Mariánskou Týnici zná asi každý, kdo má Plzeňsko trochu procestované, ale tento naprosto fascinující kostel, který si myslím, že jí může architektonicky i zajímavostmi směle konkurovat, mnohý návštěvník Kralovic vůbec nezaznamená. Jeho úchvatná renesanční fasáda by z něj sama o sobě dělala místo hodné návštěvy, nicméně když jsem se dozvěděla o tom, že v kryptě pod ním leží nejstarší české mumie, absolutně jsem nechápala, jak je možné, že nepatří mezi nejnavštěvovanější turistické destinace západních Čech. Musím připustit, že je kostel poněkud nešťastně umístěn a z hlavního náměstí téměř vůbec není vidět, nicméně maličké náměstí Floriána Gryspeka, na kterém zpoza několika stromů vykukuje, má z celých Kralovic tu nepůsobivější atmosféru.
Z ostudy pýchou města
„Kostel se začal rekonstruovat a restaurovat teprve poměrně nedávno,“ informuje mě pan Soukup, předseda spolku Gryspek, společnosti dobrovolníků, která se o kostel pomáhá starat. „Dřív býval spíš ostudou Kralovic, ale v roce 1995 jsme získali první dotace na rekonstrukci exteriéru.“ Ta se, dle mého oka laika, více než zdařila. Takhle pěkný kostel jsem v tomto regionu dlouho neviděla a jeho kombinace gotických prvků a krásné renesanční fasády zdobené sgrafitem připomíná spíše svatostánky v severní Itálii. Za onou rekonstrukcí, která udělala z ostudy dominantu města, stojí zmíněný kralovický spolek. I když první zásadní zušlechtění na něm provedl právě Florián Gryspek, když v druhé polovině šestnáctého století nechal původní gotický kostelík dle plánů Bonifáce Wolmuta, dvorního architekta císaře Ferdinanda I., přestavět do jeho současné krásy. Kdo tedy ten Gryspek vlastně byl a jak se císařský architekt dostal do městečka, jako jsou Kralovice?
Jak Florián do Čech přišel
Florián Griespek von Griespach se narodil roku 1509 v Innsbrucku jako druhorozený syn dvorního rady krále Karla V., takže se mu díky jeho postavení dostalo dobrého vzdělání. Studoval v Itálii a ve Francii a byl velmi nadaný na jazyky, což mu bylo ku prospěchu, když se král rozhodl ho jako mladého rytíře poslat na dvůr svého bratra Ferdinanda I., který jako první Habsburk vládl českým zemím. Florián do Prahy přijel jako nemajetný, dvacetiletý rytíř. Jeho pracovitost a inteligence mu ovšem záhy získaly Ferdinandovy sympatie, což odstartovalo jeho kariéru v králových službách. Od roku 1530 pracoval v registratuře dvorské kanceláře, kde se začal učit česky. Když ho král o dva roky později jmenoval sekretářem místní královské komory, českého písaře Florián už nepotřeboval, neboť jazyk prý ovládal natolik dobře, že písemnostem bez problémů rozuměl sám. V této době také zřejmě metamorfoval z Griespeka na Gryspeka, když tuto českou zkomoleninu svého příjmení sám začal používat.
Ve službách krále
Dalším milníkem ve Floriánově kariéře bylo jmenování královým osobním sekretářem. Ferdinandovo upřednostňování přivandrovalého Gryspeka vyvolávalo značnou nevoli v řadách české šlechty a stížnosti komorních radů král nakonec poměrně neortodoxně vyřešil tím, že Floriána roku 1537 jmenoval jedním z nich. Ten pak obě pozice souběžně zastával jedenáct let a dařilo se mu na nich znamenitě, neboť kromě toho, že se za jeho působení česká komora těšila své největší úspěšnosti a politickému vlivu, i sám Florián značně zbohatl a nabyl panství úctyhodných rozměrů. Patřily mezi ně mimo jiné Nelahozeves, Kralovice, Kaceřov, Mirošov, Nečtiny, Liblín a Rožmitál, na kterých si nechal zbudovat renesanční zámky. Jako osobní sekretář krále dohlížel na stavební projekty a jejich styl a kontakty na italské stavební mistry pak využíval při stavbě svých osobních rezidencí na zmíněných panstvích. V renesančním stylu nechal přestavět i kostel v Kralovicích, které byly na jeho žádost roku 1547 králem povýšeny na město.
Rosina a 24 potomků
Na vrcholku kariéry se téměř třicetiletý Florián začal poohlížet po nevěstě. Protestantská česká šlechta nepřicházela v úvahu, takže se vydal hledat do rodného Tyrolska, kde nakonec našel třináctiletou Rosinu Höltzovou, dceru prezidenta tamní královské komory. S tou se odstěhoval na rodinné sídlo, které si nechal vybudovat v Kaceřově, kde podle plánů stavitele Giovanniho de Statia přestavěl původní, gotickou tvrz na zámek ve stylu vrcholné renesance, který zde stojí dnes. Stavba obsahovala řadu technických vymožeností, jako vodovod a vytápění šachtami ve zdech. Velikost kaceřovského zámku dá rovněž tušit, že byl plánovaný pro velkou rodinu. Během 34 let manželství Rosina Floriánovi porodila neuvěřitelných 24 potomků (při porodu nejmladšího syna Blažeje zemřela). Děti se Florián snažil zabezpečit tím, že syny poslal na studia, a ač sám celoživotní katolík, děti vychovával v duchu evangelických Čech, takže se z nich pak staly žádané partie pro českou pohusitskou šlechtu.
Rodinná hrobka
Jak už nasvědčuje fakt, že zarytý katolík Florián své děti vychovával k protestantství, aby jim zabezpečil dobrou budoucnost, jeho postoj k náboženství byl všeobecně velmi liberální. „Mše se v krkalovickém kostele světily v obou náboženstvích a faráři se tu střídali,“ informuje mě pan Soukup během úžasně zajímavé prohlídky kostela. „Někdy se prý dokonce i poprali,“ dodá s úsměvem.
Stojíme v hlavní lodi kostela Petra a Pavla a stejně jako ona dvě náboženství, která tu – zjevně ne zcela bez problémů – koexistovala, i jeho architektura je zajímavou směsicí gotiky a renesance. Nad hlavami nám na kůru trůní varhany, jejichž píšťaly dal roku 1666 plaský opat ulít z cínových rakví z gryspekovské rodinné hrobky, která leží pod kostelem. Právě při tomto vyrabování krypty se zjistilo, že ventilační systém, kterým je vybavena, poskytoval ideální podmínky k přirozené mumifikaci a těla pochovaných, z nichž někteří v rakvích v té době spočívali téměř sto let, byla velmi dobře zachovalá.
Dva Floriánové
Jednou z těchto mumií je sám Florián, který nechal hrobku zbudovat. „Je to ten uprostřed, pod tím křížkem,“ ukazuje prstem pan Soukup. „To je jeden,“ dodá s lišáckým úsměvem, „druhý je tady na kraji. Obzvláště v 19. století se kralovické mumie těšily velkému zájmu veřejnosti, který s sebou ale přinesl i vandalismus, takže některé z nich se zachovaly jen částečně, a tím, jak se s nimi manipulovalo, není jisté, kdo je kdo,“ pokračuje. Prostřední „Florián“ má na sobě podle odborníků na historii odívání nejstarší šaty, takže by patriarchou rodu Gryspeků mohl být on. S určitostí to může potvrdit pouze analýza DNA, která je ovšem natolik nákladná, že je sice na programu spolku Gryspek, ale momentálně je prioritou dokončení obnovy interiéru kostela.
Epitaf
Nad vchodem do krypty visí neuvěřitelně zdobný, obrovský epitaf s portrétem Floriána a Rosiny, který roku 2012 podstoupil celkové restaurování. Zajímavostí je, že při ní byl ve zdi za ním objeven výklenek, ve kterém stála dóza, do které autoři epitafu uložili dokumentaci o jeho tvorbě. Vytvořit ho na památku rodičů nechaly na konci 16. století jejich děti. Florián sám se aktivně účastnil politického dění v Čechách prakticky až do své smrti, tedy do úctyhodných 58 let, a po Ferdinandovi I. sloužil a radil i Maxmilánu II. a Rudolfu II. Na konci svého života byl patriarchou obrovské rodiny a úspěšným politikem s ohromným panstvím a majetkem. Jeho dědici ovšem za účast ve stavovském povstání o všechno přišli a jméno Gryspeků – na to, jak velký majetek svého času vlastnili – upadlo v zapomnění. Natolik, že i když Floriána (dokonce dva!) můžete dnes spatřit coby nejstarší českou mumii, což by samo o sobě mělo stačit k tomu, aby byl stejně známý jako za života, mnohý obyvatel Plzeňska, o turistech nemluvě, ho vůbec nezná.
Nezdolná práce všechno překoná
Na druhou stranu měl Florián ale štěstí, že se místní nadšenci o kralovický kostel starají a díky jejich snahám získat prostředky na opravy se sice velmi pomalu, ale jistě začíná blížit své někdejší kráse. Opravy kostela zachovaly i kryptu a mumie v ní. Své motto si spolek Gryspek vypůjčil z Vergilia: Improbus labor omnia vincit – Nezdolná práce všechno překoná. Myslím, že to hezky shrnuje, s jakým zapálením se tento neznámý, leč zcela fascinující kostel a kousek důležité historie spjatý s ním snaží zachránit. Florián Gryspek, který do Čech přijel coby chudý tyrolský rytíř a během několika let se vypracoval na jednu z nejvýznamnějších postav předbělohorské politické scény, si zaslouží, aby se na to, že je stále „mezi námi”, nezapomnělo.
Tipy na výlety
Po Gryspekových panstvích na Plzeňsku
Vydáte-li se kralovický kostel a kryptu navštívit, doporučuji vám ještě následující zastávky na okolních zámcích a zajímavostech.
- Z Kralovic je to poměrně blízko na zámek Kaceřov, který je považován za jednu z nejcennějších památek renesanční architektury v Čechách. Toto Floriánovo rodové sídlo se docela dobře dochovalo dodnes. Zámek je v soukromém vlastnictví a aktuálně je možné ho navštívit pouze po dohodě s majitelem. Samotný exteriér i místo, kde stojí, ovšem rozhodně stojí za zastavení.
- O něco jižněji se nachází Mirošov, kde si Floriánův syn Ferdinand nechal zbudovat renesanční tvrz, která se dochovala coby severní křídlo pěkného barokního zámku, který zde stojí dnes.
- Gryspekům patřily i Padrťské rybníky v samém srdci Brd, které jsou z Mirošova, co by kamenem dohodil. Jsou obklopeny překrásnou přírodou a několika významnými vrchy (včetně druhé nejvyšší hory Brd), na nichž jsou k vidění zajímavé skalní útvary. Rybníky nesou název zaniklé hutnické obce Padrť, jejíž obyvatelé byli po nástupu komunistického režimu násilně vysídleni, když bylo rozhodnuto o připojení území Padrtě a několika sousedních vesnic k Vojenskému újezdu Brdy. Vesnice byly poté vojenskými demoličními útvary srovnány se zemí. Přesto dodnes v okolí rybníků najdete zbytky některých stavení, cedule bývalého vojenského prostoru, památníky a další smutné připomínky historie, která se zde odehrála.
- Posledním zastavením může být Rožmitál pod Třemšínem, kde za vlastnictví Gryspeků proběhly mnohé stavební projekty, včetně výstavby renesančního křídla místního zámku, zřízení pivovaru a zbudování opevnění.
