Singapur: bohatý strýček jihovýchodní Asie
Asijský matrix. Město-stát, který vyrostl z bažin. Zatímco v jiných zemích můžete porovnávat jednotlivá města a regiony, Singapur je jen jeden. A to v zemi, kde se prolíná dominantní čínská, indická a malajská kultura, stačí.
Tady se neskryješ
Kdoví, jak a zda vůbec by si Singapur vybudoval ve světě nálepku suveréna bez jeho klíčové osoby – muže jménem Lee Kuan Yew. První premiér Singapuru převrátí stát naruby. Hned od začátku udělá jasno v tom, že v Singapuru platí rovnocennost. Jazykovou bariéru prolomí tím, že instrukce jsou v zemi dodnes ve čtyřech jazycích: angličtině, čínštině, malajštině a tamilštině.
Ruší rasová ghetta, která založili Britové, a do bytovek stěhuje nové obyvatele tak, aby na sídlištích žil mix ze všech ras a kultur. Těžko říct, jestli úspěšně. Rasová nenávist se přesunula z ulic do škol. „Nejsem z chudé rodiny, a přesto mě šikanovali. Jen proto, že jsem Ind,“ přiznal se můj známý Raj, který v Singapuru vyrostl. Více neprozradí. Raj pracuje pro vládu, nepoužívá sociální sítě, po telefonu odpovídá téměř v kódech i partnerce a mobil nemá nikdy u stolu, kde večeří. „Tady se neskryješ před nikým,“ usměje se, když se ho zeptáme, jestli nepřehání.
Čínská čtvrť překvapí hlavně pouličním uměním, které se snaží připomenout původního ducha ulic|
Michelinka v Chinatownu
Dějiny Singapuru se dají krásně „číst“ z jeho architektury. Ve městě se dodnes zachovaly multikulturní části, ve kterých budete mít pocit, že cestujete různými zeměmi. Singapur se dělí na 28 okrsků, přičemž mnohé z nich obývají jednotlivá etnika. Chinatown, který založili čínští migranti ještě v 19. století, je dnes v Singapuru jedno z nejnavštěvovanějších míst. Stánky se suvenýry při výstupu z metra mohou odradit, ale stačí přejít o pár ulic dál, a máte před sebou kousek čínské minulosti. Za návštěvu stojí Chinese Heritage Center, zrenovovaný dům čínského krejčího, který jej postavil v padesátých letech a dnes tu uvidíte průřez historií čínských migrantů. Podobně jako jinde ve světě je Chinatown místo, kde se chcete najíst. Třeba i v „michelince“, za kterou neutratíte tisíce. Doporučuji Maxwell Food Center a klasiku Chinatown Food Center.
Brána do Chinatown Complexu, hned naproti chrámu Buddha Tooth Relic Temple|
Mrtví, o kterých nikdo neslyšel
Čínská komunita to však i přes počet svých členů (tvoří více než čtyři miliony z 5,9 milionu celkového počtu obyvatel) nemá v Singapuru jednoduché. Zažila to třeba v roce 2011, kdy vláda začala pátrat po potomcích nebožtíků na čínském sekulárním hřbitově. Ne proto, že úředníkům chyběly údaje v tabulkách. Přes hřbitov plánovali postavit dálnici a pozůstalé chtěli laskavě poprosit, aby si rodinné příslušníky přestěhovali jinam. Hřbitov Bukit Brown je přitom jeden z největších hřbitovů čínské menšiny mimo Čínu. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1830, nejnovější z roku 1972, kdy se na Bukit Brownu konal poslední pohřeb. Psala se petice, množily se prosby, ale sny developerů jsou přesvědčivější než historické dědictví. Začalo se stěhovat. Vláda přesunula již přes 4000 hrobů z celkového počtu 100 000, ačkoli některé údaje hovoří až o čísle 200 000. Velkou ironií je, že zakladatelé země, bez kterých by developeři neměli do čeho investovat, jsou najednou pro moderní společnost břemeno.
Ranní ticho a kouř vonných tyčinek na hřbitově Bukit Brown může být už za pár let minulostí|
Nejlevnější – nejbohatší
Další soudržná menšina Singapuru jsou Indové. Do Little Indie se chodí na gurmánské hody za pakatel, sem se chodí přespat do nejlevnějších ubytoven. A také nakupovat. Například v Mustafa Centru dostanete vše od světových parfémů přes vysavače po vanilkovou zmrzlinu. I ve dvě ráno. Několik nákupních center je totiž otevřeno nonstop.
Kdo přijede do Singapuru s nákupní horečkou, toho „vyléčí“ Orchand Road. Širokánská ulice, kterou údajně navrhli tak, aby z ní v případě nouze uměl odletět nebo na ní přistát vládní speciál. Dnes je z ní ráj pro módní maniaky. Budete mít co dělat, neboť na Orchand Road sídlí přes dvacet nákupních center. Kdo nenakupuje, ten si ulici může alespoň vyfotit. Pohled na městskou džungli před sedmou ráno, kdy se od skleněných a ocelových stěn budov odrážejí první sluneční paprsky, je k nezaplacení.
Pohled na moderní výstavbu města s přírodním rezervoárem|
Zakázaná nahota
Ať už se ubytujete ve skromném pokoji v „Malé Indii“, nebo v pětihvězdičkovém apartmánu na Orchand Road, pozor na to, až budete vycházet z koupelny. Vždy se ujistěte, že jste zavřeli okno a zatáhli závěsy. Pokud se totiž rádi po sprše procházíte bez ručníku, bez županu a náhodou vás uvidí přes okno singapurští sousedé, po jejich hlášení od vás policie vybere v přepočtu 43 000 korun pokuty!
A pokud to nebude iniciativní soused, tak se za oknem mohou objevit „tiší hrdinové“. Tak pojmenovali v Singapuru drony, které mají fungovat jako prevence proti krádežím. Případně sledují, ve kterých částech se nachází zvýšený počet rojů komárů, což mohou být nosiči horečky dengue. Co když se ale komáři zabydleli pod vaším okapem...?
Stylový hotel Parkroyal Collection Pickering patří k zdařilým projektům oživení velkoměsta zelení|
Drink vašeho života
Když procházím čtvrtí Boat Quay, 150letým historickým přístavem, omráčí mě děsivý kontrast. Úzké domy s taškovými střechami a v závěsu skládačka mrakodrapů. Souboj developeři versus místní nemá v Singapuru vždy jasného vítěze. Boat Quay, podobně jako mnoho jiných čtvrtí ve městě, zachraňují nadšenci a fakt, že se v nich postavily před stovkami let chrámy.
Narušit si dobrou karmu či vztah s „tím nahoře“ nechce žádný podnikatel. A tak se dodnes můžete kochat uhlazenou muslimskou čtvrtí Kampong Glam, kterou vybudovali začátkem 19. století. Historické budovy však vpodvečer přebije lesk neonů populárních restaurací nebo barů v hipsterské uličce Haji Lane. Máte-li chuť na koktejl svého života, zajděte do Bar Stories. Podnik nemá menu, drink vám připraví až poté, co jim řeknete něco o sobě. Chutě budou ladit s vaším životním příběhem nebo momentální náladou. Záleží, kolik toho barmanovi prozradíte. Připravte se na to, že cena drinků může vyrazit dech stejně jako síla alkoholu v nápoji.
Budete-li to chtít prodýchat a dát si dobré jídlo Středního východu, odbočte do nedaleké Arab Street. Odtud je to na skok k legendární mešitě Sultan Mosque. Pokud se vám to podaří během slunečného dne, dobře se podívejte na dolní část kopule. Lesk, který vás oslepí, nebudou pozlacené střepiny, ale láhve od sójovky. Jedná se o dar chudých muslimských rodin, které chtěly alespoň něčím přispět na výstavbu chrámu.
Pokud jsou developeři věřící, Singapur je zachráněn. Na původní chrámy se bojí sáhnout i největší podnikatelé.|
Hudba, světla, opice
Naštěstí Singapur není jen o oceli a zděných barevných domcích. Město má své zelené plíce, a řádně zdravé. Nachází se zde 350 parků, které pokrývají šestačtyřicet procent celkové plochy (729 km2), což je o trochu víc než Praha a Brno dohromady. Na některé zelené plochy jsou krátcí i developeři. Sáhnout si například na ikonickou Gardens by the Bay, kam chodí na večerní světelně-hudební show i cestovatelé, kteří Singapurem jen projíždějí, si netroufne nikdo. Do Singapuru v roce 2023 totiž přijelo 13,6 milionu turistů. Pokud by jen polovina z nich navštívila Gardens by the Bay, kde se za vstup na stezku v korunách stromů platí vstupné 240 korun, někdo by přišel o slušnou částku.
Pevně věřím, že nedotčen zůstane i Windsor Park. Při procházce po visutém mostě přes tropickou džungli, kde z mostu na stromy přeskakují divoké opice, se mi nechce věřit, že před půlhodinou jsem se dusila mezi mrakodrapy v rušném centru. Kdo by přece jen chtěl zažít světelnou show, ale peníze raději utratí za pouliční jídlo, zastavte se večer v Marina Bay Sands. Zažijete intenzivní laserový kýč, na který se nezapomíná.
Visutý most ve Windsor Parku vás provede hustou džunglí v doprovodu divokých opic|
Papoušek ví všechno
Singapur má jasno nejen v zelené politice, ale také v náboženství. Oficiálně je země sekulární, ale uznává deset náboženství. V praxi se zde mohou modlit všichni kromě svědků Jehovových, přívrženců Církve sjednocení a Křesťanské konference Asie. A pokud se někdo rozhodne kázat v buddhistickém chrámu, musí se předtím zúčastnit mší ostatních devíti vyznání.
Kdo by chtěl zažít v jihovýchodní Asii pořádnou dávku pověrčivosti, ať si koupí letenku do Singapuru. V nejstarší obchodní čtvrti města, na Waterloo Street, naleznete odpovědi na zapeklité otázky. Kromě obchodů s čínskými léčivými zázraky, jako mořská okurka, která vyléčí úplně všechno, zde naleznete i věštce. Přečtou vám osud z ruky, obličeje nebo vám poradí papoušek. Stačí, když mu v krátkosti řeknete, kdo jste a co vás trápí. Papoušek trpělivě počká a zobáčkem vytáhne kartu, která vám nabídne řešení problému. Waterloo Street ale není turistická past. Věštit si sem chodí hlavně místní. Ti věří věštcům až tak, že pokud jim poradí změnu jména, neváhají a běží ihned k notáři.
Leknínové jezero Victoria: jedno z nejlepších a nejtišších míst, odkud uvidíte Marina Bay Sands Hotel a Supertree Grove z neobvyklého úhlu|
Nežvýkej, nekuř a spláchni
Sterilní čistota. Jedna z věcí, která uhodí do očí cestovatele v Singapuru všude, kam se pohnete. O úhlednost a důstojné hygienické podmínky se postaral už zmíněný Lee Kuan Yew. Ze Singapuru se rozhodl při nástupu do vlády udělat nejčistší a nejzelenější město v jihovýchodní Asii. Podařilo se. Nevábných vůní pouličního jídla, které se rozkládalo v teple, se zbavil tak, že prodavače přesunul do krytých hawker center a nařídil povinné inspekce.
Tajnou zbraní premiéra byly pokuty. Jen díky nim se město třpytí po celý rok, nejen před začátkem olympijských her. Chodníky jsou tak čisté, že pokud by bylo dovoleno na ulici jíst, nemuseli byste se bát vzít do úst spadlý kousek indické placky róti. Na chodnících ani v parcích se vám nebudou lepit na boty ani žvýkačky. Ty zde seženete jedině na recept od zubaře. Pokud by se vám je podařilo propašovat z Evropy a, nedej bože, odhodit na ulici, máte za to pokutu ve výši 22 000 korun. Za odhozený cigaretový nedopalek je to 6300 a za PET láhev jdete před soud!
Pozor na čistotu si musíte dávat i tehdy, máte-li pocit, že vás nikdo nevidí. Výtahy mají instalovány senzory Urine Detection Devices, abyste nemočili venku po cestě z večírku. Pokud to nevydržíte až domů, výtah se díky senzorům zablokuje a vy budete muset počkat na policii. S mokrými kalhotami. Kontrola vás nenechá vydechnout ani na veřejném záchodě. Pokud vám náhodná hlídka přijde na to, že jste po sobě nespláchli, připravte si 3200 korun. A raději si předtím umyjte ruce, aby vám nepřidali.
Divoký kontrast původní architektury a současných developerů v čínské čtvrti|
My vás vidíme
Je jen pár míst, kde jsem se na cestách nebála jet ulicí po půlnoci. Tchaj-pej, thajský Chiang Mai – a Singapur. V tom posledním mě neustále uklidňoval pohled na všudypřítomné kamery. V autobusech, podchodech, nákupních centrech i hawker centrech. Nechat si batoh na židli, zatímco jsem stála ve frontě na hovězí polévku, jsem odkoukala od místních. Pocit bezpečí mě neopouštěl ani na přechodech přes silnici. Na zelenou se zde čeká jako u doktora. Poslušně a bez reptání. Pokud byste totiž zkusili proběhnout přes přechod na červenou, ušetřených 30 vteřin by vás stálo 1140 korun. A pokud byste se náhodou nepoučili první pokutou a kamera by vás zachytila podruhé, platíte už 22 300 korun.
Singapur si drží status technologické špičky Asie oprávněně. Počet kamer každoročně stoupá. V roce 2023 jich zde bylo přes 109 000, do roku 2030 jich plánují mít 200 000. To se zřejmě Singapur vyšplhá na vrchol žebříčku měst s nejvyšším počtem kamer ve světě na 1000 obyvatel. Zatím vede indické Dillí a jihokorejský Soul.
Po výstupu z metra v čínské čtvrti člověk neví, kam se dřív otočit – k dekorovaným oknům, výhledům na mrakodrapy, či ke střechám starých budov?|
Zachrání nás gin a šicí stroj
Vzpomenete si, kolik Singapurců jste potkali na svých cestách? Hodně jich zřejmě nebude. Singapurci razítka do svého pasu (druhého nejsilnějšího ve světě) nesbírají. Kdo vyrostl v Singapuru, ten má představu o bezpečnosti jinou než běžný Evropan. Zkuste se zeptat Slováka, co má nejraději na své zemi: nejčastěji odpoví „Tatry, halušky a pivo.“ Singapurec má nejraději svou bezpečnost, pořádek a pohodlí a ty nedožene žádná evropská země, i kdyby v ní bylo pivo zadarmo.
Vláda začala myslet na bezpečnost obyvatel ještě dlouho před tím, než nad město pustila drony. V roce 1996 nařídila, aby každé bytové jádro mělo zabudovaný protiatomový bunkr. Komůrka má tlusté stěny, mohutné dveře, žádná okna, minimum vzduchu. Podle toho, co jsem v Singapuru viděla, se zdá, že domácí věří ve světový mír, neboť z bunkrů se staly pokoje pro pokojské, dětské koutky, šatníky, komory s marmeládami, vínem a místnosti pro všemožné haraburdí. Známá, u které jsem v Singapuru žila, si tam odložila šicí stroj a láhev ginu. Nouzový stav je nouzový stav.
Pokud patříte mezi cestovatele, kteří si do kufru balí raději zážitky než suvenýry, Singapur je k tomu jako stvořený. Já jsem si z něj sice neodnesla kartičku od papouška ani mořskou okurku, ale ještě dlouho po návratu ze země jsem na Slovensku poslušně čekala na zelenou. Nicméně se žvýkačkou.