V přelidněném Hongkongu stačí sednout na městskou dopravu a po dvaceti minutách se můžete procházet v nádherné přírodě. My jsme se vydali na túru po Dračím hřbetě, podle časopisu TIME jednu z nejlepších městských tras na světě.
Zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky Hongkong, jejíž doslovný překlad je „Voňavý přístav“, není jen obchodní a ekonomické centrum světového formátu. Sedmdesát tři procenta území Hongkongu tvoří příroda, do které je vetkáno množství turistických tras, od krátkých procházek na pár hodin až po pochody na desítky kilometrů.
Když jsme vybírali trasu, na niž se vydáme, rozhodli jsme se vynechat ty pravděpodobně nejznámější a také nejnavštěvovanější, a sice výšlap na Victoria Peak, jejž můžete navštívit v rámci „Peak Circle Walk“. Byli jsme tak teoreticky ochuzeni o ikonický výhled na Viktoriin přístav, který za své jméno vděčí proslulé britské královně a dnes je mimo jiné známý pro své opulentní ohňostrojové show, ale vzhledem k tomu, že se tato část města po celou dobu našeho pobytu halila do mlžného oparu, nás to nemuselo mrzet.
Stejně tak jsme z programu vyřadili „Big Buddha Hike“, jenž vás dovede k obřímu Buddhovi shlížejícímu na Hongkong z impozantní výše třiceti čtyř metrů. Socha, jejíž oficiální název zní „Tian Tan Buddha“, byla nedaleko mezinárodního letiště vztyčena v roce 1993, naproti klášteru Po Lin, ve kterém se nachází jedna z nejvýznamnějších svatyní v Hongkongu. Trasa vás mimo jiné zavede i do malé rybářské vesnice Tai O, jíž cestovatelé přiřkli poněkud nadnesenou přezdívku „hongkongské Benátky“. Místní stavby mají sice ještě co dohánět, aby se vyrovnaly benátským palácům, ale můžete si zde pochutnat na čerstvých rybách a mořských plodech, za kterými se sem ve volném čase sjíždějí i lokálci. Jak na Victoria Peak, tak k obřímu Buddhovi se dá vyjet lanovkou.
Po Dračím hřbetu
Rozhodli jsme se vyrazit na stezku „Dragon’s back“, jež se umístila v žebříčku časopisu TIME mezi nejlepšími městskými túrami na světě. Osm a půl kilometru dlouhá procházka, která je zároveň jednou z částí padesátikilometrové „Hong Kong Trail“, táhnoucí se hongkongským ostrovem od „Victoria Peak“ až po „Big Wave Bay“, vede celou dobu víceméně po rovince cestou klikatící se v kopcích obklopujících Hongkong jako hřbet čínského draka. Odtud také stezka odvozuje svůj název, alespoň oficiálně.
Vzhledem k tomu, že na začátku trasy je vedle mapy i důrazné upozornění, že je v okolí zakázáno sbírat a konzumovat houby, je možné, že by váš dračí pochod mohl získat zcela nový rozměr. K výchozímu bodu nám cesta z centra města zabere zhruba půl hodiny. Když vystoupíme na konečné metra a hledáme na autobusovém nádraží správný autobus, jsme nemile překvapeni chováním místních. Bohužel máme smůlu na jedince, kteří dávají za pravdu stereotypu, že obyvatelé Hongkongu nejsou zrovna příjemní a neradi se baví s cizinci. Řidič autobusu nám dost neochotně sdělí požadovanou cenu a stejně nepříjemně nás upozorní, že pokud nemáme přesnou částku, peníze nám vracet nebude. Ani v autobuse se nesetkáme s přílišnou ochotou spolucestujících. Naše otázka, kde je nejlepší vystoupit, zůstane nezodpovězena, a tak jednoduše vystoupíme tam, kde vystupuje většina místních s trekovými holemi.
U výchozího bodu cesty kromě informační cedule a toitoiky není zhola nic. Po celou dobu není nikde možnost si koupit ani vodu, natož si někde sednout na kávu a pokochat se výhledem. Hned je nám jasnější, proč místní na dvouhodinovou procházku vyrážejí s naditými batohy. Naštěstí jsme v Hongkongu v půlce března, kdy se teplota pohybuje okolo příjemných dvaceti stupňů. Pokud byste se ale na pochod vydali během měsíců, kdy se teploty šplhají nad třicítku a zároveň je vysoká vlhkost vzduchu, mohla by mít nedostatečná příprava, co se tekutin týče, nepříjemné následky.
Výšlap začíná mírným stoupáním na 284 metrů vysoký kopec „Shek O Peak“, jenž nás za nepříliš velkou námahu odmění výhledy na rozbouřené Jihočínské moře, omývající pevninu, a malé ostrůvky, zelená údolí ve vnitrozemí a do nekonečna se táhnoucí mrakodrapy, které před námi najednou leží jako na dlani a už nepůsobí tak skličujícím dojmem, jako když se v jejich stínu snažíme probojovat lidským mraveništěm. Pod kopcem se na břehu moře krčí vesnice Shek O, jež je populární destinací pro natáčení videoklipů „Cantopopu“ (známého taky jako HK pop) – hudebního stylu, který začal vznikat především v Hongkongu v 70. letech minulého století a je ovlivněn různými zahraničními vlivy od jazzu až po elektronickou hudbu.
Pak už se jen stačí vydat po dobře značené cestě, kochat se pro nás netypickými scenériemi, užívat si přírody okolo a alespoň z dálky nahlédnout do života místní smetánky. Podél břehu jsou totiž rozesety luxusní vily ohraničené golfovým hřištěm. Stezka po Dračím hřbetě patří k nejpopulárnějším v Hongkongu a je vyhledávaná jak místními, tak turisty. Abyste se vyhnuli pochodu v lidské dálnici, naplánujte si její návštěvu ve všední den, ideálně mimo hlavní sezonu, kdy se ostatní výletníci rychle rozprchnou do okolí, a místy tak skutečně neuvidíte ani živáčka.
Záhadné rytiny
Za odměnu si na konci výletu můžeme odpočinout na pláži v zálivu Velké vlny „The Big Wave Bay“ (Tchaj Lung Wan). Jak napovídá anglický název, v zátoce není o vlny nouze a pláž je přirozeným centrem hongkongské surfařské komunity. Písečná pláž sice nepatří k nejmalebnějším na světě, ale oproti svým fotogeničtějším kolegyním se může pochlubit raritou. Ve skále u pláže se nacházejí rytiny objevené relativně nedávno, v 70. letech minulého století, když si jich náhodou všiml místní policista. Do skály jsou vyryty geometrické obrazce a zvířata a v okolí Hongkongu se nachází množství podobných rytin. Nikdo s jistotou neví, kdo a kdy zde rytiny vytvořil, nicméně archeologové jejich vznik datují do doby bronzové, kdy území osídlili obyvatelé, jejichž život byl dle všeho úzce spjat s mořem.
Nejpravděpodobnější vysvětlení, ke kterému se badatelé přiklánějí, je, že rytiny měly zajistit příznivé počasí a klidné moře. Sestoupit zpět do města můžete přes hřbitov „Wan Chai“, přiléhající na příkrý svah. Odtud se dá pohodlně dostat hromadnou dopravou zpět do centra. Tady už nezbývá nic jiného než nechat se unášet nekonečným proudem lidí a užívat si vše, co město nabízí: od vyhlášené pouliční kuchyně po luxusní restaurace, od trhů na ulici, kde s vámi budou místní vášnivě smlouvat o každý dolar, po obchodní centra prodávající nejdražší značky světových návrhářů. Na křižovatkách v centru se můžete jeden druhému ztratit z dohledu během sekundy. Od ruchu velkoměsta si na závěr můžete odpočinout v poklidných parcích při pohledu na exotické ptactvo.
Večeřev Soho
- Prostoru je v Hongkongu málo, a tak si připlatíte za každý čtvereční metr navíc. Hostel vyjde od zhruba 600 CZK na noc, prostornější pokoj v hotelu vyjde asi od 1500 CZK. Hledejte si ubytování vblízkosti stanice metra.
- Přehledné základní informace nejen o túrách naleznete zde:
www.discoverhongkong.com - Ze skybaru Ozone, nacházejícího se na 118. patře budovy „International Commerce Ctr. (ICC)“, můžete obdivovat noční panoráma města. Za koktejl zaplatíte od 600 CZK a je potřeba dodržet dress code (uzavřené boty, pro dámy ne vršek bez rukávů, pro pány dlouhé kalhoty).
- Nejpohodlnější je se po městě přepravovatmetrem (MTR). Jízdné se liší v závislosti na počtu stanic.
- Cesta vlakem z mezinárodního letiště zabere necelouhodinu a vyjde na 100 hongkongských dolarů (něco málo přes 300 CZK).
- Jeden večer si vyšetřete na návštěvu čtvrti Soho, kde se můžete navečeřet v jednom z mnoha stylovýchpodniků.
