Kde končí Evropa?

Kde končí Evropa? Zdroj: Profimedia.cz

Akademie Lidé a Země: Kde končí Evropa?

Vymezit náš mateřský světadíl není snadný úkol. Rozdílné názory na to přinášejí i další rozepře, například která hora je opravdu ta nejvyšší v Evropě.

Kde tedy začíná a končí náš evropský domov? Na severu tvoří hranici pobřeží Severního ledového oceánu, v jehož vodách musíme k Evropě započítat i několik ostrovů a souostroví: Island, Faerské ostrovy, Jan Mayen, Špicberky, Zemi Františka Josefa a Novou zemi. Na západě ukončují Evropu vody Atlantiku a na jihu Evropa končí ve Středozemním moři a patří k ní všechny středomořské ostrovy s výjimkou Kypru.

Východní hranice s Asií je tvrdý oříšek. Světadíly nejprve dělí téměř 2500km pohoří Ural a zde je první nesrovnalost. Dříve se rozhraní světadílů kladlo na hlavní uralský hřeben a po stejnojmenné řece směřovalo do Kaspického moře. Malá odchylka je na severu, kde u města Vorkuty odbočí z hřebene Polárního Uralu na severovýchod ke Karským vratům.

Moderní geografie posunula hranici Evropy a Asie na východním úpatí pohoří Ural tak, aby celé horstvo leželo v Evropě. Na jihovýchodním okraji Jižního Uralu pokračuje rozhraní někdy nazývané Strahlenbergova linie na jih do vrchoviny Mugodžary a z ní vede po řece Emba až do Kaspického moře. Aby ani malá část Kazachstánu neležela v Evropě, posouvají někteří hranici západně až na rusko-kazašskou hranici.

Předmětem nejvíce sporů je oddělení Evropy a Asie mezi Černým a Kaspickým mořem. Čeští geografové spolu s většinou evropských kolegů vedou hranici totožně se Strahlenbergovou linií severně od Kavkazu Kumsko-manyčskou sníženinou k ústí řeky Donu do Taganrožského zálivu Azovského moře a odtud Kerčským průlivem do Černého moře. Oproti tomu zejména Britové a Američané ji posouvají na Hlavní kavkazský hřeben a téměř ji ztotožňují s jižní hranicí Ruska.

Tím nastává další spor, a to o nejvyšší horu Evropy. Kavkazský Elbrus je totiž o více než 800 m vyšší než Mont Blanc. Kromě toho existuje množství dalších variant hranice: po severním i jižním úpatí Kavkazu, údolími řek Kura a Rioni nebo údolím řeky Araks a po hřebeni Malého Kavkazu. Ani jedna z nich však nerespektuje státní hranice. Proto někteří autoři umísťují rozhraní na severní hranici Turecka a Íránu (zahrnují do Evropy i území Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu).

Hranice světadílů mezi Černým a Středozemním mořem je jasná: její průběh úžinami Bospor a Dardanely do Egejského moře sleduje hranici mezi Řeckem a Tureckem.

Pro vymezení Evropy jsme brali v potaz pouze geografické prvky, jsou tu ale i kulturně-historické a politické důvody, které k našemu světadílu přičlení další území. Celý ostrov Kypr, z pohledu zeměpisců ležící v Asii, je plnoprávným členem Evropské unie, Turecko je jejím kandidátským státem nejen kvůli třem procentům svého státního území ležícího v Evropě a asociační dohody s EU ratifikovala i Gruzie. Pro jiný příklad můžeme sáhnout ke kopané. Členem UEFA (Evropského svazu fotbalových asociací) je také vedle Kypru a všech zakavkazských republik Kazachstán, a dokonce Izrael, který s Evropou zdánlivě nic společného nemá. Ale být součástí Evropy je v dnešní době prostě terno!