Rybník Jordán v Táboře

Rybník Jordán v Táboře Zdroj: Profimedia.cz

Kotnov a Bechyňská brána
Palác
Radnice
Žižkovo náměstí
5
Fotogalerie

Husitské muzeum v Táboře – ideální výlet na červencový svátek

Stará radnice jihočeského Tábora je jedním z nejvýznamnějších pozdně gotických objektů u nás. V radniční síni budovy stojící na západní straně Žižkova náměstí se nachází druhý největší gotický sál se síťovou klenbou v zemi. Vedle svého vlastního nezpochybnitelného významu pak radnice hostí také Husitské muzeum v Táboře a jeho unikátní expozice přibližující husitské revoluční hnutí.

Historie města Tábor je s husity nevyhnutelně spojena. Původní místní osídlení si pro sebe v roce 1420 zabrala radikální husitská frakce a přejmenovala jej na Tábor podle biblické hory Thabor, místa „Proměnění Páně“. Táborité odmítali světskou moc a na svém území prosazovali radikální rovnostářskou vizi, která postupně vypudila některé z umírněnějších husitů, mezi nimiž byl i Jan Žižka. Se Zikmundem Lucemburským se představitelé Tábora usmířili po bitvě u Lipan a město se stalo městem královským v roce 1437.

Stará radnice

Stavba radnice začala pravděpodobně začátkem 16. století a stavbu dle záznamu u schodiště do hlavního sálu dokončil architekt Wendel Roskopf v roce 1521. Mohutné budově se čtyřmi křídly udělalo prostor stržení tří měšťanských domů na městském náměstí. Po třicetileté válce byly kvůli poškození provedeny barokní úpravy, v roce 1839 bylo ve stylu empíru upraveno průčelí a současnou novogotickou podobu získala radnice z rukou Josefa Niklase v letech 1874 až 1878.

Dominantou exteriéru je pětipatrová radniční věž, jejíž součástí je táborský orloj. Na věž navazuje tříosé průčelí čelící náměstí. Radnice je dvoupatrová a obklopuje malý čtvercový dvůr, kde najdeme otevřené schodiště do prvního patra. Za vstupem do radnice se rozpíná radniční mázhaus, ve kterém najdeme mimochodem vstup do Táborského podzemí.

Velký sál nalezneme na pravé straně prvního patra. Vznikl odstraněním velké části druhého patra a zaklenutím vzniklého prostoru síťovou žebrovou klenbou, která je rozdělena na devět polí. Sál je ozdoben malými plastikami, soškami či keramikou, včetně hlav Jana Žižky a Prokopa Holého, kamenného znaku města a i dalších, grotesknějších výjevů.

Husitské muzeum

Město Tábor je na svoji husitskou historii náležitě pyšné a impulz ke vzniku muzea proběhl už v druhé polovině 19. století. Za oficiální datum založení je považován 6. prosinec 1878. Dnes je pilířem muzea bezbariérová přízemní expozice Husité. V deseti sálech je k nahlédnutí historie husitství od jeho teologických základů až po pohledy na husitství v moderním českém dějepisectví. Prohlídka začíná působivým zfilmováním předvečeru husitských bouří a následující expozice přibližují aspekty husitství prostřednictvím obrazů, textů a historických exponátů. U komiksů a četných interaktivních úkolů se zabaví i děti.

Přístupné je také již dříve zmíněné sklepení, které chodbami propojuje radniční podzemí se sklepy měšťanských domů kolem náměstí. Celková délka táborských sklepů, které v místech vytvářejí i třípatrové podzemí, dosahuje až čtrnácti kilometrů. Půlkilometrová prohlídka pro návštěvníky má pět zastávek a vedle běžného hospodářského využití sklepních prostor přibližuje také důležitost podzemí jako útočiště před nepřítelem či před destruktivními požáry.

Muzeum provozuje i další táborské objekty. K těmto objektům patří hradní věž Kotnov, kterou najdeme několik set metrů jižně od Žižkova náměstí. K věži přiléhá Bechyňská brána, která od roku 2020 hostí novou k expozici, která vznikla k oslavě šesti set let od husitského založení města. Pokud tedy po prohlídce radničních prostor stále nemáte dost, můžete po husitských stopách s chutí pokračovat.

Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.