Ostrovní opatství Le Mont-Saint-Michel

Ostrovní opatství Le Mont-Saint-Michel Zdroj: Profimedia.cz

Ostrovní opatství Le Mont-Saint-Michel
Ostrovní opatství Le Mont-Saint-Michel
3
Fotogalerie

Masové turistice odzvonilo. Le Mont-Saint-Michel učí, jak cestovat „pomalu“

Ostrovní opatství Le Mont-Saint-Michel je po Paříži druhým nejnavštěvovanějším místem Francie. Ikonický obraz štíhlých gotických věží, které se spolu s masivními hradbami dramaticky zvedají z moře, touží ročně spatřit miliony turistů. A právě ti se mají paradoxně stát součástí nového plánu udržitelného rozvoje, který má Horu svatého Michala ochránit a zachovat pro budoucí generace.

Poutavá historie tajemného opatství sahá až do roku 708. Tehdy se měl ve snu zjevit archanděl Michael biskupu Aubertovi z nedalekého Avranches a požádat ho, aby v místě, kde dnes stojí opatství, vybudoval svatyni zasvěcenou jeho jménu. Archanděl měl údajně biskupovi vsunout prst do hlavy a udělat díru do lebky, aby svůj požadavek zdůraznil. Není proto divu, že biskup úkol beze zbytku splnil. Po vysvěcení se stala tajuplná hora v Normandii cílem poutníků z celého světa.

Roku 966 daroval Richard I., vévoda z Normandie, kapli benediktinům, kteří zde založili opatství, jež se postupně rozrůstalo. Hora se pak stala centrem vzdělanosti, pevností i nedobytnou baštou. Angličané se Le Mont-Saint-Michel snažili během stoleté války dobýt třikrát, ale vždy bezúspěšně. Po válce se hora stala symbolem národní identity, což přetrvává dodnes. Fakt, že během Velké francouzské revoluce sloužil ostrov jako žalář pro politické vězně, dnes už nikoho netrápí. Návštěvníci mohou horu vnímat tak, jak ji viděli středověcí poutníci. Pokud si ovšem odmyslí nekonečné davy dalších turistů, které ke kulisám Le Mont-Saint-Michel po desetiletí patřily.

Znovu ostrovem

V roce 1878 byla pro snadnější přístup k hoře vystavena hráz, kvůli které se v zátoce začalo hromadit bahno nesené přílivem, což ohrožovalo samotný ostrov. Proto se roku 2015 pustilo UNESCO do rozsáhlých iniciativ udržitelnosti, počínaje rozsáhlým inženýrským projektem, který měl za cíl obnovit námořní charakter Le Mont-Saint-Michel, a zajistit jeho ostrovní statut.

„Naším cílem je ochránit Le Mont-Saint-Michel pro budoucí generace,“ říká Thomas Velter, ředitel Epic du Mont, nového orgánu dohlížejícího na obnovu místa. „Řešením je udržitelný cestovní ruch, lepší řízení toku turistů a citlivý přístup k okolní přírodě,“ doplnil v rozhovoru pro National Geographic.

Cestou je tedy podpora kvality na úkor kvantity. „Tak jako dnes si poutníci kupovali talismany na památku ze své cesty,“ vysvětluje Thomas Velter, „i dnes je Grande Rue, hlavní tepna přes Le Mont-Saint-Michel, lemována obchody se suvenýry. Venkovní stánky, které zde v minulosti stály, už ale v úzké uličce být nesmějí. K dostání jsou tu namísto cetek jen kvalitní a původní řemeslné výrobky.“

„Zimními bestsellery jsou vlněné svetry od Saint James, 130 let staré oděvní značky, kterou francouzská vláda klasifikuje jako Living Heritage Company. Tyto svetry, původně navržené jako ,druhá kůže‘ pro rybáře, tu budou k dostání spolu s ostatními produkty místních řemeslníků,“ doplňuje.

Delší a lepší

Změnou infrastruktury, přesunem parkoviště a regulací počtu turistů dochází postupně k tomu, že vymizeli „rychlonávštěvníci“, kteří chtějí autobusem za jediný den objet celou Francii. „Návštěva ostrova obvykle zabere celý den, protože kromě architektury lákají lidi i zátoky. „Návštěvníci se něco dozvědí o specifické flóře a fauně regionu a zároveň jdou po stopách poutníků, kteří překročili záliv při odlivu,“ popisuje jeden z průvodců. „Je to navíc jedno z nejlepších míst pro pozorování ptactva v Evropě,“ doplňuje Sébastien Provost, ornitolog, který před čtyřmi lety spustil Birding Mont-Saint-Michel. „Zátoka je místem setkávání různých populací migrujících ptáků, jako je například husa Brant, která sem na zimu létá až ze Sibiře,“ dodává.

Návrat k duchovním kořenům

Tisíc let poté, co byl položen první kámen opatství, získává Le Mont-Saint-Michel svůj ztracený obraz. Pomalý turismus a podpora lokálních akcí, jako jsou divadelní představení na přehradě Couesnon nebo výstavy v Avranches, přitahují návštěvníky na další místa spojená s horou a vybízejí k delšímu pobytu.

Nejenže návštěva tohoto kouzelného místa bude nyní mnohem intenzivnější, duchovnější a příjemnější, ale také méně devastující. Kyvadlové dopravní prostředky, které ostrov spojují s pevninou, jsou poháněné biopalivem a zážitky na ostrově se proměňují podle sezony. Hlavní turistický boom, který každoročně zatěžuje ostrov v červenci a srpnu, by tak mohl být lépe rozložen. Podle samotných průvodců je právě zima a začátek jara tím nejlepším obdobím k návštěvě.

Kdo by nechtěl zažít Le Mont-Saint-Michel při východu slunce, zahalený v mlze v doprovodu plačících racků a zpívajících mnichů při ranní bohoslužbě?