Štíhlá kónická věž v Kildare je 32,6 metrů vysoká a je tak nejvyšší svého druhu.

Štíhlá kónická věž v Kildare je 32,6 metrů vysoká a je tak nejvyšší svého druhu. Zdroj: Profimedia.cz

Věž k Glendalough je se svými 34 metry nejvyšší z dochovaných věží. Je stará zhruba 1000 let.
Kruhová věž v Killree.
Socha Panny Marie a 30 metrů vysoká kruhová věž u katedrály St. Declan v Ardmore.
Kruhová věž v Glendalough. Její přesný účel není dodnes znám.
5
Fotogalerie

Cloigtheach: záhadná historie kulatých irských věží

Jedinečným rysem irské krajiny nejsou jen rozlehlé pláně a dechberoucí skalnaté útesy, ale také samostatně stojící kulaté věže zvané Cloigtheach. Byly původně považovány za zvonice, protože téměř u každé z nich stál keltský kostel. Jejich historie a pravděpodobné důvody vzniku jsou ale mnohem rozmanitější.

Archeologové a historici tvrdí, že věže byly nejčastěji budovány v době od 9. do 12. století a na jejich stavbu lidé využívali kámen a maltu, což byl tehdy na rozdíl od cihel mnohem běžnější a dostupnější materiál. Přesto byl i on obvykle k dispozici jen díky podpoře místní vrchnosti. Věže se proto stávaly symbolem prestiže, moci a bohatství nejen církevního společenství, které je nechalo vystavět, ale hlavně jejich patronů, na jejichž štědrost později odkazovaly.

Zmatená historie

V průběhu dějin se o jejich vzniku rozšířilo množství fám i podivných teorií. Jednu z nejbizarnějších poskytl v roce 1832 orionista Henry O’Brian, který absolutně podlehl východní kultuře a filozofii. Ve svém mnohaletém výzkumu dospěl k závěru, že kamenné věže jsou viditelným dědictvím falocentrické buddhistické kultury, která je neméně šílená. Podle jeho verze jde o stopy irských buddhistických přistěhovalců vyznávajících teorii, že falus, neboli mužský pohlavní orgán, je ústředním prvkem v organizaci sociálního světa. Bez ohledu na logiku, chybějící důkazy a pouhý fakt, že kulaté věže byly postaveny v úplně jiné době, ocenila královská irská akademie O’Brienovu teorii částkou 20 liber.

Následovaly teorie o tom, jak dánští Vikingové stavěli kulaté věže po příjezdu do Irska, jak králové z Afriky vzdávali stavbu věží hold zemi, se kterou obchodovali, i spekulace o mimozemských civilizacích.

Vzhůru k askezi

Pravda je nejspíš poněkud prozaičtější. Počátky irského křesťanství byly víc než římským katolicismem ovlivněny východním náboženstvím. Irský ideál byl tudíž mnišský, v chudobě, ve spojení s přírodou a klidném rozjímání. O tom, že by přímo ve věžích mniši žili, ale nesvědčí žádné důkazy. Kulaté věže dosahovaly výšky od 20 do 40 metrů. Spodní část je masivní zděná, plná zeminy a kamenů, s jedinými zvýšenými dveřmi asi dva až tři metry nad zemí a přístupná pouze po žebříku. Proč?

Bezpečnost na prvním místě?

Zvýšené dveře měly svůj důvod. Jedna z teorií je, že sloužily mnichům, aby se mohli uchýlit do bezpečí, když vikinští nájezdníci nebo bandité útočili na kláštery. I když by na této teorii mohlo být něco pravdy, hlavním důvodem, proč byl vchod postaven nad úrovní terénu, bylo zachování strukturální integrity obranné budovy. Tyto věže byly obecně stavěny s velmi malými základy. Například věž v Monasterboice má podzemní základy jen dvě stopy a postavení dveří na úrovni země by je výrazně oslabilo. Nabízí se také vysvětlení, že ve vysoké a suché věži mohly být uloženy cennosti. Pravdou ale je, že by k sobě lupiče spíš lákaly, než aby je odháněly.

Occamova břitva

A když je teorií mnoho, nezbývá než přiklonit se k té nejméně komplikované. Irské slovo cloicteach, znamená v doslovném překladu „dům zvonu“. Lepší je tedy nepátrat a přijmout prostou teorii, že kulatá věž byla zvonice, na jejímž vrcholu byl zvon a dole místo pro zvoníka? Proč by ale ve věži byla patra propojená žebříky a vysoko umístěná okna? Ani tudy přímá cesta nevede. Musíme se smířit s tím, že jednoznačná odpověď dosud neexistuje. Pravý původ těchto věží zůstává i nadále skryt. A to je na nich také nejlákavější.

Do dnešní doby přežilo asi šedesát z nich a pro svůj unikátní tvar jsou vnímány jako neformální symbol země.