Londýnské metro: Vůbec nejstarším metrem na světě je londýnské metro, jehož první úsek, Metropolitní železnice mezi centrálními čtvrťmi Paddingtonem a Farringdonem, byl otevřen v lednu 1863. Linku obsluhovaly parní lokomotivy tahající dřevěné vagóny. I přes nepohodlí způsobené párou a špatnou ventilací se jednalo o úspěch – již první den využilo nového dopravního prostředku přes třicet osm tisíc cestujících. V následujících letech rostlo metro rychlým tempem a první hlubinná a také elektrifikovaná linka City and South London Railway otevřela v roce 1890. I dnes je londýnské metro s celkovým součtem délky tras přes čtyři sta kilometrů stále jedním z nejrozsáhlejších komplexů metra na světě. • Zdroj: Profimedia.cz

Chicago „L“.: První experimentální železniční linka veřejné městské dopravy v USA začala operovat v New Yorku již v roce 1868. První skutečné metro pak vzniklo až v roce 1892 v Chicagu. Vzhledem k nákladům a parním lokomotivám sestával a dodnes sestává tento systém převážně z povrchových vyvýšených železnic – ze slova „elevated“ pochází i zkrácené „L“ jako název metra. Původní linky metra vedly kvůli byrokracii převážně po periferii a vyhýbaly se centrálním obchodním čtvrtím. Tento problém však rychle vyřešil legendární železniční magnát Charles Tyson Yerkes a už v roce 1897 byla otevřena první centrální linka, která napomohla rychlému rozvoji dnes velmi hustého centra Chicaga.

Glasgowská podzemní dráha: Ve skotském Glasgow bylo v devatenáctém století vybudováno hned několik podzemních linek. Prvním skutečným metrem byla Glasgow District Subway, která utvořila centrální okružní linku a byla otevřena 14. prosince 1896. Vlaky byly tahány kabelem, který poháněla parní elektrárna mezi stanicemi West Street a Shields Road. Hned první den se dva vlaky srazily, což vedlo k měsíční uzavírce. Linka byla elektrifikována v roce 1935, ale její původní trasa zůstává nezměněna a na její charakteristicky široké čtyřstopé trati dodnes uvidíte typické rudě zbarvené vagóny.

Budapešťské metro: Linka číslo jedna budapešťského metra byla zkompletována v roce 1896, což z ní činí nejstarší metro kontinentální Evropy. Původní pětikilometrová linka vedla z náměstí Vörösmarty k termálním lázním Széchenyi. Několik stanic na této lince si dodnes zachovává původní architektonická řešení, což linku číslo jedna přivedlo v roce 2002 na list Světového dědictví UNESCO.

Pařížské metro: Slovo metro nám dalo metro pařížské, které v roce 1900 otevřel dopravce Compagnie du chemin de fer métropolitain de Paris. Název se rychle zkrátil na prosté metro a brzy se zažil jako označení pro tento typ dopravy po celém světě. Pařížské metro je po moskevském tím druhým nejrušnějším v Evropě a síť jeho stanic je jednou z nejhustších na světě. Metro je známé elegancí reprezentovanou unikátními secesními vchody. Původních vchodů zůstává osmdesát tři a původní secesní styl zůstává nadále respektován.

U-Bahn v Berlíně: Nejstarší linka berlínského u-bahnu začala vznikat v roce 1896 v reakci na rychle rostoucí hustotu provozu. Výstavbu podzemních úseků provázely komplikace spojené zejména s vysokou hladinou spodní vody, neboť Berlín se rozkládá na bývalých mokřadech. První úseky dráhy kombinující nadzemní viadukty s tunely byly otevřeny v roce 1902. Ke kuriózním změnám došlo při rozdělení Berlína po druhé světové válce – mnohé z přestupů byly zazděny a vlaky projíždějící společnými stanicemi přísně hlídala pohraniční stráž. Jedním ze symbolů sjednocení Berlína se tak stalo obnovení trasy linky U1 přes most Oberbaumbrücke.

Fotogalerie

Fotogalerie: Historické systémy metra

Marek Borč

20. listopadu 2021 · 07:10

Systémy metra začaly vznikat v druhé polovině devatenáctého století jako efektivní řešení hromadné dopravy v době masové urbanizace. Ty úplně nejstarší systémy operovaly ještě s parními lokomotivami, což nevedlo k příjemným zážitkům pro cestující. Moderní metro se tak zrodilo až v poslední dekádě devatenáctého století s nástupem elektrického pohonu. Na některé z historických systémů metra se podíváme v komentované fotogalerii.