Vrba mlátička i valící se voda: Vítejte v hollywoodské továrně na sny
Chcete-li se stát filmovou hvězdou, jste zde správně. Ale pozor, cesta může být trnitá a zdaleka ne vždy končí úspěchem. Nebo se prostě jen pohodlně usaďte a vydejte se s námi na pouť do Hollywoodu.
Při zmínce o Kalifornii si jeden vybaví úžasnou přírodu v podobě přírodních scenerií národních parků Yosemite a Sequoia. Druhý zase jako místo seberealizace v San Francisku či Los Angeles. Klasický itinerář samozřejmě zahrnuje návštěvu obou světů, ale rovnoměrně dělí návštěvníky podle hlavního cíle jejich návštěvy. My se podíváme na svět pozlátka v podobě hollywoodské továrny na sny – Universal Studios.
Los Angeles ještě spalo, když jsme se mu vydali po druhé hodině ranní vstříc. Jako výchozí stanice posloužil další symbol amerického kapitalismu: nevadské Las Vegas. Cesta z města hříchů do města ambicí zabere něco málo pod šest hodin. Tedy pokud splníte důležité podmínky: přijet v brzkých hodinách mimo víkend, abyste předešli frustraci a neskončili jako Michael Douglas ve filmu Volný pád.
Vstávání to bylo vskutku kruté, jelikož se nám program v posledních dnech naší cesty poněkud nakumuloval. Ještě v jedenáct hodin večer nás ve vyschlé poušti osvěžovala světoznámá show „O“ od Cirque du Soleil, jejíž jeviště zaplňuje velký bazén se sítí tunelů. Taková vestavěná oáza na půdě hotelu Bellagio. Ostatně, pokud jste někdy Las Vegas navštívili, jen těžko vás něco překvapí. Ulehl jsem až okolo jedné hodiny ranní, třikrát se převalil a zazvonil budík. Kupodivu jsem se cítil svěže, a tak nebylo třeba střídání za volantem. Po dálnici se třemi pruhy vám to celkem uteče, cesta „prázdnou“ pouští dokáže být uklidňující. Na druhou stranu to při spánkové deprivaci nemusí být zrovna ten pocit, který hledáte. S blížícím se příjezdem se ale jeden extrém mění v druhý. Los Angeles je proslulé dopravním přetlakem a zácpami. Nic tomu nepomůže ani rozšíření ze tří až na pět jízdních pruhů v obou směrech.
Vítejte v ráji
Nejznámější filmová studia světa otevírají své brány s odbitím osmé hodiny a rychle se zde nahrnou davy. Nečekejte monumentální příjezdovou bránu. Ta jedna skromná, co tu je, slouží k průjezdu na vzdálené parkoviště. Bude-li se vám zdát příliš daleko, pracovníci v okénku přispěchají s nabídkou využití parkovacího domu hned u studií a velkoryse vám umožní se na bráně otočit. Aby také ne, když cena takového ustájení vozidla vyjde od tisíce korun výš. Už s ohledem na velikost budovy tušíte, že tohle bude velké.
Ještě před samotným vstupem do parku plného atrakcí nemůžete minout ikonické logo studií v podobě zeměkoule s nápisem Universal, rotující nad fontánou, jejíž součástí jsou trysky vytvářející mlhovou závěj. Traduje se, že pořídit fotku fontány bez nikoho v pozadí je jen pro vyvolené. Tak snad aspoň zaměstnanci mají po zavírací době tu možnost. Aby to také nebyl problém, když po nápisu Hollywood, tyčícím se ve stejnojmenných kopcích nad městem, se jedná o nejfotografovanější symbol místní filmové kultury. Jako by do světa křičel, že příběhy vznikající ve zdejších studiích míří do celého světa.
Kousek od náměstí s fontánou se nachází samotný vstup. Brána s nápisem Universal Hollywood Studios s nezaměnitelným fontem písma je obklopena po obou stranách palmami. Portál z reálného světa do toho fantazijního se otevírá. Tedy jen těm, kteří zaplatili vstupné, od něhož se odvíjí šíře vašeho zážitku. Vedle ceny, variabilní dle období a konkrétního dne, je dobré pomýšlet na pořízení Express Passu. Ten vstupné sice zdvojnásobuje, ale též výrazně povyšuje zážitek z vaší návštěvy. Umožňuje přeskočit fronty a věřte, které jsou leckdy enormní. Stihnete toho navíc daleko více, tudíž v případě vyhrazení pouhého dne se Express Pass stává téměř nezbytností.
Americký úsměv a ožívající světy
Uvnitř vás přivítá personál pomáhající s orientací v parku. Obsluha na atrakcích i informační tým jsou plné energie a září do okolí, ale... Možná znáte pojem „americký“ úsměv. Otřepané klišé, které ale v nejčistší formě platí právě zde, v Los Angeles, u všeho týkající se filmu obzvlášť. Snad až na jednoho prodejce na jihu Los Angeles, který se v obchodě s originálními plakáty s klasikami let dávno minulých a gramofonovými deskami s alby místních umělců tvářil po našem vstupu všelijak, jen ne nadšeně. Jeho americký sen už možná narazil na realitu.
Universal Studios jsou jakýmsi symbolickým průsečíkem děl hudebních skupin The Mamas & the Papas a Red Hot Chili Pepers, respektive jejich písněmi California Dreamin’ a Californication. Jedna fantazíruje o úniku do teplé, svobodné oblasti a lepším životě. Druhá pak tento svět ironicky kritizuje za jeho přetvářku, lhostejnost, faleš a pět minut slávy. Zde, ve studiích, ale sny žijí a nikdo přece neřekl, že se skutečně jednou nemohou splnit. Třeba Hazel sem dorazila přes celé Spojené státy z dalekého Vermontu. Je tu prý přes rok a Los Angeles si zamilovala. Věnuje se líčení a láká ji tato profese u filmu. Povídá mi, že pro splnění svého snu udělá vše. Práce s lidmi zde ji baví, dává jí prý průpravu v oblasti komunikace s lidmi a zvládání stresu a tlaku. Je na ní vidět, že ke své roli dokonale přilnula, když při našem hovoru rozdává pozitivní náladu do všech stran. Nasměruje nás uličkou do Prasinek, vesničky ze světa Harryho Pottera. Ta nabízí stejně jako v knihách a filmech dobroty všeho druhu i obchody z jiných části světa o kouzelnících. K mání jsou tak samozřejmě i hůlky, které si zde můžete personalizovat, nebo košťata, jež jdou na odbyt především ve zmenšených verzích. Přece jen ta s autentickými rozměry by byla oříškem při přepravě letadlem. Leda snad odbavit jako lyže…
Na konci vesničky pak na vás čeká Bradavický hrad, masivní stavba, před kterou zůstanete v úžasu stát. A to i přesto, že jde částečně o optickou iluzi. Vevnitř na vás čeká živý svět: průchod učebnami i diskuse a hádky mluvících portrétů na zdi vás zavedou na konec cesty, kde se usadíte do vaší osobní lavice se zapůjčenými 3D brýlemi, abyste v následujících minutách zažili na virtuálním koštěti souboj s mozkomory nebo nervy drásající famfrpálový zápas. Nervy ale drásá zejména vaše obava o telefon. Ten si většina vám podobných letců bere do ruky ve snaze zachytit zážitek na kameru, aby jej ve zpocených rukách následně pevně svírali a vyhnuli se jeho zmizení v propadlišti. Ponaučením budiž číst informační tabule.
Vyzkoušej, co můžeš
Atrakce jsou zaměřené jednak na komerční velkofilmy, typické pro Hollywood dnešní doby, ale též na legendární seriály v čele se Simpsonovými. Na jednom z náměstí tak můžete navštívit Krustyland, pojmenovaný po extravagantním šaškovi, jehož hlavní atrakci představuje 4D jízda plná chaotických scén okolo žluté rodinky. Návštěva hospody U Vočka, kde se vedle piva podávají i Krusty Burgery, pak skýtá ideální příležitost k zastávce na oběd.
Horní část parku je věnovaná i mnoha rodinným dobrodružstvím. Zejména jízda filmem Tajný život mazlíčků promyšlená do nejmenších detailů je pro děti číslo jedna seznamu. Dospělí se rozplývají nad roztomilostí, ratolesti jsou v sedmém nebi z mluvících pejsků a dalších důvěrně známých zvířátek v ulicích New Yorku. Stejně jako u Mimoňů se zde občas tvoří obrovské fronty, kde plně doceníte příplatek za Express Pass.
Horní patro se věnuje primárně rodinám, pro adrenalinové zážitky musíte sestoupit po dlouhých eskalátorech o patro níž, kde sídlí stálice v podobě Jurského parku, Mumie či Transformers, doplněné o Nintendo World, otevřený teprve před pár lety. Ten symbolizuje splynutí hranic mezi filmovým a videoherním průmyslem. Pro fanoušky Nintenda jde o ráj, který jde do takových detailů, kdy se mince, známý interaktivní prvek z her, „vznášejí“ nad některými plošinami.
Zážitek k nezaplacení
Ostatní atrakce ve spodní části obecně nejsou pro zkušené návštěvníky rychlodrah něčím pekelným, těm nepolíbeným ale mohou pocuchat nervy. Ačkoliv často cestuji letadlem, propady už při mírných turbulencích ve mně vyvolávají ne zrovna dvakrát příjemné pocity, které mě provázejí již od dětství, kdy mě museli sundávat z kolotoče, jakmile se roztočil trochu rychleji. Zvládnutí rychlých zatáček, vibrací a náklonů při jízdě světem Transformers mě motivovalo k dalším jízdám. Jen k Mumii jsem pojal podezření, že by to nemuselo být pravé ořechové. Kamarád Zdeněk mě ale dlouze přesvědčoval, že se není čeho bát. Jízdu prý absolvoval posledně a za těch dvacet let se to přece nemohlo moc změnit, ne? Nechal jsem se tedy přemluvit a pochyby odpadly při dotazu na jednoho z, jak jinak než usměvavých, pracovníků obsluhujících atrakci.
„Je to trochu dopředu, trochu dozadu a malinko do stran a po dvou třech minutách jste na konci,“ ujišťoval mě. Po zacvaknutí zajištění už nebylo cesty zpět. Úvod jízdy vedoucí krokem tunely po rovných kolejí mě opět znejistil. Tady něco nehraje. A intuice nelhala. Prudké zatáčky, rychlá jízda dopředu i dozadu, při které vás pronásleduje mumie. V určité chvíli jste v naprosté tmě, abyste si následně vychutnali kouř a vodu při prudkém pohybu vzad. Po příjezdu zpět do stanice Zdeněk chvíli mlčel, aby pak suše konstatoval: „Aha, tak to jsem si asi spletl s něčím v Orlandu.“
Poslední dobrodružství na patře si pro nás připravil Jurský park, kde vás na raftu pronásledují dinosauři, abyste se v závěru propadli o nějakých sedm metrů na prudkém toboganu.
Studio na dlani
Nejstarší a nejpopulárnější místo v parku stojí opodál od ostatního dění. Nasedli jsme do autobusu uzpůsobeného tak, abyste z každého místa viděli co možná nejvíce z kulis a efektů na trase. Nadšeně nás přivítal průvodce Paul s dotazem, zda je náš den stejně skvělý jako ten jeho. Hodinová jízda nás provedla kulisami univerzálních ulic, domů a náměstí, přizpůsobovaných jednotlivými filmovými štáby dle obrazu svého. Vše je vždy doprovázeno ukázkou ze snímku, který zde zanechal svou stopu.
Sledujete tak například stěnu použitou v závěru filmu Truman Show. Vedle reálných kulis vás Studio Tour, jak zní oficiální název, obohatí mj. o model klidné rybářské vesničky z filmu Čelisti, s ne už tak klidným žralokem v jezírku a komentářem Stevena Spielberga, vzpomínajícího na svůj zážitek v dětství, kdy se během projížďky studii schoval, aby mohl navštívit nějaké natáčení. Absolutním vrcholem jsou úseky inspirované snímky Vodní svět a Zemětřesení. Jednou se na vás z kopce začne valit voda ulicí, podruhé zažijete scénu v metru, kde se před vámi doslova otevře země a proud vody si pro změnu valí cestu po schodech do fiktivní stanice, a to přesně tak, abyste byli zážitku na dosah, ale zůstali v suchu. Třešnička na dortu naší návštěvy.
Cesta na sever
Za branami fiktivního světa už slunce pomalu zapadá, stihneme ještě najít místo, odkud lze v klidu obdivovat nápis Hollywood, zasazený do stejnojmenných kopců, abychom se následně vydali městem do motelu, ve kterém nesmí chybět překapávaná káva. Cestou mineme Chodník slávy se zmatenou skupinkou asijských turistů, kteří nahlížejí do mapy. Možná od chodníku čekali více slávy.
Brzké vstávání a celodenní pobyt v Universal Studios si vybírají svou daň na únavě. Road trip po Kalifornii ale nekončí. Hned na další den ukrojíme dalších sedm set kilometrů do neméně slavného města, San Franciska, jež v minulosti otevřelo svou náruč dokořán houževnatým přistěhovalcům z celého světa. Americký sen, jen zase v trochu jiné formě.
Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 3/2026.
