Zátoka Capo Boi

Zátoka Capo Boi Zdroj: Falkensteiner Resort Capo Boi

Na letiště v Cagliari i Olbie létá z Prahy pravidelně Smart Wings a s programem vám nejlépe poradí  Sardegna Travel.
Pokoj Falkensteiner Resort Capo Boi.
Výroba tradičních sardských těstovin Culurgiones. Kuchařka Daniela je připravuje v hotelu Falkensteiner Capo Boi každý čtvrtek  večer přímo před očima hostů.
Oslíci v Národním parku Sette Fratell.Vypravit se k nim můžete v rámci výletu, který organizuje hotel Capo Boi. Ten podporuje místní farmáře i tradici ostrova.
Pastevec Ignazio se svým 20ti denním baby oslíčkem.
7
Fotogalerie

Energická duše, milující srdce: Sardinii musíte poznat zblízka

Popsat Sardinii v jednom článku nejde. Tento středomořský ostrov je totiž pestrý jako naše Morava a tu také nelze shrnout v jednom textu. Sardinie je sice o trošičku větší než naše Morava, ale zato má o polovinu méně obyvatel. A jsou to právě lidé, kteří z ní dělají jedno z nejúžasnějších míst na Zemi, protože přírodní, historické a stavební památky najdete po celé Evropě, ale tak báječné a přátelské lidi potkáte snad jen zde.

Tak za prvé. Obyvatelé Sardinie nejsou Italové, ale Sardové! Pokud budete tvrdit opak, velmi elegantně vám to svojí energickou povahou vysvětlí.

Sardové jsou potomky prehistorických obyvatel ostrova a příliš se je nedotkly migrační vlny v dobách stěhování národů. Dokonce podle genetických studií vykazují největší odlišnost vůči zbytku Evropy. Vědomí jinakosti vnímají stále silně a k tomu jim dopomáhá i jejich jazyk, sardština, kterou stále mluví tři čtvrtiny z více než milionu a půl obyvatel ostrova.

Pastevec Ignazio se svým 20ti denním baby oslíčkem.Pastevec Ignazio se svým 20ti denním baby oslíčkem.|Nikola Hogh

Laskavá "Modrá zóna"

Bylo by samozřejmě naivní se domnívat, že Sardinii poznáte během jedné dovolené, to byste si totiž museli dovolenou protáhnout na 5200 týdnů, tedy na sto roků. Mluvila jsem na tomto ostrově s několika stoletými Sardkami a ty mi prozradili, že svůj ostrov znají především ve své hlavě, ale ne fyzicky, protože se moc nevzdalují ze svých měst a vesnic. Nemají k tomu důvod, vždyť vše potřebné k životu mají kolem sebe. Zdůrazňuji, že k dlouhému životu. Sardinie totiž patří do výlučného klubu tzv. Blue zones – tedy světových oblastí, kde se lidé dožívají nejdéle, běžně přes sto let.

Řecký ostrov Ikária, japonská Okinawa, kalifornská Loma Linda, kostarický poloostrov Nicoya a právě Sardinie - tyto enklávy dlouhověkosti se nacházejí ve vyspělých, politicky stabilních zemích s kvalitní zdravotní péčí, ale zároveň patří k odlehlým regionům, kde se zachoval tradiční způsob života. Ke společným vlastnostem těchto komunit patří převaha rostlinné stravy (především luštěniny a ořechy), častá fyzická aktivita, nekuřáctví, religiozita a funkční rodinné i společenské vazby.

Typický sardský piknik – čerstvé sýry, olivy a zelenina.Typický sardský piknik – čerstvé sýry, olivy a zelenina.|Nikola Hogh

Tento způsob života spatříte na sardském venkově na každém kroku. Sardové a Sardky nikam nespěchají, stres je pro ně sprosté slovo, chodí pomalu, práci vykonávají v klidu a pečlivě, s každým prohodí pár přátelských slov, vypijí si skleničku vína, k tomu kousek ovčího sýra a především odpočívají.

Umění žít pomalu

Pro nás, hektické Středoevropany, je sardské nicnedělání možná až rozčilující, ale je to skutečný lék na všechny bolesti hektického světa. Nicnedělání, klidná nuda je přitom tak důležitá, protože umožňuje člověku ponořit se do sebe, zažít sebereflexi a pochopit, že skutečné hodnoty života jsou někde jinde než v práci, v kariéře, v uznání od druhých.

Spánek je základ

Sardský způsob života se propisuje i do možností ubytování na ostrově. Zapomeňte na nevkusné mrakodrapové hotely, turistická městečka nebo předimenzované kempy nalepené těsně na sebe, tak známé z přelidněných pobřeží Španělska nebo Chorvatska. Sardinie si stále uchovává svou výjimečnost a tu si stráží i za pomocí množství stavebních a estetických omezení. Výsledkem je přívětivá vizuální podoba celého ostrova s minimem architektonických přešlapů. Osobně doporučuji Falkensteiner Resort Capo Boi, kde si užijete pořádnou porci středomořského ráje v mořské rezervaci Capo Carbonara. Hotelový komplex je obklopený nedotčenou přírodou, voní zde myrta a další parfémové keře, k dispozici je soukromá bílá písečná pláž a z každého místa je výhled na poklidný mořský záliv. Hotel se třemi restauracemi je určen pro děti i dospělé, přičemž pokoje pro rodiny jsou umístěné v samostatné budově, nemusíte se tedy obávat všudypřítomné dětské radosti. Samozřejmosti je i půvabné SPA, jehož součástí je bazén s výhledem na moře, několik saun a také relaxační zóny. Dole moře a nad vámi strhující horské svahy – zdánlivé banální konstatování má ale zásadní význam, protože ovlivňuje proudění vzduchu. Díky tomu zde stále cítíte něžný vánek s vysokým obsahem jódu a jiných důležitých látek – výsledkem je dokonalý spánek. Spánek v prostorných, modro bílých pokojích ve vysokých pohodlných postelích – tady se spí dokonale.

Výroba tradičních sardských těstovin Culurgiones. Kuchařka Daniela je připravuje v hotelu Falkensteiner Capo Boi každý čtvrtek večer přímo před očima hostů.Výroba tradičních sardských těstovin Culurgiones. Kuchařka Daniela je připravuje v hotelu Falkensteiner Capo Boi každý čtvrtek večer přímo před očima hostů.|Nikola Hogh

Jídlo od vedle

Sardové jsou velmi konzervativní ve světě jídla a chutí. Většinu potravin si vyrábějí a pěstují sami. Na přípravě klasických jídel se podílí celá rodina. Pěstují si vlastní zeleninu, chovají místní variety drůbeže, na okolních stráních se pasou ovce, kozy a také oslíci. Výsledkem je potom pestrá škála lokálních sýrů, těstovin, pečiva, vína, marmelád atd. Nemusíte přitom ani večeřet v sardské rodině, protože zdejší hotely se pyšní tím, že si vyrábějí vlastní culurgiones -  tradiční těstovinové taštičky plněné bramborami, ovčím sýrem, olejem a mátou. Určitě musíte ochutnat sardský chléb, který se stále peče tradičně doma, a to nejen v horských vesnicích, odkud tradičně pochází. Jmenuje se „pane carasau“ a je to křupavý tenounký plátek se solí a rozmarýnem.  Na pobřeží jsou základem jídla ryby. Doporučuji burrida a sa casteddaia – ikonické jídlo z města Cagliari. Jsou to kousky ryb marinovaných v omáčce z octa a vlašských ořechů, chutí připomínají naše matjesy.

Zkuste také měkké mandlové kuličky z mandlové mouky, cukru a citronu zvané gueffus a hlavně na neobvyklý slaný dezert z krupice, sýra pecorino a olivového oleje, který je politý medovou polevou – jmenuje se seada. K tomu všemu popíjejte víno, a je jedno zda červené nebo bílé, protože obojí patří k sardské kuchyni. Na závěr si dopřejte pohárek mirto – sladký, extrémně aromatický likér vyrobený macerací bobulí myrtového keře.

Na letiště v Cagliari i Olbie létá z Prahy pravidelně Smart Wings a s programem vám nejlépe poradí  Sardegna Travel.Na letiště v Cagliari i Olbie létá z Prahy pravidelně Smart Wings a s programem vám nejlépe poradí  Sardegna Travel.|Falkensteiner Resort Capo Boi

Času dost

Hlavně se inspirujte u Sardů a nikam nespěchejte. Pomalu si užívejte nádherné přírody, průzračného moře, skrytých zátok, pitoreskních hor, vdechujte vůni jalovce, rozmarýnu a horských bylin. Všímejte si i obyčejných zážitků, jako je pohled na dosud nenarušený horizont krajiny, který není zaplevelený rozhlednami, stožáry, vysílači, obřími hotely atd. Právě zde pozitivně oceníte přísné stavební regulativy.

Do kopců za oslíky

Nezůstávejte ale jen v hotelu a alespoň pár dnů věnujte poznávání ostrova. Co třeba nezapomenutelný piknik ve společnosti rozkošných sardinských oslíků uprostřed nádherné přírody národního parku Sette Fratelli? Toto výjimečné místo se nachází asi půl hodiny jízdy od hlavního města ostrova Cagliari. Osel totiž patří k Sardinii stejně jako vůně myrty nebo červené víno Cannonau di Sardegna. V parku pracuje pan Ignazio, který se stará o stádo oslíků a vy máte zde možnost s těmito něžnými a zároveň tvrdohlavými kopytníky strávit uklidňující chvíle. S oslíky pana Ignazia můžete vyrazit na procházku po horských pěšinách, po níž čeká vás čeká pohoštění v podobě sýrů, klobásek s rozmarýnem, nakládaná zelenina a samozřejmě víno. Je to ideální výlet pro všechny milovníky zvířat a pro ty, kteří hledají klid a ticho.

Pokoj Falkensteiner Resort Capo Boi.Pokoj Falkensteiner Resort Capo Boi.|Falkensteiner Resort Capo Boi

Moderní tvář ostrova

Sardinie ale není skanzen minulosti. Ostrov má sice velkou autonomii, ale pořád je součástí dynamicky se rozvíjející se Itálie. Moderní atmosféru nejlépe poznáte v Cagliari, městě stejně lidnatém jako naše Plzeň. Téměř dvě stě tisíc lidí se vměstnalo do kopcovitého terénu a v malých uličkách zažijete typický italský šrumec.

Navštivte čtvrt Castello, kde z hradeb můžete obhlédnout celé město. Určitě nevynechejte nejstarší kavárnu ve městě: v Antico caffe si lidé vychutnávají kávu a gelato vychutnávají již od roku 1855. Pokud si Cagliari uděláte výlet ještě v červnu, spatříte nádherné aleje kvetoucí žakarandy – to je strom s typickými modrofialovými zvonkovými květy. Celé město je prostoupeno její vůní.

Druhá nejlepší zastávka je opět jídelní. Restauraci Trattoria Lillicu zatím neobjevilo moc turistů, najdete jí na Via Sardegna kousek od přístavu a podle místních si tu dáte nejlepší ryby a pastu ve svém životě!  Rozhodně stojí za návštěvu také pláž Poetto, je 8 km dlouhá, má bílý písek, je ideální na koupání, lemují ji i bary a půjčovny vybavení pro vodní sporty.

Pokud toužíte po něčem jiném, než po radostech těla, určitě navštivte katedrálu Santa Maria di Castello, jejíž vnitřní prostory jsou proslulé bohatě vyřezávanými oltáři, vitrážemi a sochařský díly, mezi nimiž vyniká Madonna dei Naviganti, patronka námořníků.

Oslíci v Národním parku Sette Fratell.Vypravit se k nim můžete v rámci výletu, který organizuje hotel Capo Boi. Ten podporuje místní farmáře i tradici ostrova.Oslíci v Národním parku Sette Fratell.Vypravit se k nim můžete v rámci výletu, který organizuje hotel Capo Boi. Ten podporuje místní farmáře i tradici ostrova.|Nikola Hogh

Překladatel zrádce

Ideální doba na návštěvu Sardinie je počátek léta, a také počátek jara a počátek podzimu. Je to ironické doporučení, protože Sardinie je snad s výjimkou vlhkých zimních měsíců vždy vhodná pro návštěvu. Jakýkoliv popis je ale trochu legrační. Sardiňané s oblibou říkají „Traduttore – traditore“ – „překladatel – zrádce“. Nic totiž nepopíše skutečnost tak jako osobní návštěva. Tak neváhejte.