V podhůří Aravallis v indickém Rádžasthánu se rozkládá země leopardů. Malá vesnička Bera v okrese Pali je domovem více než stovky těchto šelem, které se volně potulují ulicemi, zatímco místní obyvatelé se jim uklánějí na pozdrav.
To není začátek pohádky ani podivuhodného příběhu s nejistým koncem, ale výsek reality. Pokud toužíte spatřit leoparda na vlastní oči, nebo si ho dokonce pohladit, učte se od hinduistů. Zvířata, která mají lidé v úctě, na člověka neútočí. Alespoň ne tady.
Místo pro život
Podivuhodný příběh soužití lidí a divokých šelem se tu začal psát zhruba před padesáti lety, kdy šest levhartů uteklo z národního parku Kumbhalgarh. Jelikož tyto šelmy rády vyhledávají své útočiště ve skalnatých horách, vesnice Bera ukrývající labyrint jeskyní, které se vinou skrz skály, se brzy stala jejich trvalým domovem.
Mláďata se rodila ve stínu jeskyní a labyrint tunelů poskytoval kočkám dostatek prostoru, aby mohly každé tři dny měnit svá stanoviště. Tento způsob života zvyšoval šance mláďat leopardů na přežití, takže u zvířat, kde v průměru přežívalo jen každé třetí mládě, se období samostatnosti dočkala všechna. Brzy se tak populace rozrostla o desítky jedinců.
V poklidu a míru
Bera je nyní místem s nejvyšší koncentrací levhartů na světě. Šelmy se tu zabydlely na vesnických pozemcích a volně se pohybují kolem rybníků i cest. Leopardy lze spatřit u chrámových schodů na vrcholcích kopců, v zahradách i v blízkosti domů. Místní obyvatelé zastavují na cestě do práce, zatímco majestátní kočky jim přebíhají přes cestu, neodhánějí je dokonce ani tehdy, kdy zaútočí na hospodářská zvířata. Hinduistická víra jim káže, že Šiva přijme oběť a mnohonásobně ji na oplátku rozmnoží. Kočka je zkrátka považována za svatou.
Pořádek dělá (ne)přátele
Nehledě na pověry, místní vláda se také rozhodla podpořit ochranu levhartů a obyvatelům Bery nabízí kompenzační ztráty za hospodářská zvířata. Mnozí z nich peníze ale odmítají a čekají, až se koloběh života rozběhne sám a jejich dobytek se přirozeně rozmnoží. Jiní si naopak na levhartech přivydělávají tím, že pořádají soukromé safari a provází lačné turisty po místech, kde se s šelmami mohou setkat tváří v tvář. Tam, kde dříve leopardi pendlovali při hledání své kořisti, se dnes plahočí lidé, aby přejedené šelmy spatřily zblízka. Mnozí průvodci totiž nastražují mrtvoly vlastních zvířat na cesty, aby leopardy nalákali. Šelmy se bez námahy nažerou, místní dostanou za porážku svých zvířat zaplaceno, turisté nasbírají fotky pro svůj Instagram, a vše vypadá zdánlivě výhodně pro všechny strany. Jenže při tom všem se prostor pro přirozený pohyb leopardů zmenšuje. A jelikož samci nedovolí jiným kočičím samcům vstoupit na své území, přibývá útoků na mláďata samců. A tak ani tady, v zemi, kde lidé žijí s leopardy pospolu, nemají ochránci zvířat vyhráno.
