Necelých patnáct kilometrů severně od Tábora se v lehce zvlněné krajině Jistebnické vrchoviny, na pomezí jižních a středních Čech, ukrývá nenápadná zřícenina gotického hradu Borotín, známého rovněž pod názvem Starý zámek. Možná se nejedná o největší či nejznámější hradní zříceninu v Česku, v době omezených možností výletů ale přijde vhod. Je totiž volně přístupná, prohlédnout si ji tak můžete kdykoli. Díky své poloze na holém návrší nad hladinou rybníka má navíc neopakovatelné romantické kouzlo. Její malebnosti využili mj. tvůrci pohádky Honza málem králem.
Se Starým zámkem se jako s mnoha dalšími českými šlechtickými sídly pojí legenda o bílé paní. Ta borotínská byla údajně mladou hradní dívkou, která se zamilovala do neurozeného mládence. Její otec, hradní pán, ovšem s touto láskou nesouhlasil a našel své dceři jiného – urozeného – nápadníka. Svatba proběhla, dívka se ovšem se svou skutečnou láskou vídat nepřestala. A když její choť milenecký pár jednoho dne přistihl, probodl – v ten moment údajně těhotnou – dívku mečem. Ta zemřela, její duch se v rozvalinách hradu ale prý zjevuje dodnes.
Stručně z hradní historie
Co se týká skutečných historických pramenů, první doložená zmínka hradu pochází z roku 1356 a souvisí s Vítkem z Borotína. Ten patřil k pánům z Landštejna, jedné z větví nejmocnějšího jihočeského rodu Vítkovců. Možná hrad i přímo založil. Pánové z Borotína sídlo poté vlastnili téměř sto let. V době husitských válek byli Borotínští nejprve na straně husitů, později ale přešli k císaři Zikmundovi. Táborité proto hrad v roce 1434 obléhali, ovšem neúspěšně.
Po pánech z Borotína přešel hrad do rukou Jana Malovce z Pacova, v době stavovského povstání jej pak drželi pánové z Milhostova. Ti byli v opozici vůči císaři, a tak byl hradní objekt vypleněn a vypálen císařským vojskem. To v podstatě znamenalo jeho zkázu. V průběhu devatenáctého století hrad sloužil jako zdroj levného stavebního materiálu, zakonzervován pak byl v osmdesátých letech minulého století. V minulosti hrad navštívil Karel Hynek Mácha, což připomíná pamětní deska.
Do dnešních dob se dochoval vysoký zbytek hradního paláce, brány, menší a velké válcové věže a také nové obytné křídlo z 16. století. Nejmohutněji zříceniny působí při pohledu z jihozápadu, odkud se vysoké zdi hradního paláce zrcadlí na hladině Starozámeckého rybníka. Z prostoru hradního nádvoří je možné sestoupit do dochovaných gotických sklepních prostor. Při troše štěstí v nich můžete potkat i netopýry.
Hned vedle hradu, v místě bývalého předhradí, se nalézá barokní hospodářský dvůr, v němž se v sezóně pořádají tradiční dožínkové slavnosti a další akce.
Jak se tam dostat
Pokud na výlet vyjedete vlastním autem, budete mít největší pohodlí. Borotín totiž patří k těm památkám, k nimž lze dojet v podstatě přímo až k bráně. Zaparkovat lze u již zmíněného statku, který leží na krátké odbočce ze silnice, jež spojuje obec Borotín se Sudoměřicemi u Tábora. Právě Sudoměřice pak budou vaším výchozím místem, pokud pojedete vlakem. Od nádraží budete nejprve následovat žlutou, posléze pak červenou turistickou značku. Až k hradu to od sudoměřického nádraží dělá necelé tři kilometry.
Starý zámek leží na trase naučná stezky J. E. Kypty. Je dlouhá 3,5 km a přibližuje život tohoto místního umělcei zajímavosti v okolí. Za pozornost stojí rovněž Kostel Narození Panny Marie v nedalekém Novém Kostelci. Jedná se o nejstarší kostel na Táborsku, jeho část pochází již z románského období.
Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.
