Žlutá řeka (Chuang-che)

Žlutá řeka (Chuang-che) Zdroj: Profimedia.cz

Amazonka
Nil
Jang-c'-ťiang
Mississippi
Jenisej
8 Fotogalerie

Nekonečné řeky aneb Sedm nejdelších říčních systémů světa

Honza Čermák

Pouštíme se na tenký led, protože přesně změřit délku řek není jednoduché a o první dvě příčky se nejen vědci přou už dlouhá léta. Na tom, které říční systémy patří do první světové sedmičky, ovšem shoda panuje. Délka každého z nich přesahuje 5000 kilometrů.

1) Amazonka (přes 6600 km)

Nad jedničkou u názvu jihoamerického veletoku a jeho skutečným zdrojem i délkou se sice stále tak trochu vznášejí otazníky, nicméně z hlediska vodního objemu není o čem diskutovat. Vždyť Amazonka zásobuje světové oceány (konkrétně Atlantský) pětinou veškerého říčního přídělu! A její povodí je největší na naší planetě. Začíná v peruánských Andách, kam se za zdrojem vydala expedice českého hydrologa Bohumíra Janského, a zasahuje do Ekvádoru, Kolumbie, Venezuely, Bolívie a Brazílie.

AmazonkaAmazonka | Shutterstock

2) Nil (6650 km)

Nejdelší africké řece, která vzniká soutokem Bílého a Modrého Nilu, byl dlouho přiřazován i primát světový. Pokud o něj přijde, trumfne Amazonku minimálně v jednom ohledu: v počtu zemí, kterými mezi Velkými jezery a Středozemním mořem protéká. Po rozdělení Súdánu jich je jedenáct a pro některé z nich je Nil zásadním zdrojem vody. To ostatně platilo už v dobách starověkého Egypta, kdy byla díky důmyslným zavlažovacím systémům používána k pěstování životně důležitých plodin. Nil dal vzniknout Káhiře, Luxoru či Asuánu.

NilNil | Shutterstock

3) Jang-c’-ťiang (6300 km)

Ani bronzová medailistka nezůstane ochuzena o superlativní titul. Čínský tok je totiž nejdelší řekou protékající územím jediného státu. V jejím povodí, které zabírá zhruba pětinu čínského území, žije takřka třetina druhé nejlidnatější země naší planety. Zároveň vytváří neoficiální hranici mezi severní a jižní částí země. Také o přesné poloze jejího pramene se vedly debaty, každopádně vytéká z hor Tibetské náhorní plošiny, odkud si razí cestu do Východočínského moře. Její energii využívá největší vodní elektrárna světa Tři soutěsky.

Jang-c'-ťiangJang-c'-ťiang | Shutterstock

4) Mississippi (6275 km)

Pokud by se brala v úvahu jen samotná americká řeka, jejíž název jako by se někdo snažil uměle prodloužit, do našeho žebříčku by z jezera Itasca nepřiplula. Jenomže u St. Louis se spojuje s řekou Missouri, jejímž nejvzdálenějším zdrojem je zdánlivě nenápadná řeka Jefferson. Jejich společná voda pak doputuje přes tři desítky států USA (a na severu i lehce přes dvě kanadské provincie) až do Mexického zálivu. Není tedy divu, že protéká rozmanitými ekosystémy od lesů přes vrchoviny až po písečné pláže.

MississippiMississippi | Shutterstock

5) Jenisej (5539 km)

Podobně komplikovaně je na tom i nejdelší říční systém napájející Severní ledový oceán. Za jeho začátek se považuje řeka Selenga, pramenící v Mongolsku. Ta se vlévá do ruského jezera Bajkal, z něhož odvádí vodu jediný odtok – Angara, hlavní přítok samotné Jeniseje. Ta si jako jeden ze tří sibiřských veletoků razí cestu na sever, do Karského moře. V zimě se v její blízkosti, v oblasti Tajmyrského poloostrova, srocuje největší světové stádo sobů na světě, jehož velikost se bohužel razantně zmenšuje.

JenisejJenisej | Shutterstock

6) Žlutá řeka (5464 km)

V čínštině zní její název Chuang-che (Huang He) a výstižně popisuje zbarvení vody, která s sebou nese obrovské množství uvolněných usazenin, především bahna. Pramení v pohoří Bajan-char a přes devět čínských provincií proudí nejdříve na sever a pak na východ až do Pochajského zálivu Žlutého moře. Sehrála významnou roli při vzniku čínské civilizace, a tak se často označuje jako Matka řek. Je domovem desítek druhů ryb, z nichž některé patří mezi endemity. Našli byste tu i želvu Reevesovu nebo velemloka čínského.

Chuang-cheChuang-che | Shutterstock

7) Ob (5410 km)

Druhý ze tří sibiřských veletoků by to také samotný tak vysoko nedotáhl, ale s celkovou délkou mu výrazně pomáhá přítok Irtyš. Koneckonců i název řeky vystihuje, že se obě řeky vydávají na společnou cestu z pohoří Altaj do Obského zálivu v Severním ledovém oceánu. Zatímco Ob zůstává v Rusku, Irtyš to bere z Mongolska přes Čínu a Kazachstán. Ob bývá od listopadu do dubna zamrzlý, jinak se využívá jako zdroj pitné vody, k rybaření i výrobě energie. V Novosibirsku jej přetíná Transsibiřská magistrála.

ObOb | Shutterstock