Bouvetův ostrov je považován za jeden z nejodlehlejších ostrovů světa. Nejbližší další pevnina je až Země královny Maud.

Bouvetův ostrov je považován za jeden z nejodlehlejších ostrovů světa. Nejbližší další pevnina je až Země královny Maud. Zdroj: Shutterstock

Ostrov je s výjimkou jednoho místa na severozápadní straně velmi těžko přístupný, nemá žádný přístav, dá se pouze zakotvit při pobřeží.
Klima je oceánské, vzhledem k zeměpisné šířce chladné – i letní průměrné teploty jsou jen několik stupňů nad nulou
První delší pobyt na ostrově uskutečnila v roce 1927 norská posádka výzkumné lodi Norvegia kapitána Haralda Horntvedta.
Vstup na ostrov musí být povolen jak Antarktickým národním programem Jihoafrické republiky, tak Norským polárním institutem.
Bouvetův ostrov se nachází na rozhraní tektonických desek a bylo zaznamenáno několik velkých zemětřesení s epicentry poblíž ostrova.
6
Fotogalerie

Záhadný Bouvetův ostrov: Nejodlehlejší místo na světě

Ze všech stran ho omývají vody Jižního oceánu, bičují prudké větry a zalévá ledový příboj. Od nejbližší pevniny, tedy Antarktidy, ho dělí 1750 kilometrů a nejbližším obydleným místem je Kapské Město, vzdálené 2600 kilometrů. Přesto tenhle zapomenutý kus vulkanické skály, kterou pokrývá ledovec, má svou vlastní internetovou doménu.

Tepající vulkán pod ledem

Bouvetův ostrov má rozlohu necelých 50 kilometrů čtverečních a je téměř celý pokrytý ledovcem. Pod ním ale dřímá ohnivá sopka, která je stále teplá na dotek. Objevil ho už v polovině 18. století francouzský badatel Jean Baptiste Charles Bouvet de Lozier, ale špatně ho zanesl do mapy, a tak ho dalších 69 let nikdo neviděl.

Než se jeho existence potvrdila, byl považován za fantomový ostrov.

Ostrov je s výjimkou jednoho místa na severozápadní straně velmi těžko přístupný, nemá žádný přístav, dá se pouze zakotvit při pobřeží.Ostrov je s výjimkou jednoho místa na severozápadní straně velmi těžko přístupný, nemá žádný přístav, dá se pouze zakotvit při pobřeží.|Shutterstock

Domov norských tučňáků

Kolem dokola ho poprvé obeplula německá loď Valdivia. Průzkumníkům se ale kvůli strmým útesům nepodařilo na ostrov vstoupit. To se povedlo až norské výpravě z lodi Norvegia, která tu roku 1927 vyvěsila norskou vlajku a připravila malou zásobovací stanici. Ta ovšem dlouho nevydržela a rozpadla se pod vlivem počasí a povětrnostních vlivů.

Ostrov poté upadl na dlouhé roky opět v zapomnění, než se o něj v 50. letech začala zajímat jihoafrická vláda s možností vybudovat tu meteorologickou stanici. Dnes tu kromě meteorologické stanice na místě zvaném Nyrøysa, které vzniklo sesuvem skal v 50. letech 20. století a vytvořilo tak přístup na ostrov, stojí také malá výzkumná stanice, která je ale navštěvována velmi sporadicky. K poslední expedici došlo v roce 2012, kdy skupina dobrodruhů vystoupala na nejvyšší bod ostrova.

Bouvetův ostrov je dnes tedy především domovem tisíců tučňáků a desítek druhů mořských ptáků, kteří tu mohou nerušeně hnízdit.

Vstup na ostrov musí být povolen jak Antarktickým národním programem Jihoafrické republiky, tak Norským polárním institutem.Vstup na ostrov musí být povolen jak Antarktickým národním programem Jihoafrické republiky, tak Norským polárním institutem.|Shutterstock

Suverénní doména nesuverénního území

Bez zajímavosti rozhodně není ale fakt, že ačkoli je ostrov součástí Norska, má svou vlastní doménu nejvyšší úrovně. Tedy zkratku, která je uvedena za tečkou v internetové adrese.

Zatímco takzvanou generickou doménu nejvyšší úrovně si může koupit kdokoli, doména nejvyšší úrovně s kódem země je obvykle omezena pouze na občany dané země nebo je k jejímu získání vyžadována nějaká fyzická přítomnost na jejím území.

Bouvetův ostrov není suverénním státem, a navíc je neobydlený. Přesto má doménu nejvyšší úrovně vyznačující se zkratkou „bv“.

První delší pobyt na ostrově uskutečnila v roce 1927 norská posádka výzkumné lodi Norvegia kapitána Haralda Horntvedta.První delší pobyt na ostrově uskutečnila v roce 1927 norská posádka výzkumné lodi Norvegia kapitána Haralda Horntvedta.|Shutterstock