Nekonečné řeky aneb Sedm nejdelších říčních systémů světa
Pouštíme se na tenký led, protože přesně změřit délku řek není jednoduché a o první dvě příčky se nejen vědci přou už dlouhá léta. Na tom, které říční systémy patří do první světové sedmičky, ovšem shoda panuje. Délka každého z nich přesahuje 5000 kilometrů.
1) Amazonka (přes 6600 km)
Nad jedničkou u názvu jihoamerického veletoku a jeho skutečným zdrojem i délkou se sice stále tak trochu vznášejí otazníky, nicméně z hlediska vodního objemu není o čem diskutovat. Vždyť Amazonka zásobuje světové oceány (konkrétně Atlantský) pětinou veškerého říčního přídělu! A její povodí je největší na naší planetě. Začíná v peruánských Andách, kam se za zdrojem vydala expedice českého hydrologa Bohumíra Janského, a zasahuje do Ekvádoru, Kolumbie, Venezuely, Bolívie a Brazílie.
2) Nil (6650 km)
Nejdelší africké řece, která vzniká soutokem Bílého a Modrého Nilu, byl dlouho přiřazován i primát světový. Pokud o něj přijde, trumfne Amazonku minimálně v jednom ohledu: v počtu zemí, kterými mezi Velkými jezery a Středozemním mořem protéká. Po rozdělení Súdánu jich je jedenáct a pro některé z nich je Nil zásadním zdrojem vody. To ostatně platilo už v dobách starověkého Egypta, kdy byla díky důmyslným zavlažovacím systémům používána k pěstování životně důležitých plodin. Nil dal vzniknout Káhiře, Luxoru či Asuánu.
3) Jang-c’-ťiang (6300 km)
Ani bronzová medailistka nezůstane ochuzena o superlativní titul. Čínský tok je totiž nejdelší řekou protékající územím jediného státu. V jejím povodí, které zabírá zhruba pětinu čínského území, žije takřka třetina druhé nejlidnatější země naší planety. Zároveň vytváří neoficiální hranici mezi severní a jižní částí země. Také o přesné poloze jejího pramene se vedly debaty, každopádně vytéká z hor Tibetské náhorní plošiny, odkud si razí cestu do Východočínského moře. Její energii využívá největší vodní elektrárna světa Tři soutěsky.
4) Mississippi (6275 km)
Pokud by se brala v úvahu jen samotná americká řeka, jejíž název jako by se někdo snažil uměle prodloužit, do našeho žebříčku by z jezera Itasca nepřiplula. Jenomže u St. Louis se spojuje s řekou Missouri, jejímž nejvzdálenějším zdrojem je zdánlivě nenápadná řeka Jefferson. Jejich společná voda pak doputuje přes tři desítky států USA (a na severu i lehce přes dvě kanadské provincie) až do Mexického zálivu. Není tedy divu, že protéká rozmanitými ekosystémy od lesů přes vrchoviny až po písečné pláže.
5) Jenisej (5539 km)
Podobně komplikovaně je na tom i nejdelší říční systém napájející Severní ledový oceán. Za jeho začátek se považuje řeka Selenga, pramenící v Mongolsku. Ta se vlévá do ruského jezera Bajkal, z něhož odvádí vodu jediný odtok – Angara, hlavní přítok samotné Jeniseje. Ta si jako jeden ze tří sibiřských veletoků razí cestu na sever, do Karského moře. V zimě se v její blízkosti, v oblasti Tajmyrského poloostrova, srocuje největší světové stádo sobů na světě, jehož velikost se bohužel razantně zmenšuje.
6) Žlutá řeka (5464 km)
V čínštině zní její název Chuang-che (Huang He) a výstižně popisuje zbarvení vody, která s sebou nese obrovské množství uvolněných usazenin, především bahna. Pramení v pohoří Bajan-char a přes devět čínských provincií proudí nejdříve na sever a pak na východ až do Pochajského zálivu Žlutého moře. Sehrála významnou roli při vzniku čínské civilizace, a tak se často označuje jako Matka řek. Je domovem desítek druhů ryb, z nichž některé patří mezi endemity. Našli byste tu i želvu Reevesovu nebo velemloka čínského.
7) Ob (5410 km)
Druhý ze tří sibiřských veletoků by to také samotný tak vysoko nedotáhl, ale s celkovou délkou mu výrazně pomáhá přítok Irtyš. Koneckonců i název řeky vystihuje, že se obě řeky vydávají na společnou cestu z pohoří Altaj do Obského zálivu v Severním ledovém oceánu. Zatímco Ob zůstává v Rusku, Irtyš to bere z Mongolska přes Čínu a Kazachstán. Ob bývá od listopadu do dubna zamrzlý, jinak se využívá jako zdroj pitné vody, k rybaření i výrobě energie. V Novosibirsku jej přetíná Transsibiřská magistrála.
