Malá a poklidná lyžařská oblast Turracher Höhe na hranicích Korutan a Štýrska povýšila péči o turisty na umění. Přijeďte ochutnat šiškovici nebo slámovou polévku!
Středisko leží v údolí Murtal, v jižní části Štýrska. Tahle krajina připomíná zemi trochu pokulhávající za moderní civilizací. Málo zástavby, zato hodně lesů a pastvin. Vládne tu relativní chudoba – mnoho domorodců z okolí cestuje za prací do bohatších krajů. Není zde průmysl. Lesy uživí jen omezený počet lidí. Kdo nepracuje s dřevem, farmaří nebo se věnuje cestovnímu ruchu. Možná právě relativní nedostatek budí potřebu starat se o návštěvníky, co to jen jde.
Středisko Turracher Höhe sedí přímo v horském sedle, necelých 1800 metrů nad mořem s velkým horským jezerem. Původní dřevěné stavby se tu nerušeně mísí s hotelovou zástavbou. Středisko není moc rozlehlé: domy stojí kolem silnice, pár jich najdete u jezera a pak už jsou tu jen chaty skryté v lesních zákoutích.
Do historie místa významně zasáhla rodina Leebových, která v roce 1929 otevřela hotel „s nejlepší nabídkou v Alpách“ – Hochschober. A požitkářství v nejpůvodnějším slova smyslu tu nadobro zakotvilo.
Hochschober Leebovi vedou dodnes. V jejich areálu si můžete užít nejrůznější bazény, bazénky, vířivky, parní lázně a sauny. V jezeře nakonec čeká ještě další bazén – jakási klec vnořená do vody jezera, vyhřívaná odpadním teplem hotelu. Obzvlášť v zimě, kdy se pár metrů od vás kloužou po zamrzlé hladině jezera chodci a běžkaři, je to silný zážitek. Součástí hotelu je i čínská pagoda, kde se medituje, provádějí čajové obřady. Užít si můžete i turecké a další masáže.
Sekt i šiškovice
Neméně příjemné služby skýtají i veřejné prostory lyžařského areálu. Sedačky lanovky jsou v kůži a vyhřívané, k dispozici je vybavená místnost, jakýsi velký obývák s kachlovými kamny, kde se lze ohřát, nasvačit nebo si odpočinout v masážním křesle. Zdržet se dlouho by ale byla škoda. Mohli byste totiž minout „pistenbutlera“ – muže v livreji, který na skútru rozváží po okolních svazích sekt pro dospělé a lízátka pro děti. V sezoně každý den rozlije padesát až sto láhví. Sklenka pěnivého vína je zcela zdarma – jako pozornost střediska.
Funguje tu i speciální taxi, které tahá lyžaře přes zamrzlé jezero – od jedné části lyžařského areálu ke druhé. Hlavně děti si užijí bobovou dráhu, dospělí zase rádi vyjedou na romantickou večeři lanovkou na horskou chatu. Běžecké stopy končívají často v tradičních hospůdkách, kde ochutnáte místní specialitu: šiškovici čili Zirbenschnaps. Voní náramně, ještě lépe chutná, v krku příjemně pálí a patří k hlavním domovským atributům Turracher Höhe.
Tím ale ochutnávka zdaleka nekončí – zkusit musíte i slámovou polévku (smetanový krém s příchutí slámy), která je obložená pravou horskou slámou, jež je další ze specialit kraje.
Kudy vedou sjezdovky
Lyžařský areál na Turracher Höhe tvoří 38 kilometrů sjezdovek, které spojuje čtrnáct lanovek a vleků. Není to sice mnoho ve srovnání s jinými rakouskými či švýcarskými středisky, která navíc leží v mnohem vyšších polohách (zdejší vrcholy nepřesáhnou 3000 m), ale zase je tu všude blízko a žádné čekání ve frontách.
Pravá neboli západní část střediska je situována výše – lanovka končí na vrcholu Kornock vysokém 2205 metrů. Z něj spadá několik vzájemně se spojujících a zase rozpojujících lyžařských tratí a všechny jsou červené. Jsou velmi členité, klesají, zvedají se, zatáčejí, rozšiřují se, tenčí, až se po překonání čtyřsetmetrového převýšení zase dole sejdou. Kombinačních možností je mnoho a je velmi snadné této hře propadnout. Komu se po čase omrzí, může překonat silnici lyžařským podjezdem a pustit se do druhé části areálu.
Ta je dost odlišná: z velké části se jedná o tratě vedoucí lesem v nižší poloze, takže tu častěji leží technický sníh. Lákadlem číslo jedna této východní poloviny střediska bude nejspíš trať FIS, široká a pravidelná červená.
Koho omrzí sjezdovky, může se vydat na běžky – spousta tras je přímo na jezeře Turrach.
Jak se dělá šiškovice
Sbírají se pouze šišky z borovice limba neboli Pinus cembra. V každé chalupě se z generace na generaci dědí trochu jiný recept, někde se přidává med, jinde cukr, tady dávají přednost režné, u sousedů naopak ovocné pálence. Návod je ale stejný: tři šišky se zalijí alkoholem a sklenice se nechá asi tři týdny ustát na okně. Šišky pustí červenou barvu, pak je ale ještě nutné pálenku dochutit a dosladit.
Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 12/2012.
