Indie: co vidět a zažít v zemi, kterou budete buď milovat, nebo nenávidět
Země, kterou buď milujete, nebo nenávidíte. A nejspíš obojí najednou.
Na každém kroku, na každém rohu vnímáte uhrančivě, až drásavě autentickou směs zvuků, barev, chutí, vůní i zápachů. Nádherných památek i špíny a chudoby. Překrásných hor a odlehlých klášterů. Exotických rituálů a zvyků, které jako by vypadly z historických dokumentů. Hinduismu, buddhismu a islámu. Málokdy jste tu sami, ale i dotěrnost nebo civění místních zkrátka patří k fascinující kultuře, před kterou není úniku. Jen je potřeba zachovat chladnou hlavu a nesnažit se sedmou největší zemi světa poznat během tří týdnů, to se vám zcela jistě nepodaří. I proto se do Indie budete zřejmě rádi vracet…
Základní údaje
- rozloha: 3 287 590 km2 (41,7 x ČR)
- počet obyvatel: 1,4 mld.
- cena místního 0,5l piva v restauraci: 150 INR cca 40 Kč
Kdy vyrazit
Obrovská rozloha země znamená různorodost klimatu. Mezi červnem a zářím panují spalující vedra a letní monzuny, naopak je to ten správný čas k návštěvě Ladáku a dalších himálajských oblastí. Obecně se za ideální označuje období mezi listopadem a březnem. Navíc se v listopadu koná v Puškaru proslulý velbloudí trh.
CO VIDĚT A ZAŽÍT
Do 3400 znaků nelze vměstnat všechny pozoruhodné indické lokace, a tak se místo opakování těch nejznámějších zaměřme na některá místa mimo hlavní trasy, kde oceníte i menší nápor turistických naháněčů.
Sever a severovýchod
Začněme netypicky létem, kdy je stále oblíbenějším cílem Ladák neboli Malý Tibet. Klidnější alternativou je sousední region Spíti s podobnou atmosférou vysokohorské pustiny poseté vesničkami a kláštery. Dobrodruhy toužící po udržitelném cestování osloví odlehlá vesnice Kalap, obklopená horami a cedrovými a borovými lesy, do níž nevede železnice ani silnice. Ve stejném státě (Uttarákhand) se můžete v poutním městě Gangotrí po treku odvážit napít vody z řeky Bhágírathí, z níž se později stane posvátná Ganga, protékající například slavným Váránasí. Jeho neturistickou alternativou je podobně laděná Ajódhja s úzkými uličkami, chrámy, svatyněmi a gháty. Pokud zamíříte až do omamně rušné Kalkaty, objevte i další místa Západního Bengálska: nedaleké město Kálna s rozlehlým chrámovým komplexem a typickou terakotovou architekturou nebo podhorský Kalimpong s buddhistickými kláštery, tržišti a výhledem na Káčaňdžungu, kam se dá uniknout z Dárdžilingu. V nejvýchodnějším cípu země stojí za vidění zapomenuté údolí Mečukha (Mechuka) u čínské hranice, přezdívané Indické Švýcarsko; kdysi největší světový říční ostrov Mádžulí, jehož sytě zelená krajina se nejlépe prozkoumá na kole; anebo jezero Lokták, kde se mezi plovoucími rostlinnými ostrůvky proplétají rybářské loďky. Právě tady se rozléhá Keibul Lámdžáo (Lamjao) – jediný plovoucí národní park světa.
Severozápad a střed
I v oblíbeném Rádžasthánu se dají najít města nezasažená turismem, například Búndí s mohutným opevněným palácem nebo Osiján s působivými chrámy a písečnými dunami za humny. Kombinaci podmanivých zážitků na relativně kompaktním území má v nabídce stát Gudžarát: region Kačč (Kutch) – indický Divoký západ se solnými plantážemi, pastvinami, pobřežím i svébytnou kulturou; 900 let starou, nádhernou studnu Rání Kí Váv, jejíž schody zatím nezaplnili selfíčkáři; pohádkově působící džinistické poutní místo Pálítána se stovkami chrámových věžiček; pohodový ostrůvek Diu s portugalskou minulostí, svěžím vzduchem a snadno dostupným alkoholem; či významný historický komplex Čampáner-Pávágadh, který konkuruje známějšímu mughalskému městu Fatehpur Síkrí. Další památkou z mughalské éry je opuštěné město Mándú, často nazývané „středoindické Hampí“, kde se paláce a pavilony tyčí mezi domorodými vesničkami a políčky. Za středoindickou verzi Váránasí se pak považuje posvátný Mahešvar. Za výlet z Bombaje stojí jeskynní areál Éllóra. A pokud se nechcete tlačit s ostatními při vyhlížení bengálských tygrů v NP Kánha, vydejte se do oblasti Maikal Hills s džunglí i tradičními vesničkami.
Jih
Už zmíněné Hampí, kde jsou mezi návršími z balvanů roztroušeny působivé chrámy, patří k nejneobvyklejším indickým lokalitám. Je už poměrně známé, na rozdíl od měst Bídžápur (Bijapur) a Bídar s cibulovitými střechami a muslimským nádechem. Pevnost Gandikota uchvátí především dechberoucím umístěním nad „indickým Grand Canyonem“. Pokud je na vás Góa příliš komerční, zvolte Gokarnu, Kónkanské pobřeží nebo Kannúr se starodávným rituálem tejjam (theyyam). Do divoké přírody i mezi čajovníky zavítáte v oblasti kolem Polláčí (Pollachi). A nejen Kérala je vhodná pro plavby lodí – v sousedním státě Tamilnádu se můžete projet v jednom z největších mangrovů světa s názvem Piččavaram.
Další inspiraci najdete zde.
