Banská Bystrica: klenot Slovenska, který stvořil nejbohatšího muže světa
Obklopena horami a usazená na řece Hron pamatuje doby, kdy v ní žil jeden z nejbohatších lidí na světě. Prosperovala díky hornictví a stala se centrem Slovenského národního povstání. Středoslovenská Banská Bystrica, která je historicky spjata především s těžbou mědi, si unikátní kouzlo dochovala dodnes. A díky malebnému okolí a kultuře láká stále víc návštěvníků.
Psal se rok 1495, když obchodník Ján Thurzo z Levoče spolu s bankéřem Jakobem Fuggerem z rakouského Augsburgu založili jednu z největších obchodních společností v tehdejší Evropě. Sídlila v Banské Bystrici a měla osmdesátiprocentní podíl na celosvětovém obchodě s mědí.
Základem firmy byl závod Měděný hamr, jenž produkoval výrobky z mědi pro nejrůznější použití a také vysoce kvalitní polotovary určené k dalšímu zpracování, které se vyvážely do celého světa. „Jednalo se o jeden z největších a nejmodernějších závodů na zpracování mědi na světě, který svou činnost ukončil až po téměř pěti stech letech v roce 1991,“ říká Marta Mlíchová ze zážitkové expozice Thurzo-Fugger v Banské Bystrici.
Nejmodernější závod
Závod byl na tehdejší dobu velice moderní. Využívali v něm nejnovější technologie a postaráno bylo také o samotné horníky a hutníky. Na jejich zdraví totiž dohlíželi vůbec první závodní lékaři na světě. Společnost rovněž nechala vybudovat takzvané měděné silnice chráněné před lupiči. Vedly například do Krakova nebo Těšína, odkud bylo zboží přepravováno po lodích do dalších evropských měst a odtud do celého světa.
Banskobystrická měď totiž patřila k té nejkvalitnější na světě, a kupce si nacházela dokonce i v Číně nebo Indii. O jejím významu svědčí i nalezení potopené lodi Bom Jesus u namibijských břehů, která zde ztroskotala v roce 1533 cestou z Lisabonu do Indie. Ve vraku se kromě množství zlata a dalších pokladů našlo i dvaadvacet tun měděných ingotů (odlitků kovu určených pro další zpracování) právě z Banské Bystrice.
Vliv na politiku
I díky prosperující společnosti se Jakob Fugger stal jedním z nejbohatších lidí na světě. A proto se mu také často dává přídomek Bohatý. Finančně podporoval Habsburky, například mocenský vzestup císaře Maxmiliána I., a výrazně tak ovlivňoval celoevropskou politiku.
„Bez bystřické mědi by se Jakob Fugger nestal nejbohatším člověkem na světě, kterého dodnes nikdo nepřekonal,“ dodává Marta Mlíchová. Se všemi podrobnostmi o této unikátní obchodní společnosti se mohou návštěvníci seznámit v zážitkové expozici Thurzo-Fugger v areálu městského hradu. Díky nejmodernějším technologiím, včetně virtuální reality, se přenesou o pět set let zpátky a prozkoumají, jak se tehdy ve městě žilo.
Šikmá věž
Prohlídka expozice zabere jednu až dvě hodiny. Ale v Banské Bystrici toho zažijete mnohem víc. Když ostatně jeden ze členů expedic legendárních Žlutých trabantů, Marek Slobodník, během cest po celém světě opakovaně s nadsázkou říkal, že „je to pekné, ale Banská Bystrica to nie je“, nebyl zas až tak daleko od pravdy.
Jako první vás ve městě uchvátí náměstí. Na jednom z jeho rohů stojí již zmíněný areál městského hradu s typickou siluetou dvojice cibulovitých věží. Areál tvoří kostel Panny Marie, takzvaný Slovenský kostel, radnice, budova fary a kamenné opevnění s baštami a vstupní branou s barbakanem.
Naproti areálu stojí další zajímavá dominanta. Tou je takzvaná Hodinová věž z 16. století, která je vysoká 34 metrů a jíž se díky odklonu o 68 centimetrů od vlastní osy přezdívá Šikmá věž. Návštěvníci po 101 schodech vystoupají na její ochoz a z výšky si celé město a jeho okolí prohlédnou.
Na ferraty i lyže
Za návštěvu stojí také historický Thurzův dům, v němž mezi lety 1495 až 1548 sídlila právě těžební společnost Thurzo-Fugger. Thurzo nechal budovu přestavět v pozdně gotickém slohu, který se dodnes odráží ve fragmentech kamenných portálů, klenbě průjezdu, dřevěném trámovém stropu nebo v Zelené světnici s valenou klenbou s nástěnnou malbou. V současnosti sídlí v domě Středoslovenské muzeum.
Modernějšímu odkazu historie je pak věnován Památník Slovenského národního povstání, jehož centrem v období 2. světové války byla právě Banská Bystrica. Stavba z roku 1969 se nachází ve východní části města poblíž městského opevnění. V areálu navštivte muzeum a archiv se zaměřením na vývoj slovenské společnosti v letech 1918 až 1948.
Ale můžete vyrazit i do okolí. Centrum Horehronské kotliny na středním Slovensku nabízí nepřeberné množství aktivit, od pěších túr po zimní radovánky. I s dětmi můžete vyzkoušet třeba via ferraty v pohoří Sokolie Skaly na jih od Banské Bystrice nedaleko Zvolena, nebo zamířit naopak na sever do obce Donovaly a vyrazit třeba na e-koloběžky nebo se v zimě na sjezdovkách projet na lyžích na pravé slovenské halušky do jedné z mnoha kolib.
