Velmi specifický světadíl je snem mnoha cestovatelů. Jaké přírodní divy na něm můžete objevit? A v čem vyniká nad ostatními částmi světa?
Antarktická nej:
- nejvyšší hora: Vinson (4892 m)
- nejrozlehlejší jezero: Vostok (12 500 km2)
- nejdelší řeka: Onyx (32 km)
- největší ostrov: ostrov Alexandra I. (49 070 km2)
Světové superlativy:
- nejsušší místo
- největší poušť
- nejdelší ledovec (Lambert)
- nejchladnější místo světa (Vostok)
- nejhlubší místo pevniny (kaňon pod Denmanovým ledovcem)
Sedmička neotřelých tipů
1) Rossův šelfový ledovec
Největší masa plovoucího ledu na světě a zároveň největší šelfový ledovec Antarktidy zaujímá rozlohu zhruba jako Turkmenistán nebo kanadský Yukon. Jméno získal podle britského polárního badatele Jamese Clarka Rosse, který jeho bílou stěnu spatřil v roce 1841. Jeho celková výška dosahuje stovek metrů, přičemž naprostá většina ledu (až 90 %) se ukrývá pod hladinou. Díky tomu, že zasahuje až 950 km do vnitrozemí, poskytuje jeden z nejlepších přístupů k jižnímu pólu, čehož v roce 1911 využil i Roald Amundsen.
2) Vinson Massif
Tak se označuje oblast se šesti nejvyššími vrcholy Antarktidy, která je 21 kilometrů dlouhá a 13 kilometrů široká. Poprvé ji spatřil v roce 1935 z letounu americký pilot Lincoln Ellsworth, po němž je dnes pojmenováno celé pohoří. Lidská noha na ni ale vstoupila až v roce 1960 a jméno získala na počest amerického kongresmana Carla Vinsona, který byl dlouholetým podporovatelem výzkumu Antarktidy. Zdolání úplně nejvyššího vrcholu, hory Vinson, není až tak náročné z čistě technického hlediska, ale výzvou je jeho odlehlost a mrazivá teplota.
3) Fryxellovo jezero
Mezi ledovci Canada a Commonwealth se rozprostírá 4,5 km dlouhé jezero, pojmenované po americkém geologovi, které je do hloubky symbolického 4,5 metru tvořeno permanentní vrstvou ledu. To nezní zrovna pohostinně, nicméně rozmanitost mikroorganismů na jeho dně může konkurovat druhové diverzitě tropických pralesů. Zásluhu na tom má stabilní, takřka bezvětrné klima a díky tomu klidná hladina. Snad i proto na břehu jezera vznikl výzkumný tábor s několika laboratořemi a meteorologickou stanicí.
4) Lemairův průliv
Za jednu z nejkrásnějších oblastí Antarktidy se považuje jedenáctikilometrový průliv, který získal své jméno podle belgického průzkumníka Charlese Lemaira. Nicméně se mu často přezdívá Kodak Gap. V nejužším bodě je pouhých 1600 metrů široký, takže okolní majestátní štíty, sněhobílé ledovce a kry máte při plavbě jako na dlani. Navíc tu většinou panuje klidné bezvětrné počasí, takže se při troše štěstí veškerá nádhera zrcadlí ve vodě. A bývá tu i poměrně živo, zahlédnout se dají tuleni, lachtani či velryby.
5) Neutrinová observatoř IceCube
Jako scéna ze sci-fi filmu působí pohled na budovu největšího neutrinového detektoru na světě. Pod ní je od roku 2010 do krychlového kilometru ledu umístěno přes pět tisíc fotonásobičů, které detekují tzv. Čerenkovovo záření, vznikající při interakci záhadných částic zvaných neutrina s molekulami ledu. Co vám budeme povídat, je to věda! Takže pokud se vám někdy podaří dostat na jižní pól, rozhodně se v observatoři nedaleko polární Amundsenovy– Scottovy základny zastavte. Místní vědci vám prý aspoň to základní rádi vysvětlí.
6) Kostel Nejsvětější Trojice
Může to znít lehce bizarně, ale na Antarktidě stojí osm kostelů. Jedním z nich je nejjižněji položený pravoslavný kostel světa. Na ostrově krále Jiřího byl vysvěcen v lednu 2004. Takřka přesně o tři roky později se v něm odehrála první církevní svatba na Antarktidě. A v roce 2016 ji dokonce navštívil Kirill, patriarcha moskevský a veškeré Rusi. Kostel se dvěma kněžími slouží především ruským pracovníkům Bellingshausenovy stanice, ale navštěvují jej i jejich kolegové z Chile, Polska či Koreje. A samozřejmě turisté.
7) Krvavý vodopád
Hrůzostrašně působí v převážně bílé krajině rudo-hnědý vodopád, který se z Taylorova ledovce valí do Bonneyho jezera. A navíc nikdy nezamrzá. Jeho voda totiž přitéká z nedalekého jezera se silně slanou vodou, pokrytého po dva miliony let zhruba 400metrovou vrstvou ledu. Děsivě krvavou barvu má na svědomí oxid železa, který se uvolňuje při oxidaci kovových mikročástic ve vodě. V té se i navzdory slanosti vyskytuje sedmnáct druhů mikroorganismů. Takovému unikátu se zkrátka říká neuvěřitelný zázrak přírody!
